U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Aby netáhlo kolem oken
Kategorie: Stavba | Autor: ing. Vladimír Procházka
V mnoha starších chalupách a domech se udržují a opravují, dokonce i nově osazují, dvojitá špaletová okna. Skla v jejich křídlech jsou dobře osazená na podtmelení, zajištěná správnými drátěnkami a zatmelená sklenářským tmelem. Často je obyvatelé stavení ještě opatřují různými druhy těsnění (molitanem, pryží, PE materiálem či dříve kovotěsem); ta vnitřní proti chladu, vnější proti prachu. Někdo si ve snaze ušetřit náklady na stále se zdražující energii dokonce zdvojil skla vnějších křídel a zdi pod okny za radiátorem opatřil hliníkovým plechem nebo fólií a vytáhl je až pod parapet… ale přesto někde kolem oken stále táhne. Je to docela dobře možné, příčinou může být nekvalitní osazení oken. Na vodorovném řezu oknem (obr. A) je vidět, že celý okenní rám drží, anebo řekněme těsní, zvenčí i zevnitř jen pár centimetrů omítky. Ta brzy po osazení seschne stejně jako dřevo rámu. Mezi omítkou a rámem tak po celém obvodu vzniká zvenku i zevnitř tenká volná spára (je patrná z obou obrázků). Právě touto dutinou, která rychle promrzá, nám táhne do stavení (tam, kde by měl být maltový zához a tlustý těsnicí provazec). Možná se ptáte, jak to, že okno nevypadne. Ven nemůže, drží ho osazení v ostění okna. Zespodu je rám okna fixován podložením dvěma nebo třemi kusy cihel a v lepším případě na nich “dotažen” dřevěnými klínky tak, že je okno dobře osazeno vodorovně s nadpražím – klenbou a překladem či betonovým věncem i svisle s fasádou. Vyřešit tento nepříjemný problém je vlastně jednoduché. Dokonce bez bourání, prachu a malty. Stačí vrták a montážní pěna, dnes běžně používaná při osazování oken a dveří. Pozor při její aplikaci v zimě a v létě – dbejte na návod, popřípadě se poraďte s odborníkem v prodejně. Malou ruční vrtačkou navrtejte do prken rámu (viz oba obrázky) otvory desetimilimetrovým vrtákem. Špejlí nebo drátem změřte hloubku dutiny; tak lze odhadnout, kolik litrů montážní pěny budete potřebovat. Při koupi zkontrolujte na obalu objem balení. Podle velikosti okna navrtejte po 20 až 30 cm otvory, do nichž budete postupně napouštět pěnu. Dodržte přesně podmínky aplikace, hlavně nezapomeňte těsně před ní vstříknout do všech otvorů trochu vody, aby pěna nezalepila okolí otvorů a nebránila v dalším plnění a rozpínání hmoty (před aplikací pěny se vyplatí rám rozepřít trámky, aby jej při rozpínání nezkřivila). Pokud se nerozhodneme zakoupit speciální pistoli na polyuretanovou pěnu (stojí 1000 až 5000 Kč), můžeme si pomoci polyetylenovou hadičkou s tryskou. Stojí asi 140 Kč. Připojíme ji na aplikátor montážní pěny a trysku zavedeme do otvoru. Jakmile se v něm začne pěna objevovat, skončíme, vytáhneme plnicí trubku a rychle, zatím lehce, zaklepeme “týblovacím” kolíkem o průměru 10 mm (koupíme jej v železářství, kus asi za 90 hal.). Postup je naznačen červenou šipkou na obr. A. Definitivně je lepší kolík zapustit asi milimetr pod úroveň prkna a zatmelit, než pak vyčnívající část odbrušovat. Truhlářský tmel lze koupit v prodejně s barvami a laky, nebo se dá namíchat z jemných pilin a syntetického laku. To je zhruba všechno. Při prvním větrném a mrazivém dni okamžitě poznáte, že je okno dobře utěsněné – nepohybují se záclony. Máte-li podobně postižených oken víc, připravte si je všechna a najednou je vyplňte (trysky na lahvích rychle zasychají a už se dál nedají použít). Na okno o rozměrech 180/180 cm by měla stačit jedna půllitrová láhev a ještě by mělo trochu zbýt.
