Výbava na zpracování palivového dřeva
Nářadí a techniku na zpracování palivového dřeva si pořizujte podle toho, jak velké množství paliva chystáte na zimu a jak moc dřeva musíte zpracovat najednou.
Pro mnoho chatařů a chalupářů je navíc vlastnoruční řezání, štípání, a často dokonce i kácení dřeva otázkou cti a způsobem aktivního odpočinku. Přece jen však jde o poměrně pracnou záležitost, která se navíc pravidelně opakuje. Proč tedy nevyužít vhodné nářadí, které vám námahu ulehčí.
Podle množství
Přiznejme si, že spousta lidí miluje motorové pily či různé typy seker natolik, že je pro ně i pár polen na přitápění v krbu dobrou záminkou pro opakovaný nákup toho nejlepšího, co je na trhu právě k dispozici. Ale i za předpokladu, že přemýšlíte přece jen spíše ekonomicky, je pořízení toho nejlepšího nářadí dobrou volbou. Kvalitní pily a sekery déle vydrží, lépe se s nimi pracuje a jsou bezpečnější. U řetězových pil, kotoučových cirkulárek či těžkých štípacích seker totiž nelze riziko zranění podceňovat.
_______________________________________________________________________
Další články speciálu Příprava na zimu:
Pomocníci pro přípravu dřeva
Meteostanice do každé domácnosti
Jak na sníh?
Příprava paliva
Příprava palivového dříví
Do boje se sněhem
________________________________________________________________________
Úvahy o nářadí ale každopádně odvíjejte od množství dřeva, které je potřeba zpracovat. Je možné vyjít z různých tabulek, které mívají prodejci palivového dřeva. To se obvykle prodává na prostorové metry (PRM). Zhruba 5 až 10 PRM by mělo postačit jako sezónní zásoba pro přitápění, až 25 PRM může být potřeba v případě, že je topidlo na dřevo výhradním zdrojem energie pro celý dům. Tabulky počítají s celoročním provozem trvale obývané nemovitosti, takže u víkendové chalupy, kam se navíc v zimě nejezdí, postačí menší množství.
Ruční i motorové
Dřevo na topení je potřeba nařezat a naštípat. K topení však lze využít i klestí nebo štěpky, takže není od věci vybavit se i na zpracování větví a náletových dřevin.
Úplným základem je tedy menší a lehčí sekera a oblouková pila na dřevo, pro pohodlnou práci raději jednoruční s listem o délce kolem 70 centimetrů. Pár větví nebo suchý kmen z lesa zpracujete s ručním nářadím často rychleji a bez složitých příprav.
Pro vysekání i „naporcování“ náletových kmínků a silnějších větví je skvělým nástrojem kvalitní mačeta (např. Fiskars nebo Gerber z řady Bear Grylls).
V některých kamnech, například v řadě variací na oblíbené „petry“, lze využít i štěpky, takže se při pravidelné likvidaci náletů a větví může hodit i štěpkovač.
Mezi základní nástroje pro zpracování většího množství dřeva včetně kácení a řezání na metry a polena patří řetězová pila. Řežete-li na jednom místě a porcujete-li kmeny a větve menších průměrů, je praktičtější řetězová pila elektrická, případně akumulátorová. Oproti pile s benzínovým motorem má o něco slabší výkon, ale je méně náročná na provoz a údržbu a také méně hlučná. I u elektrické řetězovky je však třeba počítat s doplňováním oleje a údržbou lišty a řetězu.
Pila s benzínovým motorem vám dává svobodu pohybu, nezbytná je pro práci v lese a řada lidí ji upřednostňuje i pro řezání polen na místě. Na sezónní přípravu dřeva lze doporučit i hobby či farmářské řady pil, ale je dobré nešetřit na značce. Etalonem kvality zůstávají po celá léta pily Stihl či Husqvarna, k dobře hodnoceným značkám patří i Shindaiwa či Dolmar. Z elektrických se vyplatí volit značky Makita, Narex či Bosch.
Kromě ochranných pomůcek je pro bezpečnou a pohodlnou práci s řetězovkami nutný i dobrý kozlík nebo stojan, na nějž lze kmen upevnit bez neustálého posouvání. Kozlík si řada chalupářů vyrobí, ocelové stojany se dají koupit zhruba od tisícovky.
Výhody cirkulárek
Na řezání velkého množství dřeva je však jednoznačně nejpohodlnějším strojem stolní kotoučová pila, tedy cirkulárka, ideálně ve variantě tzv. kolébkové pily. Pro zpracování různých průměrů mokrého i proschlého dřeva na polena se prodávají pily s průměry kotoučů mezi 60 a 70 centimetry. Zmíněné pily s kolébkou umožňují po odklopení stolové pracovní desky bezpečně vložit kulatinu většího průměru (max. kolem 22 cm, silnější kuláče je třeba naštípat pomocí klínu nebo motorové štípačky) do kolébky a tu pak pomocí madel bezpečně naklánět k pilovému kotouči, aniž by se k němu při řezání přiblížily vaše ruce.
Kromě stolních pil s kolébkou či bez ní existují i kolébkové pily bez stolu. Bývají levnější než stolní či kombinované cirkulárky, obvyklé rozmezí průměru jejich kotoučů se pohybuje mezi 40 a 60 centimetry a lze na nich řezat kulatinu průměru 14 až 22 centimetrů.
Na trhu jsou k dispozici oba typy konstrukce cirkulárek v různých výkonnostních kategoriích, takže je opět možné vybírat zejména podle toho, jaký průměr polen nejčastěji zpracováváte. Ceny se pohybují zhruba od čtyř do čtyřiceti tisíc korun.
Dobré rady
- Pořiďte si malou lehkou sekeru na rychlé odvětvení či dočištění kulatiny od zbytků větví nebo částečně sloupnuté kůry a také na štípání třísek na zátop a malých polen na roztopení.
- Doporučeným základem pro univerzální použití je klasická (kovaná) sekera nebo sekera s teflonovým povrchem a kompozitovým topůrkem o hmotnosti zhruba 1,5 až 2 kg a délkou do 80 cm a k tomu ještě menší sekera o hmotnosti do 1 kg a délce do 50 cm.
- Na zpracování dřeva se hodí i štípací sekery s rozšířenou hlavou, na větší polena je určený tzv. kalač.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock