Nová kamna a starý komín
Připojení nových kamen k původnímu komínu je v chalupách a chatách situace zcela běžná. Ale nelze ji podcenit a v některých případech se nevyhnete ani stavebním úpravám.
V principu jde o jednoduchý problém: každý druh topidla klade nějaké nároky na průměr či materiál komínového průduchu. Parametry se určují výpočtem podle vzorce, který bere v potaz typ topidla, palivo, výkon spotřebiče a účinnou výšku komína. Kotel na uhlí tak při účinné výšce komína 5 m a výkonu 10 kW vyžaduje průměr 160 mm. Vždy jde o hodnoty orientační, v novostavbě jsou stanoveny jako součást projektové dokumentace, a pokud je dodržíte, neměli byste mít problémy s bezpečností provozu topidla ani s účinným spalováním.
Co ale dělat v případě, že se chystáte pořídit nové topidlo a zapojit při tom do hry původní, v mnoha případech i dlouho nepoužívaný komín?
Vyčistit a proměřit
Stejně jako v jiných případech lze i u výměny kamen postupovat tou nejjednodušší cestou. Topíte-li léta ve starých petrách a komín dobře táhne, pořiďte si jejich současnou alternativu. Kamen tohoto typu je na trhu celá řada. Chcete-li však stávající komín provozovat například s krbovými kamny, připojit k němu krb s vložkou, kachlová kamna nebo kotel, pravděpodobně to tak jednoduché nebude.
Ideální je začít vyčištěním komína a prověřením jeho stavu. Sice možná zvládnete čištění i sami, ale raději přivolejte profesionály vybavené kromě jiného i kamerou. Ta může odhalit místa hrozící požárem.
Úpravy komína
Hned na úvod je třeba říct, že v některých případech je nejlepším řešením stavba nového komína. Je to však poměrně radikální stavební zásah do konstrukce domu, a pokud se mu lze vyhnout, zvažte i další možnosti. V podstatě je lze zúžit na vyvložkování stávajícího komína v případě, že chcete jeho průměr zmenšit, případně vyfrézování, pokud je ho naopak nutné rozšířit.
Vložkování je v souvislosti s instalací nových kamen často nutné i proto, že v důsledku účinného spalování v moderních topidlech odcházejí komínem chladnější spaliny než ze starších tradičních kamen. V nedostatečně prohřátém komínovém tělese pak kondenzují, vlhkost začne komín poškozovat a důsledkem je zhoršující se tah kamen a zápach spalin v interiéru.
Vložkování není až tak složitý stavební zásah a většinou se vyhnete bourání, protože se vložky do komínového průduchu mohou spouštět a usazovat shora. Bourat je nutné jen v místě vyústění kouřovodu od spotřebiče do komína a u paty komínového tělesa, kam se vsazuje spodní díl vložky a dvířka pro přístup k jímce na kondenzát.
O něco složitější, ale rovněž bez radikálního bourání je i frézování, jehož cílem je zvětšení stávajícího průměru průduchu. Často je potřeba komín vyfrézovat i při vložkování, aby do něj bylo možné umístit vložku požadovaných rozměrů.
V těchto případech se pracuje s komínovou frézou, která dokáže stávající otvor kouřovodu rozšířit. Zařízení jednoduše z vnitřního komínového pláště odfrézuje až třetinu zdiva, přičemž nejužší průměr, který lze frézovat, je 100 milimetrů. Fréza se do komína rovněž spouští shora.
Dobré rady
- Chcete-li výrobek s osvědčenou trvanlivostí, zvolte vložku z klasického nebo izostatického šamotu (umožňuje výrobu tenkostěnných vložek). Vyžadují mimořádnou přesnost při instalaci.
- Levnější vložky kovové (nerez, hliník) mají životnost patnáct let a jejich funkčnost ovlivňuje i dostatečná hloubka napojení jednotlivých dílů, kvalita svárů a utěsnění spojů.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock