Tichý a nebezpečný

Pravidelné kontroly u lékaře napomohou k léčbě

Přesně takový je vysoký krevní tlak. Zpočátku bezpříznakový zdravotní problém na sebe po čase upozorní většinou velkými komplikacemi nebo i nevratným postižením některých orgánů. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu pacientů s vysokým krevním tlakem je pravidelné měření jeho hodnot dnes již doslova nutností.

Krevní tlak normální…

Termín krevní tlak lze popsat jako sílu, kterou naše krev vyvíjí během své cirkulace tělem na cévní stěny. Srdce krev svými stahy dodává do oběhu a díky pružným cévám se tato tekutina dostává plynule dál. Krevní tlak u každého člověka během dne kolísá, což závisí například na náladě, na tom co právě děláme apod. Normální hodnota krevního tlaku v klidu je maximálně 140/90 mmHg, optimální je 120/80 mmHg.

…a vysoký

Arteriální hypertenze neboli vyšší či vysoký krevní tlak je nejčastějším onemocněním srdce a cévního oběhu. Počátek nemoci nepoznáte. Pokud vám není alespoň občas změřen krevní tlak, nemusíte velmi dlouho vůbec tušit, že je něco v nepořádku. Zpětně si sice můžete vzpomenout, že vás více pobolívala hlava, hůře jste spali či byli unavení a nesoustředění, potili jste se a cítili závrať, ale podobné stavy mívá občas každý. Vysoký krevní tlak zpočátku neohrožuje ani důležité orgány v těle. Veškeré důsledky hypertenze se naplno projeví až po určité době – pak začnou selhávat ledviny a srdce, poškozena může být oční sítnice, zvyšuje se riziko mozkové mrtvice, objevuje se dušnost a bolesti hrudníku.

Měření je zásadní!

Pomocí elektronického tonometru si můžete změřit hodnoty krevního tlaku doma

Vzhledem k běžně se měnícímu krevnímu tlaku je velmi důležité, kdy a za jakých podmínek se měření provádí. Může vás změřit váš lékař nebo si můžete zakoupit vlastní přístroj, tzv. tonometr. Měří se hodnoty systolického (tlak naměřený v okamžiku stahu) a diastolického tlaku (měřený v okamžiku relaxace) – tyto dva údaje pak tvoří hodnotu krevního tlaku.

Lékaře vždy zajímá vaše anamnéza, tedy zdravotní stav a životní styl. Aby byl ale opravdu potvrzen trvale vysoký krevní tlak, musí být provedeno několik měření po dobu několika týdnů. Pokud se hypertenze potvrdí, následují další vyšetření nutná ke stanovení příčiny a k zahájení léčby.

Příčiny známé i neznámé

Hypertenzi lze rozlišit na dva typy. V 95 % případů jde o tzv. primární hypertenzi, u které zůstávají příčiny vzniku většinou nejasné. Zbylé případy spadají pod sekundární hypertenzi, kdy vysoký krevní tlak mají na svědomí jiná onemocnění, např. ledvin, štítné žlázy, kůry a dřeně nadledvin či některé neurologické nemoci. Patří sem i vysoký krevní tlak vznikající v těhotenství. Velmi důležitou roli hraje také dědičnost – je-li tento problém v rodině, často se předává dál. Ke zvyšování krevního tlaku přispívá též nadměrné množství soli, nadváha, velká konzumace alkoholu, déletrvající stres, nadměrné množství léků či antikoncepce. Vysoký krevní tlak může být i důsledkem cukrovky nebo depresí.

Léčení není legrace

Nic nového pod sluncem – pohyb je zdravý!

Než vám lékař předepíše prášky, bude požadovat jistou snahu od vás. Žádoucí je snížení váhy, přestat tolik solit, zdržet se alkoholu a cigaret, zvolnit pracovní tempo a začít s aktivním pohybem. Teprve snaha snížit krevní tlak vlastními silami podpořená speciálními léky (tzv. antihypertenzivy) může přinést pozitivní výsledky. Léky nejsou univerzální, je nutné vyzkoušet a vybrat ty nejvhodnější. Jsou lidé, kteří musí kombinovat pět i více druhů, aby jejich tlak byl na optimální výši.

Po vysazení léků, které je nebezpečné a nikdy by nemělo proběhnout bez souhlasu lékaře, se však tlak většinou vrátí na zdraví nebezpečné hodnoty. Na zhruba 35 % nemocných navíc dostupné medikamenty vůbec nezabírají.

TEXT: HELENA NOVOTNÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Tichý a nebezpečný