Vysněná minimalistická chata
Mathew je profesorem na univerzitě Lakehed v kanadském městě Thunder Bay. Na fakultě managementu přírodních zdrojů vyučuje lesnictví a láska k přírodě je jeho životní prioritou. Ostatně i proto si vybral právě Thunder Bay, v jehož okolí se nachází skutečná koncentrace přírodních divů, jimiž se kanadská provincie Ontario pyšní.
Stotisícové město na břehu Hořejšího jezera je ovšem poměrně rušným centrem severozápadní části provincie, takže pokud chtějí jeho obyvatelé do náruče majestátní kanadské přírody, musí vyrazit do lesů za město, ať už do pohoří Sleeping Giant na poloostrově Sibley, nebo do oblasti vodopádů Kakabeka vzdálené zhruba třicet kilometrů na západ od centra Thunder Bay.
Získat pozemek pro stavbu chaty je tady v současné době téměř nemožné, ale pokud máte štěstí, vystačíte si s málem a podřídíte se poměrně přísným omezením vyplývajícím z tamních předpisů o ochraně přírody, objeví se čas od času možnost umístění mobilní chaty. Záměrně nepíšeme postavení, protože taková chata musí být snadno demontovatelná, nesmí mít pevné základy a nesmí zatěžovat okolí splaškovou vodou.
Komfortní malý dům
Mathew přírodu miluje a lesy v okolí města má prochozené křížem krážem, takže když se doslechl o možnosti získat časově neomezený pronájem parcely na umístění chaty, dlouho neváhal.
I proto, že zatím zůstává zapřisáhlým starým mládencem, zvolil minimalistické řešení v podobě chaty s veškerým komfortem pro jednoho. Striktní předpisy pro rekreační stavby v tamní oblasti ostatně ani jinou možnost nedávaly. „Už dlouho se zajímám o trend takzvaných tiny houses, tedy malých domků zhruba o velikosti maringotky, do nichž však lze umístit všechno, co potřebujete k životu. Možnost vyzkoušet si takový život jsem tedy nadšeně uvítal,“ vypráví Mathew.
V nepřístupném terénu kanadských lesů či na Aljašce se podobné chaty staví buď tak, že se hotový domek či jeho předem sestavené komponenty přivezou na místo na přívěsu za terénním pickupem, nebo se materiál dopravuje pomocí helikoptéry a na parcelu se spouští na lanech. „To je ale nákladné, pronájem helikoptéry stojí dost peněz. Mně se však podařilo získat pozemek, na kterém kdysi stávala lovecká chata a vede k němu lesní cesta. Firma tedy domek podle mého návrhu nejprve sestavila v montážní hale a pak se jednotlivé panely dopravily až na místo.“
Co nejlehčí materiály
Základ chaty tvoří rošt ukotvený na ocelových patkách. Stěny jsou z laťové konstrukce, zvenčí opláštěné fasádou z borovicových palubek ošetřených transparentní lazurou v odstínu oregonské pinie a zevnitř obložené stejným typem palubek. „Ve snaze vytvořit uvnitř větší pocit prostornosti jsem po delším váhání nakonec zavrhl tmavou variantu a nechal si od výrobce doporučit lehké natónování palubek lazurovací barvou v odstínu slonové kosti, která částečně zachovává viditelnou kresbu dřeva. V některých místnostech pak zůstaly desky zatím neošetřené a já nějakou dobu počkám, zda si samy řeknou o natónování, nebo nechám dřevo jen trochu zestárnout a zažloutnout a pak ho natřu bezbarvým lakem,“ vysvětluje Mathew.
Kvůli dopravě i vzhledem k omezením týkajícím se založení stavby, bylo nutné zvolit co nejlehčí materiály, a pokud možno minimální zatížení konstrukce. Výplň jednotlivých stěn tedy tvoří tvrdá stříkaná izolační pěna, okna a dveře jsou z plastu a na podkladu z dvojité vrstvy voděodolných OSB desek s dutinou vyplněnou izolační pěnou je položena vinylová podlaha. V koupelně je k dispozici i chemická toaleta s odvětráváním, energii pro osvětlení úspornými žárovkami zajišťuje fotovoltaický panel a k dispozici je i záložní motorový agregát. Pro vytápění a ohřev vody zvažoval Mathew původně kamna na dřevo, ale nakonec zvolil pohodlnější variantu topných panelů a bojleru na propan, protože náhradní bomby sem lze celkem snadno dopravit autem.
„Uvnitř je jen to nejnutnější zařízení, ale zároveň je tady vše, co potřebuju po dlouhých a často fyzicky náročných procházkách po okolních lesích,“ vypráví Mathew. „Asi nejkomfortnější je tady koupelna, kde si můžu dopřát horkou sprchu. A i když docela rád vařím na ohni nebo na grilu, mám tady i slušně vybavenou kuchyň, která je ostatně nezbytností, když nastane zdejší drsné počasí. A vzhledem k blízkosti jezera a také proto, že jsme v Kanadě, tady není nouze o několikadenní deště ani uprostřed léta.“
Profesor ovšem upozorňuje, že tohle místo má do skutečně drsné kanadské divočiny přece jen daleko. „Tohle je spíše turistická oblast, vzhledem k proslulosti nedalekých vodopádů je v okolí docela hustá síť obchodů i restaurací. Město je vlastně na dohled, a když nejste líní ujít zhruba čtyřicet minut pěšky lesem, dojdete i na zastávku příměstského autobusu. I proto sem občas zvu kolegy z fakulty nebo studenty, ostatně jedna místnost je tu téměř nezařízená a je k dispozici jako pokoj pro hosty, ochotné přespat na zemi ve spacáku. Ale nejraději jsem tu sám,“ říká Mathew, který se ještě stále nové chaty nedokáže nabažit a často sem zajíždí z města i přes týden. „Těším se na první pořádnou zimu. To sem samozřejmě nepůjde jen tak pohodlně dojet. Ale už se nemůžu dočkat, až naplním batoh zásobami, vyšlápnu si sem pěšky lesem a zavřu se tady aspoň na týden,“ zasní se milovník samoty a lesního ticha.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock