U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
A zase ty tepelné mosty
Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka
Na redakčním stole se stále znovu objevují dotazy: co dělat, když nám vlhne zeď, orosují se horní i dolní rohy místností, za nábytkem se objevují plísně atd. Všechny tyto problémy se mohou nakonec shrnout pod pojem “tepelné mosty”, respektive jejich podcenění a nezvládnutí.
Důsledky tepelných mostů se objevují ve vytápěných i nevytápěných prostorách, ve dřevěných stejně jako zděných stavbách, a to většinou tam, kde nejsou izolace proti zemní vlhkosti. Ovšem problémy se nevyhýbají ani panelovým domům, kde projekt dobře nezhodnotil místní povětrnostní podmínky. Není ovšem snadné odpovědět, když čtenář napíše, že se mu orosuje malá hala v přízemí, schodiště a komunikační prostor nad ním v chatě, kde je přízemí z kamenného zdiva bez hydroizolace a patro z cihel se železobetonovými stropy. Když nepopíše tloušťku a druh zdiva v přízemí i v patře, pak se dá těžko poradit něco specifického pro jeho situaci. Mohu jen doporučit venkovní zateplení celého objektu a dobrou tepelnou izolaci nad patrem. Něco může mít v takové chatě na svědomí i šetření palivem (topí se dřevem v krbu s vložkou, jehož komín prochází středem stavby), něco nedokonalé větrání. Tam, kde se nevaří nebo nepoužívá sprcha, stačí udělat třikrát denně po pěti až deseti minutách průvan. V kuchyních je třeba důkladně vyvětrat (15 až 30 min.) po skončení vaření a právě tak v koupelnách (po každém umytí rukou samozřejmě větrat nemusíme). Tyto zásady platí v zimě při topení, ale i v chladném předjaří a podzimu. V létě je asi příjemné provanuti každým neosluněným oknem. Ale zpět k tepelným mostům. Jsou bodové, projevující se např. tam, kde vystupuje ocelový nosník až do fasády (ta samozřejmě promrzá a minusové teploty vnikají po nosníku zvenčí do místností. Totéž se objeví u ocelové konzoly osazené zvenčí hluboko do obvodové zdi nebo u nesprávně osazených oken (v izolaci jsou mezery). Tepelné mosty, jimž říkáme pásové, vznikají, podobně jako před tím u jediného nosníku, třeba u špatně izolované železobetonové stropní desky (železobeton je dobrý vodič tepla, tedy samozřejmě i chladu). V takové situaci se brzy objeví provlhlý a po čase i plesnivý začernalý pás pod celým stropem. Plošný tepelný most pak logicky vzniká u tenké obvodové zdi, která nestačí vyrovnat venkovní minusovou a vnitřní plusovou teplotu. Jen tím, že dýcháte uvnitř objektu, vzniká na takové zdi pěkně tlustá jinovatka. A uvaříte-li si čaj nebo kávu, pak se orosení a tím i promrznuti jen zvýší. Záleží samozřejmě na druhu zdiva a s tím související schopnosti teplo i s atmosférickým vlhkem naakumulovat a pomalu ho zase vydýchávat zpět do místnosti, aniž by obvodové zdivo prochladlo, provlhlo, a tím i promrzlo. Například 20 – 30 cm tlusté kamenné zdivo z nenasákavých materiálů (žula, granity, mramory a tvrdé křemičité pískovce) se rychle rozpálí a rychle prochladne. Nasákavé materiály, jako jsou měkké pískovce, vápence a opuky, izolují i v této malé tloušťce zdiva podstatně lépe; díky poréznosti tak rychle neprochladnou a naakumulované teplo i déle udrží. Svou roli hraje i hydroizolace základů a s tím související suché nebo provlhlé obvodové stěny. Suché mají velký tepelný odpor a lehko nepromrznou – na rozdíl od vlhkého či mokrého zdiva, které se opakováním cyklů zmrznuti- rozmrznutí daleko rychleji porušuje a rozpadá. O různých způsobech minimalizace vlhkosti v obvodových zdech jsme v našem časopise již hodně psali. Nemusí však jít jen o “podřezání”, postupné vybourá-vání a izolaci zdiva nebo různé drenáže a obsypy štěrkopískem. Někdy může hodně pomoci i plné oslunění fasád, tedy vysekání keřů a jiné zeleně, která sice trochu vlhkosti z půdy odčerpá, ale neumožní vysušení provlhlé zdi sluncem a větrem. Jak tepelné mosty, které už při stavbě vznikly, likvidovat? Musíme se rozhodnout pro dodavatelský způsob nebo svépomoc. Sehnat firmu, která udělá kvalitně a za slušnou cenu zateplení, je asi nejlepší. Nechtě si poradit od známých, kteří už podobnou akci podnikli. Ovšem udělat chalupě nebo chatě “kožich” zase není až tak náročné. Bude záležet na nadmořské výšce, poloze ke světovým stranám a převládajícím větrům a na mrazových poměrech v místě. Podle toho si zjistěte po poradě s nějakým stavařem nebo u firmy, jak by měla být venkovní izolace tlustá, zda by měla být ve vašem případě kontaktní či provětrávaná. A informujte se o nabídce zateplovacích materiálů na trhu. Existují extrudované fasádní polystyrény, minerální plsti v deskách či rolích, popřípadě rostlinné materiály – desky či role z konopí – jež se ukazuje být materiálem s nejlepšími parametry; u vláknitých materiálů je třeba počítat i s nutností instalovat nosné kostry ze dřeva či z kovu.
