Dřevníky
Topit vlhkým dřevem je jen pro zlost, proto je důležité mít palivo uložené v dřevníku nebo přístřešku, aby mohlo vysychat a neabsorbovalo vlhkost z dešťových srážek.
Pokud je palivové dříví hlavní potravou pro naše kamna, potřebujeme ho hlavně na zimu pořádnou zásobu. Přihlédneme-li k tomu, že dřevo z poražených stromů potřebuje vysychat minimálně rok, než s ním můžeme topit, musíme disponovat dostatečně velkým prostorem pro jeho uskladnění. I naštípané suché dřevo, které si necháme přivést, je ale třeba uložit v suchu.
Majitelé větších usedlostí mohou využít prázdnou stodolu nebo bývalý seník, kde není nouze o potřebný průvan, ostatní budou skladování řešit pomocí dřevníku.
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Topíme dřevem:
Rekonstrukce komína
Kamna, v nichž se topí dřevem
Stavby z polínek
Topidla na dřevo
Příprava palivového dříví
________________________________________________________________________
Dřevník, nebo přístřešek?
Pro toho, kdo vlastní kus lesa nebo kupuje dřevo „nastojato“, je ideální větší stavba rozdělená na několik sekcí. V první budou uskladněny metrové klády a větší špalky, v další už dřevo pořezané a naštípané. Při dostatku místa můžeme v dřevníku instalovat i kozu na řezání, štípač či špalek pro ruční štípání dřeva. Nejen dřevo, ale i my zde budeme při práci chráněni před nepřízní počasí.
Pořizujeme-li si palivové dřevo jen pro přímou spotřebu, postačí nám přístřešek, ten může přiléhat jednou stranou k domu nebo může být umístěn na terase apod. Ideální je i jako příruční zásobárna, abychom měli dřevo pro přikládání po ruce a za špatného počasí pro ně mohli dojít takzvaně suchou nohou.
Naštípané dřevo můžeme skladovat ve více řadách a postupně ho odebírat
Co bychom měli vědět o konstrukci
Z materiálu máme na výběr dřevo, kov, nebo dokonce plast, který sice není zrovna estetický, ale zase je bezúdržbový. Především však musí být dřevník vzdušný a současně uskladněné dřevo musí chránit. Nejběžnější dřevníky jsou postaveny z trámků, na nějž jsou upevněna prkna tak, aby mezi nimi byly dostatečné mezery pro průchod vzduchu.
Přístřešek nebo stojan může mít jen dvě boční stěny nebo pouhý rám, rozpětí sloupků konstrukce na kratších stranách se volí menší než skladovaná polena. Rámová konstrukce musí být ovšem dostatečně bytelná, aby ji při naplnění dřevo nerozložilo.
Namísto dřevěných stěn se používá i kari síť, nejčastěji má takovýto dřevník tvar válce, do něhož se polínka neskládají, ale volně nasypou.
Důležitou součástí každého dřevníku je podlážka v podobě roštu, který zabraňuje tomu, aby dřevo leželo na vlhké zemi, a současně umožňuje proudění vzduchu i pod nejspodnější řadou uloženého dřeva. Proti dešti a sněhu je dřevo chráněno střechou.
Proti nenechavcům
I dřevo může lákat zloděje nebo ho mohou potřísnit výkaly volně žijících zvířat. Účinnou ochranou jsou menší mezery mezi stěnovými prkny a dveře či vrátka se zámkem.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Archiv firem a Shutterstock
Dřevníky
