Povídání o studnách
Voda je tekutina, bez níž by neexistoval život. Zatím je jí dost, ale horká suchá léta ovlivňují i naše nakládání s vodou. Každý, kdo má na svém pozemku studnu, si jí víc hledí.
Závaznou technickou normou pro jímání podzemní vody je ČSN 75 5115. S ní by se měli seznámit všichni, kdo provozují studnu pro čerpání pitné i užitkové vody. Dozvědí se v ní například, že studna musí být vybudována jen v takovém prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti jímané vody. Nemá být umístěna v záplavovém území a její hrana má převyšovat úroveň stoleté vody o předepsanou výšku. Nově postavená studna nemá ohrozit ostatní okolní zdroje jímacích zařízení a využitelné množství podzemní vody v nich nemá být podstatně sníženo. Norma stanovuje i minimální vzdálenosti od zdrojů možného znečištění, jakými jsou například žumpy, septiky, kanalizační přípojky, chlévy, veřejné komunikace, umývací plochy motorových vozidel apod.
Dalším požadavkem je, že nová vrtaná studna má mít zárubnici, což je roura zajišťující stabilitu horniny a obsypu studny, ten má být tvořen nejlépe křemenem. Zrovna tak se říká, jak má být odfiltrováno studniční dno a já má vypadat těsnění studny.
Legalizace studny
Norma toho popisuje řadu, co ale zajímá naše čtenáře je, jaké jsou kroky k legalizaci nepovolené studny. Je třeba vycházet z toho, že odběr vody ze všech tzv. historických studní (vybudovaných před rokem 1955) jsou považovány za povolené až do 1. 1. 2008. Dále záleží na tom, zda jejich majitelé používají studnu pouze pro domácnost, anebo také pro účely podnikání. V prvním případě jde o studny individuálního zásobování vodou a pro ty není třeba žádat o nové povolení. Majitel je ale povinen pořídit a uchovávat dokumentaci skutečného stavu studny, tu si může nakreslit i sám. Ve druhém případě, tj. studna používaná pro podnikání, platnost povolení k odběru podzemních vod zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008. Nepovolená studna vybudovaná později od roku 1955 včetně je nepovolenou stavbou.
Jaký je obvyklý postup při legalizaci nepovolené studny? Nejprve musí vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Podle §129 zákona č. 183/2006 Sb. ji lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, není na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštními předpisy. Jestliže stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, vodoprávní úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. V řízení postupuje přiměřeně i podle ustanovení pro územní řízení o povolení stavby a účastníky řízení jsou osoby, které by jimi byly při územním řízení.
To znamená, že se musí začít podáním žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení studny a nakládání s podzemní vodou na místně příslušném vodoprávním úřadě. K žádosti podané na formuláři je povinnou přílohou dokumentace zpracovaná autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb. K tomu se přikládá vyjádření odborně způsobilé osoby (hydrogeologa).
Poplatky za čerpání studniční vody
Za čerpání vody z vlastní studny se platí až při odběru větším než 6 000 m3 v kalendářním roce anebo 500 m3 v kalendářním měsíci. Odpovídá to přibližně spotřebě vesnice o 100 obyvatelích, takže chatařů a chalupářů, kteří vodu čerpají jen pro vlastní potřebu, se poplatky netýkají.
Hloubavější typy napadne další otázka, zda je povinnost pravidelně měřit množství odebírané podzemní vody z domovních studní a vrtů? Podle §10 odst. (1) zákona c. 254 / 2001 Sb. je povinen měřit množství a jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí jen ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody v množství alespoň 6 000 m3 v kalendářním roce nebo 500 m3 v kalendářním měsíci. A to jednotlivá domácnost nemá.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Shutterstock
Povídání o studnách
