Vodice
Vesnice se řadí k nejkrásnějším vsím v jižních Čechách. Uzavřená, hustě obestavěná náves s patrovými domy je soustředěna kolem kapličky sv. Václava.
V nejbližším okolí se odedávna pěstovalo ovoce, proto se území, kde vesnice leží, nazývá Zahradou jižních Čech. V této „zahradě“ rostly hlavně třešně, a tak se obyvatelům Lhenicka, kam Vodice spadá, říkalo peckáři. Ovocnářskou tradici připomínají květnové Slavnosti květů s jízdou na kolech ovocnými sady a říjnové Slavnosti plodů pořádané v některé z obcí Chelčicko-Lhenického mikroregionu.
Leží stranou velkých měst, nejblíže je městečko Netolice. Náleží do okresu Prachatice k místním částem městyse Lhenice.
Bez nevhodných přestaveb
První písemná zmínka o Vodici pochází z roku 1400, ale vesnice je starší. Obec se rozprostírá na jednom ze svahů Blanského lesa s vrchy Kamenný vrch, Pískový kámen, Vysoká Běta a Buglata stranou hlavních cest v nadmořské výšce 550 m. Právě odlehlost vesnice má hlavní vliv na architektonickou neporušenost urbanistické struktury a zachovalost místní lidové architektury.
Protáhlou obdélníkovou náves s kaplí svatého Václava lemují patrové domy se zaklenutými vjezdy uzavřenými branami. Domy mají valbovou nebo sedlovou střechu a výzdobu, která nezapře styl selského baroka. Časté jsou zejména šambrány s obloučkovým vzorem, kterým se říká penízkové. Úžasné je, že domy na návsi nejsou narušeny žádnými viditelnými stavebními úpravami a náves si dodnes podržela vzhled z druhé poloviny 19. století.
Několik pěkných stavení je také u silnice na Lhenici v přízemní chalupnické zástavbě. Mezi nimi upoutávají dva domy s křídlovými štíty. Hodnotnější je ten s bílou omítkou a se štítem zakončeným pěti šiškami. Je to kovárna se široce klenutou podsíní, bývalým pracovním prostorem.
Dvorce na návsi
Zastavme se na návsi. Vyskytují se tu na vesnici neobvyklé patrové domy, které jsou součástmi uzavřených čtyřbokých dvorců. Jejich uspořádání odpovídá tzv. vierkantům vyskytujícím se ve východním Pošumaví.
První zděný dům čp. 1 byl vystavěn roku 1866 a k němu z nespalných materiálů rychle přibývaly další. Do té doby se stavělo ze dřeva. Čp. 1 je zároveň pěkným příkladem vierkantu. Dispozice objektu se dosud zachovala, stejně tak zaklenuté sklepy, průjezd do dvora s třemi poli pruských kleneb a plackové klenby ve stájích a chlévech. Omítka objektu má drobnou štukovou výzdobu typickou pro severní oblast Blanského lesa.
I další domy si zachovávají původní architektonický výraz, nezměněnou dispozici i uspořádání staveb kolem dvora. Většina z nich má památkovou ochranu. Celá ves pak byla r. 1995 vyhlášena památkovou rezervací
Když se řekne
Vierkant
Velká čtyřstranná uzavřená zděná usedlost je typická pro podhorské oblasti na Českokrumlovsku a v horním Povltaví. Obyvateli bylo německé etnikum. Má valbovou střechu orientovanou do návsi. Z pramenů víme, že se vierkanty původně stavěly jako roubené, v této podobě se však nedochovaly.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Penízková šambrána
Šambrána je dekorativní rámované ostění oken a dveří. Ta s penízkovým motivem patří k typickým výzdobným prvkům domů v historické zástavbě na území mezi Blanským lesem a Šumavou, stejně jako pásové římsy s esíčkovým vlysem, které jsou k vidění ve vedlejší vesnici, v Třešňovém Újezdci.
Text a foto: Martina Lžičařová
Vodice
