Rozdíl mezi prodlouženou zárukou a pojištěním zboží
Prodejci nabízejí prodloužení zákonné záruky jako placenou doplňkovou službu, stejně tak i pojištění pro případ poškození, které běžná záruka nekryje, anebo krádeže. V čem jsou rozdíly a na co si dát při sjednávání pozor?
Záruka na zboží, kterou lze podle zákona uplatnit do dvou let od nákupu, řeší vady, prodloužená záruka pak umožňuje reklamaci po zákonné lhůtě ve sjednaném období. Pojištění zase pamatuje na nechtěné poničení zboží.
Spotřebitel sice za tyto služby zaplatí navíc, ale odchází z obchodu spokojený a věří, že má ošetřené všechny běžné i výjimečné situace, které by mohly eventuálně s výrobkem nastat. Jenže nic není černobílé. Jen co se stane nepříjemnost, že se zboží pokazí, poláme, upadne, zničí, nestačí se mnohdy divit.
Zkušenost praví, že co prodejce, to jiné podmínky služby, kterou za peníze nabízí. Pojištění sice řeší jiné situace s poškozením zboží než záruka, ale to, jak reálně v konkrétním případě postupovat, zůstává na prodejci. A je jisté, že žádný ochotně nesáhne do pokladny, aby vydal peníze za vracené zboží. Jsou případy, kdy lze produkt pojištění škody považovat přinejmenším za zbytečně vyhozené peníze za službu, která reálně nefunguje, a někdy při reklamaci přímo uškodí.
Záruka versus pojištění
Upřednostňování služby pojištění zboží proti záruce za zboží se bohužel stává běžnou praxí. Když si pečlivě přečteme smlouvu o pojištění zboží, nejčastěji se dozvíme, že toto pojištění nedeklaruje možnost opravy nebo poskytnutí výrobku kvalitou a cenou srovnatelného s tím rozbitým. V rámci záruky má však spotřebitel právo na ten samý výrobek, navíc nový, anebo na vrácení plné kupní ceny, pokud už tento není v prodeji. Tomu nemůže konkurovat částka ponížená o amortizaci či povinnou spoluúčast. A nakonec v případě opakované poruchy nebude moci spotřebitel od smlouvy odstoupit, protože nešlo o reklamaci vady.
Obchodnici toto obvykle dobře vědí, a tak je možné, že si z obchodu odneseme místo sepsané reklamace doklad o nahlášení pojistné události. Co to pro nás, nepříjemně překvapené spotřebitele znamená?
„Především se prodejce vůbec nezabýval možností, že by se mohlo jednat o vadu, kterou je ze zákona povinen bezplatně odstranit. Problém rovnou vyhodnotil jako mechanické poškození a případ pro pojišťovnu. Spotřebitel se opravy nejspíš dočká, ale zatímco je prodejce při řešení reklamace vázán zákonnou lhůtou třicet dnů, pojistnou událost může pojišťovna řešit i tři měsíce, tj. trojnásobně delší dobu,“ vysvětluje možné nežádoucí důsledky sjednání pojištění u zboží Lukáš Zelený z neziskové spotřebitelské organizace dTest.
Dva různé pojmy
Prodloužená záruka může být výrobcem či prodejcem poskytnuta bezplatně anebo za úplatu
Pojištění a záruka na zboží se odlišují především tím, kdo je poskytuje. U záruky je jím vždy prodávající, který tak garantuje, že si zboží zachová po určitou dobu své vlastnosti. Někdy poskytují obchodníci prodlouženou záruku ke zboží automaticky, což je oblíbená marketingová strategie, kdy tímto benefitem lákají zákazníky ke koupi.
Většinou se s prodlouženou zárukou setkáváme jako s produktem, který mohou využívat jen ti zákazníci, kteří si ho ke zboží přikoupili.
Ne vždy se ale prodloužená záruka, obvykle o dva až pět let delší nad dva zákonem ustanovené roky, vyplatí, a proto je dobré zjistit si rozsah smlouvy ještě před zaplacením. Obchodník si totiž může v rámci prodloužené záruky určit téměř libovolné podmínky. Záruku může poskytovat jen na konkrétní část zboží nebo typ vad. Současně si obvykle sám určuje, jaké nároky spotřebiteli ze záruky náleží, tedy například jestli bude možné žádat vrácení peněz, nebo jen bezplatnou opravu.
Obchodník ale nikdy nesmí zkracovat zákonná práva spotřebitele. Obecně totiž platí, že spotřebitel má zákonnou možnost uplatnit u obchodníka reklamaci.
Pozor na definici pojistné události
Definici se skutečně vyplatí věnovat pozornost. Zásadou je, že se pojištění zboží uzavírá ke krytí událostí, které nelze řešit v rámci reklamace. Důležité je nevynechat při pročítání smlouvy ani ustanovení týkající se výluk z pojištění.
Příkladem může být situace, kdy si spotřebitel rozbije počítač nebo mu jej někdo ukradne, pak je zbytečné uplatňovat reklamaci. Když má uzavřenou pojistnou smlouvu, obrátí se na pojišťovnu. To, pokud si pojištění věci zařídí u pojišťovny kupující bez asistence obchodníka. Jakmile ale sjednání smlouvy nabízejí samotní prodejci, pak jsou to oni, kdo vystupují ve vztahu s pojišťovnou jako smluvní strana, oni řeší za kupující pojistnou událost.
K zaměňování prodloužené záruky a pojištění přispívá skutečnost, že pojišťovny už neřeší pojistnou událost jen vyplacením peněžité částky, ale nabízejí opravu či výměnu zboží za nový kus. Přesto se ale stále jedná o pojistné plnění a nikoliv o způsob vyřízení reklamace. Někdy má pojištění dokonce stejný rozsah jako zákonná či rozšířená smluvní záruka. V těchto situacích si musí zákazníci dát dobrý pozor, aby se prodávající při uplatnění reklamace nechtěl vyhnout své odpovědnosti za vady nahlášením pojistné události. Pokud jim totiž bude výrobek opraven v rámci likvidace pojistné události, připraví se o svá práva ze záruky.
Co říká zákon
- Ve 24měsíční době spotřebitelům dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v účinném znění náleží práva z vadného plnění, tedy nárok zboží reklamovat. Prodejce má pak na vyřízení reklamace lhůtu 30 dnů.
- Mezi práva z vadného plnění patří: odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, odstranění vady opravou věci, přiměřená sleva z kupní ceny nebo jako krajní možnost odstoupení od smlouvy. Primárním nárokem je výměna zboží za zboží bez vady, pokud to není neúměrné.
- Poslední možností je odstoupení od smlouvy při jejím podstatném porušení. Spotřebitel může odstoupit od smlouvy především při: uznané reklamaci tří stejných či čtyř různých vad nebo při porušení 30denní doby pro vyřízení reklamace. Odstoupením se rozumí vrácení zboží podnikateli, přičemž ten spotřebiteli naopak vrátí peněžní prostředky.
Text: Táňa Pikartová
Foto: Archiv firem a Shutterstock
Rozdíl mezi prodlouženou zárukou a pojištěním zboží
