Po nehodě si automobil zavolá pomoc sám
Od začátku dubna loňského roku musí být všechny nové modely osobních automobilů vybaveny zařízením tísňového volání, které v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky.
Tento systém se nazývá eCall a propojuje palubní počítač auta, mobilní sítě a centrum tísňového volání. Jeho hlavním cílem je především zvýšení bezpečnosti na silnicích a snížení počtu obětí dopravních nehod, ke kterým se pomoc nedostane včas.
Jak systém funguje?
Pokud se stane závažná nehoda, kdy jsou ve vozidle například aktivovány airbagy, vyšlou nárazové senzory signál řídicí jednotce vozidla a ta se propojí s operátory linky 112. Vůz ihned odešle soubor dat a zároveň se otevře kanál pro hlasovou komunikaci. Pokud ve vozidle nikdo neodpovídá, dispečer vyšle na místo složky záchranného systému. Informace o tom, že se na komunikaci stala nehoda, vzápětí dostávají i pracovníci centra pro řízení dopravy. Aby se minimalizovaly falešné poplachy, musí řídicí jednotka vozidla před „zavoláním“ dostat signál od minimálně dvou čidel, tedy například z nárazových čidel, senzoru přetížení, od předpínačů bezpečnostních pásů, jednotky airbagů apod.
Z vozidla je odesílán speciální kód složený z písmen a číslic. Díky němu je možné rozklíčovat, o jaký typ vozu se jedná (odeslán je i VIN kód automobilu), na jaké palivo jezdí, kdy k nehodě došlo, i kolik lidí je ve voze, respektive je odeslán údaj o počtu zapnutých bezpečnostních pásů. Součástí odeslaného kódu jsou také tři poslední polohy vozidla a směr jeho pohybu. Tyto údaje se během jízdy neustále přepisují.
V jednotce eCall je integrován lokalizační modul GPS, který využívá navigační systém a který určuje polohu vozidla zhruba na jeden metr. Záchranáři tak mohou přijet k nehodě po správné straně dálnice.
To nejdůležitější na celém systému eCall je rychlost, se kterou dokáže reagovat na vzniklou situaci. Po autonehodě dostane dispečink data za 14 až 17 sekund. Operátoři mohou pomocí klasického hovoru kontaktovat posádku vozidla, navigovat je při poskytování první pomoci nebo zjistit, kolik lidí je zraněných.
Dá se systém zneužít?
Při běžném provozu není SIM karta umístěná v modulu systému plně aktivní. Aktivována je pouze v případě, kdy dojde k havárii. Systém ale může být aktivován i manuálně, stisknutím tlačítka SOS, což zajistí propojení s dispečinkem tísňového volání a nahlášení případné události. Posádka vozidla tak může třeba ohlásit nehodu automobilu, který je bez automatického tísňového volání, případně oznámí nehodu se zraněním dalších účastníků silničního provozu, například cyklistů nebo chodců.
Systém eCall bude do vozidel zaváděn postupně
K plnému rozšíření služby systému eCall do všech osobních automobilů a lehkých užitkových vozů bude docházet pozvolna. Týká se totiž zatím pouze nových generací automobilů, které byly homologovány po rozhodném datu, jímž je 1. duben 2018. Vzhledem k tomu, že značná část moderních vozů již dnes v řadě případů disponuje většinou potřebných senzorů a třeba i GPS modulem, nebude pro výrobce integrace systému eCall pravděpodobně až tak náročná. Automobily s vyšší výbavou již také často mají i SIM kartu pro on-line navigaci, případně komunikaci se servery výrobce.
Náklady pro integraci systému eCall se odhadují kolem sto euro na jedno vozidlo. Tento systém bude také jako veřejná služba tísňového volání v rámci celé Evropské unie zdarma. Organizace činnosti systému tísňových služeb pak zůstává plně v pravomoci jednotlivých členských států, systém by ale měl být funkční také ve Švýcarsku, v Norsku, na Islandu i v Rusku.
Zopakujme si
Celoevropské palubní tísňové volání zajistí, že se o závažné autonehodě, ať se stane kdekoliv, záchranáři dozvědí ihned a budou moci dorazit na místo nehody dříve.
Volání na tísňovou linku může být vytočeno automaticky nebo manuálně stiskem speciálního tlačítka.
Budou se používat SIM karty se speciálním režimem, takže na nich bude například automaticky aktivní roaming a karty nebudou deaktivovány pro nečinost.
Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock a archiv firem