Trochu jiné ovoce: muchovník a zimolez
Plody obou dřevin připomínají vzhledem oblíbené lesní ovoce a mají i obdobnou chuť, čímž si vysloužily lidové označení indiánské a kamčatské borůvky. Daří se jim i tam, kde ty pravé neprospívají.
Pro zahrady jsou muchovníky a jedlé odrůdy zimolezu ideální, protože plní okrasnou i užitkovou funkci. Kromě chuťových kvalit disponují bohatým obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek. Navíc se jedná o první ovoce, jež si na jaře můžeme dopřát.
Muchovník
Odolné dlouhověké opadavé keře a menší stromy už brzy zjara přilákají pozornost oděním do záplavy bílých hvězdičkám podobných a výrazně vonících květů. Znovu se ohlásí s podzimem, kdy jejich listy získají zlatožluté a šarlatové zbarvení.
Purpurovým až modročerným plodům se pro jejich chuť připomínající borůvky přezdívá indiánské borůvky. U původních odrůd dozrávají postupně během celého léta, vyšlechtěné kultivary dávají ovoce naráz, zpravidla v červnu a červenci. Ze vzrostlého keře se výnosy pohybují podle odrůdy v rozmezí mezi 8 až 15 kg.
Nenáročné dřeviny
Muchovníky jsou plně mrazuvzdorné, jarním mrazíkům výborně odolávají i květy. Stanoviště by mělo být s ohledem na dozrávání plodů slunné, ale chráněné před poledním úpalem. Muchovníky rostou bez problémů v běžné zahradní půdě, nevyhovuje jim pouze rychle vysychající zemina nebo naopak podmáčená. Nejvhodnější je lehčí humózní půda s pH v rozmezí 6,2–7,5. Po zakořenění dřeviny celkem dobře snášejí sucho.
Muchovníky se řadí k medonosným rostlinám, jsou samosprašné, vysadit proto postačí jediný exemplář. Pro zajištění vyššího opylení se přesto u některých druhů doporučuje vysazení alespoň ve dvojici. Plodit začínají už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby, plné plodnosti dosahují od šestého roku a udrží si ji po desítky let. Další předností muchovníků je odolnost vůči chorobám a škůdcům.
Pěstované odrůdy
K druhům pěstovaným u nás patří muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia). Podle odrůdy dorůstá do 2 až 4 metrů. Nejprodávanějšími odrůdami jsou výnosná ‘Smoky’ s 1,5 cm velkými kulatými sladkými plody, rovněž výnosná ‘Northline’ s bobulemi až 2 cm dlouhými, vysoce odolná ‘Krasnojarskaja’ s bobulemi lahodné osvěžující chuti, silně mrazuvzdorný ‘Sleyt’ s menšími, zhruba centimetrovými plody. Zástupcem vzrůstnějších je odrůda ‘Martin’. Ze starých druhů je to severoamerický muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii), Oblíbený je rovněž muchovník velkokvětý (Amelanchier grandiflora), například odrůda ‘Prince William’ vhodná pro svůj menší vzrůst i do malých zahrad.
Zimolez
Druhou alternativou lesních borůvek jsou jedlé poddruhy zimolezu modrého (Lonicera caerulea). Chuť bobulí je sladká až sladkokyselá, připodobňuje se právě k borůvkám, případně malinám. Jsou hodnotným zdrojem vitamínu C, A, P, B1 a B2, karotenoidů a minerálních látek. Působí antibakteriálně, významně podporují trávení, pomáhají při léčbě arteriosklerózy, vzhledem k obsaženým antioxidantům posilují imunitu a také regenerují organismus.
Sklizeň z jednoho keře se pohybuje v rozmezí 2 až 5 kg, záleží na druhu či odrůdě. Nejvíce zimolezy plodí od osmého do patnáctého roku života na jedno- až dvouletých výhonech.
Rostliny namnožené řízkováním si podrží kvalitu plodů mateřské rostliny. Jako cizosprašná rostlina vyžaduje zimolez druhého vhodného opylovače. Vysazují se tudíž minimálně dva kusy v kombinaci rané odrůdy s později plodící.
Zimolez kamčatský
Nejčastěji pěstovaný zimolez (Lonicera kamtschatica) má bobule protáhlého, okrouhlého, oválného, vřetenovitého nebo džbánovitého tvaru, které dozrávají již v květnu. Nenáročná dřevina snese nejdrsnější podnebí, mrazuvzdornost je zaručena do -45 °C. Preferuje slunné stanoviště, spokojí se i s polostínem. Bohatou sklizeň ovoce podpoří výsadba do humózní půdy chudé na dusík, s pH v rozmezí 5 až 8, dostatek vláhy a přihnojování. Dobře prospívá i ve velkém květináči. Plodit začíná ve čtyřech letech.
Odrůda ‘Modrý triumf’ je českým šlechtitelským úspěchem. Velice chutné plody se silným borůvkovým aroma dosahují velikosti 2,5 až 3,5 cm. Opakovanou úrodu dává při dostatečné závlaze a hnojení odrůda ‘Remont’. Velmi raná odrůda ‘Altaj’ je křížencem druhů Lonicera kamtschatica x Lonicera turczaninowii. Plod je velký, chuť sladkokyselá s výrazným borůvkovým aroma. Raná odrůda ‘Amur’ má plod střední, široce oválný až hruškovitý, sladký a mírně chutnající po borůvkách.
Zimolez jedlý
Nenáročný druh s latinským názvem Lonicera caerulea var. edulis pochází z drsného severu s krátkým arktickým létem, podlouhlé plody s výbornou chutí proto zrají již koncem května. U nás se pěstuje zejména odrůda ‘Duet’ s drobnými plody o velikosti 0,6 až 0,9 cm.
Po sklizni rostlina shodí listy a přechází do vegetačního klidu.
Dobrá rada
Pro vyšší šťavnatost a cukernatost se nechávají plody muchovníku přezrát.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock