Viděli jsme cestou XC.
Pro první číslo nového roku jsme vybrali první chalupu z oblasti Modravy na Šumavě, druhou z Orlických hor.
Horský sendvič
Nevelká novostavba chalupy má klasické proporce, hmotu i rozčlenění na roubenou a zděnou část. Objekt vykazuje technicistní přístup: přesné roubení na sraz z ostře hraněných trámků, a to s předsazením před krajní vazný trám, přesah líce zděných stěn přes kamenný sokl, robustní a až příliš hmotnou konstrukci vikýřů v poměru k jejich oknům a neobvyklou četnost stropních trámů. To vše vychází ze současných technických požadavků, avšak vzdaluje stavbu od charakteru a typických detailů tradičního venkovského stavení.
V celé ploše střechy kryté taškami s lehkým melírem jsou sněhové zábrany a dole nad okapem klasická záchytná tyč. Sníh tak zůstane na střeše a nesjíždí, navíc ji v zimě i trochu izoluje. Lomenice je tradičně skládaná do kříže, ale z dost úzkých prken, která jsou lištovaná na každé spáře, což zbytečně podtrhuje jejich hustotu.
Okna jsou velikostně přiměřená. Ve zděné části měla zůstat bez rámování, které je v tomto provedení nelogické a u dveří navíc „plandá“ nad posledním schodem. Takže celkový dojem – nerušící stavba, která se k tradiční chalupě snaží přiblížit.
Novostavba chalupy s převahou technicistních prvků se snaží přiblížit vzhledu tradiční chalupy.
Chalupa s obkladem
Přestavěná chalupa vede způsobem nasazení střechy s vyšší půdní nadezdívkou k úsudku, že dobou vzniku byl asi konec 19. století. Při zachování hmoty stavby novodobější úprava změnila plášť, a to hlavně fošnovým obkladem hlavního křídla. Toto řešení je provedeno uměřeně jak proporcemi prvků, tak v podstatě i barevností. Přirozená nerovnost hran obkladových fošen a nepřehnaná řezba na detailech působí harmonicky. Chalupu dobře doplňuje podsíň v pokračování bočního křídla, vynesená sloupky se slušným profilem.
Střecha má správný sklon (vikýř jej bohužel nedodržuje) a je kryta šablonami. Oproti předchozímu příkladu je zcela bez sněhových zábran, což se projevilo poškozením žlabu na bočním křídle. Není-li zamezeno sjíždění sněhu a ledu, je lépe žlaby trochu „utopit“, aby zimu přežily. Nadstřešní část komínu má slušnou dimenzi a hlavici.
Členění oken je v pořádku, nahoře však jsou kupodivu vyšší a užší. Štít je bohužel obložen příliš úzkými prkny. Stavba je perfektně zapasována do svažitého terénu a je v souladu s okolní vzrostlou zelení.
Jde o zděnou stavbu s obkladem. Přirozená nerovnost fošen a nepřehnaná řezba na detailech působí harmonicky.
Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček
Foto: Marie Rubešová
Viděli jsme cestou XC.
