Hortenzie: Chameleon z rostlinné říše

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada

Schopnost hortenzie měnit zbarvení květů v závislosti na složení půdy zná každý zahrádkář. S jejími květy je ale spojen ještě jeden klamavý efekt, který využívá k nejdůležitějšímu účelu.
Možná se vám také stalo, že jste si přinesli domů v květináči hortenzii, jíž dominovaly nádherné modré, nebo naopak jemně růžové květy, ale po čase se jejich barva změnila. Modré zrůžověly, růžové zmodraly. Nejčastějším důvodem je to, že si koupíme rostlinu namodřenou uměle pomocí speciálního hnojiva obsahujícího kamenec nebo síran hlinitý. Stejného překvapení se leckdy dočkáme po zasazení rostlinky na zahradu. Za progresivní změnou stojí vyšší zásaditost či kyselost půdy. Aby to nebylo tak jednoznačné, na jediném keři mohou být květy různých barev, což je způsobeno reakcí buněčných šťáv v souvislosti s jejich postupným stárnutím.
Hortenzie je i mistryní ve svádění. Takzvané biologické květy mají střed složen z nenápadných plodných čili fertilních květů. Lákání hmyzu, ale i našich očí je úkolem sterilních květů na okraji květenství, které přitahují svou velikostí, stavbou a především barevností.

Cukrová vata nebo kopeček zmrzliny? Takové chutě vyvolávají rozkvetlé hortenzie latnaté

Je libo strom, keř, nebo liánu?

Rod Hydrangea, jak se latinsky hortenzie nazývají, pochází z Asie a částečně Ameriky. Zahrnuje více než 70 druhů, ale jen se zlomkem z nich se setkáme v českých zahradách. Kromě nejčastější velkolisté, latnaté a řapíkaté hortenzie, se u nás pěstuje také kosmatá, drsná, plstnatá, dubolistá, popínavá a další.
Opadavé či stálezelené dřeviny většinou s jednoduchými vstřícnými listy tvoří keříky vysoké okolo jednoho metru, polokeře dorůstající zhruba od tří do deseti metrů a liány dosahující dvacetimetrové výšky. Velkou předností hortenzií tak je, že s nimi můžeme osázet různá patra zahrady, zkrášlit terasu i interiér.
Většině kultivarů vyhovují polostinná až stinná místa se spodní vlhkou, ale nepřemokřenou a dostatečně humózní půdou. Při dostatku vláhy snesou i slunné stanoviště. Některé ho dokonce přímo vyžadují. Hortenzie jsou citlivé na vápník, v silně zásaditých půdách neprospívají. Je třeba si dát pozor i na opadávající omítku, která může složení půdy v okolí dřeviny negativně ovlivňovat. Také vápenný nátěr zdi, po níž se pne, jí neprospěje.

Atraktivita dřeviny spočívá ve výrazném květenství, které postupně mění zbarvení

Nevelká, přesto nejznámější

Všeobecné oblibě se těší nevysoké keře hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) a její kříženci. Ano, jsou to ony dobře známé krásky s kulovitým květenstvím v nepřehlédnutelných barvách. V rychlené podobě si je můžeme koupit jako hrnkové květiny.
Tento druh roste nejlépe v kyselých, rašelinohlinitých půdách s půdní reakcí pH 3,5 až 4,5.

Netypická, ale nepřehlédnutelná

Druhou, hojně zastoupenou hortenzií v našich zahradách, je hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata). Právě díky květům uspořádaným v dlouhých latách si ji leckdo se známou dřevinou vůbec nespojí. Nejoblíbenější kultivar ˈGrandifloraˈ se pyšní 30 cm dlouhým květenstvím, některé nové odrůdy vykvétají dokonce až v půlmetrových latách. Kultivar ˈVanille Fraiseˈ vytváří nadýchaná, cukrové vatě podobná květenství o délce 30 cm a šířce okolo 20 cm. V nejtradičnější formě mají barvu bílou, postupně získávající narůžovělý nádech. Současné kultivary ale nabídnou i sytě červený odstín.
Jako málokterá z hortenzií snese i plné oslunění, vlhkost vyžaduje střední. Nespornou výhodou je i její mrazuvzdornost až do –30 °C. Keřovitá dřevina si vyhrazuje na kvetení prázdninové měsíce. Pro bohaté nasazení na květ vyžaduje sestřih.

Vykrajované listy daly název hortenzii dubolisté

Příchozí z velehor

Až oblasti Himalájí doputovala do Evropy hortenzie kosmatá (Hydrangea heteromalle). Jedná se o vysoký keř s mírně vypouklým, širokým květenstvím, které na rostlině zůstává až do zimy. K tomuto druhu bývá přiřazována hortenzie Bretschneiderova vypěstovaná na konci 19. století ze semen pocházejících z okolí Pekingu. Bohatých květů se dočkáme pouze na plném slunci.

Na zem i do výšin

Mezi hortenziemi nalezneme i příhodné druhy pro pokrytí nevzhledných částí pozemku, plotů či domovních zdí. Jako přidanou hodnotu nám nabídnou několikaměsíční květinovou výzdobu. Těmito schopnostmi oplývá hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris), s poněkud problematickým druhovým zařazením. Někdy je uváděna jako samostatný druh, zahradnictví ji běžně vedou jako poddruh hortenzie odlišné (Hydrangea anomala).
K podkladu se přichytává příčepivými kořínky. Dorůstá zpravidla do 10 metrů, ale může vyšplhat i mnohem výš. Starší rostliny jsou mohutné, potřebují tudíž pevnou oporu, jinak jim hrozí rozlomení nebo mohou svou váhou způsobit destrukci opěrného systému. Květenství dosahuje v průměru až 20 cm. Na podzim zahradu ozvláštní měnícím se zbarvením listů. Mrazuvzdorná je do –34 °C.

Hortenzie vysazujeme do kyselé, humózní, vlhčí, ale propustné půdy

Vznešená chlupatice

S ostatními hortenziemi nezaměnitelná je hortenzie drsná (Hydrangea aspera), jejíž kultivar, tzv. hortenzie Sargenteova, se ve známém průhonickém parku začal pěstovat již před 100 lety. Na rozdíl od jiných druhů, má listy drsně chlupaté a kopinatého tvaru. Vzpřímeně rostoucí keř se šupinatým kmínkem kvete po celé léto, Květy jsou nejčastěji bílé až narůžovělé barvy, atraktivní variantou jsou fialová květenství a tmavé nafialovělé listy.
Půdu si žádá písčitou, humózní, kyselou a střední vlhkosti. Vysadit bychom ji měli spíše v polostínu, na plné slunce jen při pravidelné zálivce. Mrazuvzdornost je vyzkoušena do –29 °C.

Vliv pH půdy na zbarvení květů

alkalická půda – květy růžové až červené
neutrální půda – narůžovělé či krémové
kyselá půda – namodralé až sytě modré

Jak zajistit hortenzii modrý odstín

Udržet hodnotu pH v rozmezí 3,5 až 4,2.
Používat rašelinu, substrát z borky nebo borového jehličí.
Vyvarovat se vápenatých, dusíkatých a fosforečnatých hnojiv.
Zalévat pouze měkkou vodou.
Pro barvení použít bíle či růžově kvetoucí rostlinu.
Dvakrát týdně zalít buď 1% roztokem kamence amonného, nebo přidat 1 kávovou lžičku kamence do půdy při zasazení.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock