A co děláte v autě vy?
Ačkoliv všichni řidiči vědí, že za jízdy by se měli především plně věnovat řízení vozu, ve skutečnosti čas strávený v kabině auta často využívají i k dalším činnostem.
Nezávislá marketingová společnost Common Sense Advisory již před nějakým časem provedla pro jednu z předních evropských automobilek průzkum zaměřený na to, jakou část svého života stráví průměrný občan Evropské unie v automobilu i jakým aktivitám a kolikrát za život se během jízdy oddává. Odpovídalo více než 3 500 respondentů ze sedmi států EU.
Čtyři roky v autě
Obyvatelé Evropské unie za celý svůj život stráví v průměru zhruba 4 roky a 1 měsíc v automobilu, z toho 2 roky a 9 měsíců za volantem a 1 rok a 4 měsíce jako pasažéři. Řidiči pobudou celkově v kabině svého vozidla s rodinnými příslušníky či přáteli zhruba 2 roky a 1 měsíc. A nemálo jezdíme i v noci, neboť pod rouškou tmy procestujeme celkově více než 6 měsíců. To platí v průměru. Každodenní jezdci stráví ve svém vozidle více než 5 let a 4 měsíce. Za tmy se na silnicích pohybují více než 9 měsíců. Za celý svůj život evropští motoristé svůj vůz někomu půjčí průměrně šestaosmdesátkrát a s někým společně vyjedou do práce, na dovolenou a podobně skoro dvěstěkrát.
Co vše se dá ve voze stihnout?
Asi nikoho nepřekvapí, že řidiči za jízdy pijí, jedí, nastavují navigaci či kouří. Během pobytu v automobilu toho ale podle výzkumu zvládneme mnohem více. Oblékáme se, líčíme či holíme, posloucháme muziku, s pomocí audiolekcí se pokoušíme učit i cizí jazyky, hádáme se i usmiřujeme, káráme děti či hladíme domácí mazlíčky.
Také se líbáme a dochází i na další aktivity. Průměrně čtyřikrát za život se občan EU ve vozidle plně oddává fyzické lásce. To platí pro Brity či Francouze. Italové jsou v tomto směru nejvášnivější, ve svých odpovědích uvedli, že uvedenou aktivitu v kabině svého vozu za život provozují průměrně až osmkrát.
Bezpečnost na prvním místě
Neměli bychom ale zapomínat na to, že řidič by se měl vždy plně soustředit především na bezpečnou jízdu, a to bez jakéhokoliv rozptylování. Podle policejních statistik je častou příčinou dopravních nehod právě nevěnování se řízení. Mezi rozšířené nešvary českých řidičů lze pak zařadit především používání mobilního telefonu, ať už k telefonování, psaní SMS zpráv, nebo ke komunikaci na sociálních sítích.
Jak se chováme za volantem
Zdaleka nemusí platit, že řidiči jsou motorizovaní hulváti. Průměrný řidič totiž někomu ze svých kolegů na silnici poděkuje 4 303× za život. A také 3 122× někoho zpoza volantu pozdravíme, ať už se jedná o chodce, či jiného řidiče. Naopak hádku s jiným řidičem zažijeme pravděpodobně jen 83× za život.
Někdy jsou hodiny strávené o samotě při řízení opravdu dlouhé. Nelze se tedy divit, že průměrný řidič si 2 817× povídá sám se sebou. Určitě je to lepší varianta než zdřímnutí si za volantem, se kterým se průměrný motorista setká za život pětasedmdesátkrát. V neznámých končinách průměrně 106× požádáme někoho z místních o radu, jak dojet do cíle, a přibližně třikrát v životě si posteskneme, že auta už neumějí jezdit úplně sama.
Parkování nemusí být bez potíží
Nepříjemné může být zapomenout, kde jsme svůj vůz zaparkovali. Nemusí se jednat o nijak řídký jev, neboť podle uvedeného průzkumu se s ním motoristé za život setkají 82×. Nejednou se podaří zaparkovat na nevhodném místě. Toho pak celkově litujeme 59×, zpravidla v důsledku udělené pokuty či poškrábaného plechového společníka. Zhruba třikrát při parkování litujeme, že jsme si nepořídili menší vůz.
Pozornost při řízení
Ztráta soustředění za volantem je velmi nebezpečná. Často k ní dochází například při poslouchání hlasité hudby, sledování navigace, telefonování nebo při diskusi se spolujezdcem. Stav, kdy řidič úplně přestane vnímat provoz a naprosto se ponoří do hovoru, poslechu hudby nebo vlastních myšlenek, se v mnohém podobá mikrospánku.
Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock