Péče o ovocné keře a stromky po sklizni

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada

Vzhledem k překotnému nástupu jara a léta je letošní úroda drobného ovoce už jen vzpomínkou. Aby byla ta příští ještě bohatší, musíme se o keře, jenž nám ji darují, po sezóně dobře postarat.

Maliny, ostružiny, rybíz, angrešt, borůvky – nejčastější drobné ovoce z českých zahrádek lahodí snad všem. Aby si na něm mohla pochutnat celá rodina, není potřeba mít hned celou užitkovou zahradu, stačí vysadit několik keřů a stromků a věnovat jim odpovídající péči, která není nijak náročná.

Kvalitní úrodu malin zaručí jen zdravé silné výhony

Maliník

Počasí v posledních letech připravuje podmínky pro stále delší vegetační období, proto se vyplatí volit odrůdy, které nám během něj dají plody hned dvakrát. Keř maliníku s každým jarem vyrůstá, respektive se obnovuje z pupenů na podzemní části kořenových odnoží. Plody odrůd plodících jen jednou ročně se tvoří na výhonech, které vyrostly v minulém roce. Pro dobré výnosy v příštím roce seřízneme po sklizni všechny odplozené výhony maliníku, a to těsně u země. Bez zásahu ponecháme jen silné mladé výhony.
Remontantní, tedy dvakrát ročně plodící odrůdy dávají plody na nově vyrostlých letorostech. Poprvé v půli léta, podruhé na konci srpna a v září. Vrcholové konce výhonů proto během sezóny nezkracujeme, protože bychom tím výrazně snížili plodnost. Naopak pro zajištění bohaté úrody se zaměříme při péči o maliníky na druhou sklizeň. V řezu remontantních odrůd se doporučení zahradníků poněkud rozcházejí, jedni radí odstranit všechny výhony hned po druhé sklizni, jiní tento řez, opět až těsně u země, nechávají až na začátek jara.
V letním období provádíme pravidelnou okopávku okolí keřů, čímž provzdušníme půdu a usnadníme vodě cestu ke kořenům, což je důležité o to víc, že přirozené vláhy v půdě je v současných suchých létech velký nedostatek.
Podzim je rovněž vhodným obdobím pro získání nových maliníků z odnoží stávajících keřů.

Při přesazování angreštu se snažíme nepoškodit kořenový bal

Ostružiník

Ostružiníky dělíme na poléhavé a vzpřímené. Druhé jmenované lépe odolávají mrazu. Poléhavým a beztrnným odrůdám musíme na zimu zajistit kryt.
Plody se tvoří na výhonech rašících z pupenů na jednoletém dřevu. Vzhledem k tomu, že dvouleté odplozené výhony po sklizni odumírají, můžeme je už na podzim odřezat těsně u země. V zásadě má být řez proveden tak, aby keř tvořilo 6 až 8 metrových výhonů. Na jaře pak odstraňujeme jen namrzlé části.
Řez postranních výhonů můžeme realizovat v nížinách a dalších místech, kde vládne mírné klima, koncem srpna až počátkem září, kdy bazální část začíná dřevnatět a ponechaná očka už neporaší.
Během vegetace kypříme půdu, odstraňujme plevel a hnojíme kompostem nebo zkompostovaným hnojem.

Mulčovací kůra pomůže u borůvek udržet vláhu a kyselou půdu

Rybíz

Pěstuje se ve formě keře nebo stromku. Čas na zmlazovací a výchovný řez přichází u rybízu až zjara. Nikdy neřežeme celý stromek nebo keř naráz, ale postupně každý rok asi třetinu. Zbavujeme se čtyř a víceletého dřeva tak, aby keři nebo stromku zůstalo 8 až 12 silných prutů.
Ještě v září můžeme trhat listy černého rybízu k sušení pro použití do léčivých čajů, i když ideální doba pro jejich sklizeň je v průběhu kvetení nebo krátce po něm.

U rybízu se při zmlazovacím řezu zbavujeme čtyř- a víceletého dřeva

Angrešt

Také angrešt můžeme volit ve formě keře nebo stromku, často roubovaného na kmínek meruzalky. Stromek má oproti keříku celou řadu výhod, od nižších nároků na prostor a ošetřování po dostupnější sklízení ovoce.
Většina tvarovacích a zmlazovacích řezů se u angreštů doporučuje dělat v předjaří, ale v průběhu vegetace a těsně po sklizni můžeme provádět takzvaný letní řez, při němž odstraníme výhony, které keř nadměrně zahušťují. Hlavní větve můžeme vyřezat nebo zkrátit až tehdy, když přestanou tvořit přírůstky, případně začnou zčásti prosychat, či se snižuje kvalita plodů a výnosy. Angrešt prořezáváme postupně během dvou tří po sobě jdoucích let.
Na podzim můžeme také angrešty přesazovat. Na nové stanoviště je přeneseme, pokud možno s neporušeným kořenovým balem. Volíme otevřenou polohu, místo výsadby musíme mít již předem připraveno, prohnojeno. Zem použijeme nejlépe hlinitopísčitou, přiměřeně vlhkou. Kmínkové angrešty vyvazujeme ke kůlu, aby nedošlo k rozlomení korunky. Po přesazení nesmíme zapomenout na pravidelnou zálivku, aby stromky stihly do zimy dobře zakořenit.
Pro přežití zimy je důležitá mělká přiorávka a přihrnutí zeminy k rostlinám.

Černý a červený rybíz, jeden rod a tak odlišná chuť!

Borůvka

Borůvky mají obdobné potřeby jako rododendrony, vyžadují kyselou půdu. O nedostatku živin vypovídá malý výnos. Ze vzrostlého keříku bychom měli sklidit minimálně 2,5 kg ovoce, méně signalizuje chudou půdu. K obohacení půdy ale nesmíme nikdy nepoužít hnojiva s obsahem vápníku a chlóru.
Malá sklizeň může být i důsledkem nedostatečné zálivky. Vzhledem k mělkému kořenovému systému vyžadují borůvky stálou vlhkost, ideální je půdu pod keři mulčovat kůrou, abychom zabránili jejímu vysychání. Kůra je navíc kyselotvorná, což borůvkám vyhovuje.
Keříky okopáváme opatrně, abychom nepoškodili mělce uložené kořeny. Keře po třech letech od výsadby každoročně v době vegetačního klidu prosvětlujeme.

Budoucí úroda má svůj počátek v době, kdy sklidíme stávající

Souhrn posezónních prací

Odstraňujeme nemocné a poškozené výhony.
Provádíme letní řez.
Přesazujeme.
Okopáváme.
Přihnojujeme a mulčujeme.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock