Zastavení na Lamberku
Do sbírky památkově chráněných domů, které prošly gruntovní obnovou, přidáváme i jeden z osady Lamberk, která je součástí obce Obříství na Mělnicku.
Inspirací pro čtenáře může být skutečnost, že se v této venkovské usedlosti řešily problémy spojené s povodní, která ji zaplavila v roce 2002. I to, že jde o místo, kde prožil šťastná léta ve druhém manželství s Bettinou Ferdinandiovou Bedřich Smetana. Jde o památník tohoto geniálního skladatele.
V malé předzahrádce před památníkem Bedřicha Smetany je skladatelova bysta. V podkroví je otevřena okenice u pokojíku, v němž bydlíval
Před dvěma stoletími
Když v roce 1784 smetlo rozbouřené Labe obec Semilkovice, rozhodli se její obyvatelé založit novou osadu jinde. Malému návrší, které bylo dál od řeky, se říkalo Lamberk nebo taky Berouškov. Jednu s usedlostí si nechal v roce 1803 vystavět i místní farář Jan Krásný. Šlo patrový a přízemní dům, v němž vzadu byly konírny dokonce s mramorovými žlaby! Vzadu byla pěkná zahrada s dobovou formální úpravu a v ní zděný patrový altán.
Dům, byl obnoven v původní barevnosti; kromě krásných repasovaných oken na nás ze střechy shlíží „volské oko“
Snad si pan farář chystal ten pěkný koutek na penzi. Ale moc si jí neužil a po jeho smrti zdědili usedlost čp. 12 jeho vzdálení příbuzní. Od nich ji koupil v roce 1849 nový ředitel obřístevského panství Ferdinand Ferdinandi. Znal se s Františkem Smetanou, otcem budoucího skladatele, který pracoval v té době jako sládek v tamním pivovaru. A jako školáci se znaly i jejich děti. Jednu ze sedmi dcer Ferdinandiových si později vzal mladší Smetanův syn Karel a Bedřich, který na Lamberku trávil chvíle smutku, když mu odešla jeho první žena Kateřina, se zamiloval do nejmladší Barbory neboli Betty. Život v usedlosti na Lamberku, která byla tehdy společenským a kulturním centrem okolí, byl pro něj všestrannou vzpruhou.
V patrovém objektu vpravo od památníku, kdysi domově rodiny Ferdinandiových, dnes bydlí průvodce a paní učitelka
Obnova po povodni 2002
První zdejší pamětní síň připomínající Smetanův pobyt na Lamberku byla otevřena v roce 1956 v Obříství, v budově bývalé pošty. K opravě usedlosti Ferdinandiů došlo až v roce 1968. Po čtyřiatřiceti letech, roce 2002, se však vylilo z břehů nejen Labe, ale také Vltava a voda se dosáhla dokonce i na lamberský kopeček. Památník byl do více než metru zaplaven vodou. Teprve pak přikročil obecní úřad v Obříství ke skutečně důkladné obnově budovy za odborného dohledu Národního památkového ústavu. S financováním pomohl Krajský úřad Středočeského kraje a Nadace VIA.
Vstupní vrátka repasovaná z původního materiálu rámuje ozdobná šambrána, na jejímž vrcholu je klenák s kanelováním
Autorem koncepce obnovy komplexu, který je zapsanou kulturní památkou, je ing. arch. Jiří Mrázek. Projekt na technickou obnovu zpracovali architekti Hubáček a Koreček. Jejich první starostí bylo vyřešit vlhkostní poměry. V nepodsklepeném domě, kde se netopilo a málo větralo, byly špatné už před povodní. „Ve světnici byla pod prkny deska z betonu, díky níž spodek nedýchal a vlhkost se táhla do zdí, které byly provlhčené až do dvou metrů, místy až ke stropu,“ komentují odborníci stav po povodni. Opatření, které navrhli, je velmi účinné.
Pohled do salonu zařízeného dobovým nábytkem. Původní je sice jen jeho část, ale s doplňky vytváří harmonický celek
Podél obvodových stěn se vytvořil velkoformátový větrací a drenážní kanál z půlených tvárnic ztraceného bednění. Z kanálu se pak vyvedla soustava odvětrávacích potrubí s rozdílnou výškou vyústění mřížkami na fasádě – jak v úrovni soklu, tak až pod střechu, aby se docílilo komínového efektu. Díky tomu je odvětráván celý obvod domu. Jako odvětrané se řešily i podlahy v přední části domu. Fošny byly osazeny na cihelné pilířky a vzniklá dutina se propojila s obvodovými odvětrávacími kanály.
Na paraván umístěný v parádním sále namaloval výtvarník Jan Maget Bettinu a Bedřicha ve svatební den a vtipně přidal i postavy z Prodané nevěsty
Částečně se také opravoval a doplňoval krov a překládala střecha. „Podařilo se sehnat starší slušné bobrovky ze stodoly, která podlehla povodni. Ve střeše se také dělaly nové vikýře, tak zvaná volská oka, protože střední a zadní trakt podkroví byly velmi špatně osvětleny,“ komentují páni architekti. Za náročný považují též přesun schodiště mířícího do patra na původní místo. Bylo z neznámého důvodu přesunuto k zadní stěně síně, kvůli čemuž realizátoři předchozí opravy domy v 70. letech minulého století ubourali téměř polovinu klenby. Chybějící část bylo nutné doplnit – a to klasickým postupem klenutí z plných cihel s doklínkováním k původní konstrukci.
Nad klasicistními kamny, jejichž kachle korespondují s jemnou kazetovou výmalbou, vidíme opět výrazné bordury
Poklad pod omítkou
Už během stavebních úprav začal architekt Mrázek opatrně snímat novodobé vrstvy vlhkých, částečně opadaných omítek. „Díky tomu jsme objevili vpravo od vstupu do salonu obrys kamen. Překvapení to nebylo, vždyť v síni za touto stěnou je zachovaný komín,“ konstatuje Jiří Mrázek, jehož koníčkem je stavba historických kachlových kamen. „Zvažoval jsem, zda sem neumístit ještě barokní typ, zachovaný obrys mu odpovídal, ale nakonec jsem se rozhodl pro jednodušší typ klasicistní, který lépe ladí s nábytkem. V salonu jsme dále pod omítkou objevili stopy bordur lemujících klenby a jemné stopy výmalby pomocí šablon. Vrátili jsme jim původní vzhled, jak jej znal Smetana. Tímto způsobem se obnovovaly stěny i v pracovně s piánem. Maluje se barvou přes šablony – pozdější váleček je vlastně zjednodušenou obdobou této úžasné techniky. Velmi pěknou výzdobu stěn a stropu jsme odhalili také v podkroví, kde zřejmě skladatel při svých návštěvách bydlel.“
Vraťme se však ještě do přízemí, do dlouhého sálu ve střední části, do něhož se vchází ze síně vpravo za schodištěm. Dnešní výstavní síň byla zřejmě za Ferdinandiů krásnou společenskou místností, snad jakýmsi hodovním sálem. „Jeho stěny jsou na několika místech prolomeny lunetami a vyzdobeny mašličkovou výmalbou. Obnova byla náročnou restaurátorskou prací,“ připomíná památkář.
V pracovně s šedomodrou kazetovou výmalbou na nás shlížejí manželé Ferdinandiovi
Památníkem, který byl slavnostně otevřen 28. 6. 2007, nás provázela paní Jitka Zimová, starostka obce Obříství. Byla spolu se svou zástupkyní paní Šulcovou duší rekonstrukce, která se protáhla na čtyři roky. Srdečně vás zve na Lamberk, kde vzadu v zahradě jistě nepřehlédnete také patrový zděný altán, kde v klidu, stranou ruchu velké domácnosti, Smetana pravděpodobně skládal, ani zděný venkovní záchůdek vpravo na dvoře. I ten pamatuje onu rušnou dobu.
V ložnici s bordurami kopírujícími zkosené stěny, kde Smetana bydlíval, se původní nábytek nedochoval
Ještě detail barevných bordur zdobených šablonovou technikou
Stav omítek v podkroví po sejmutí opadávající vlhké vrstvy
Společenskému sálu se vrací původní krása
Stojan s kopií partitury i obrázek na stěně připomínají, že na Lamberku vznikala Prodaná nevěsta…
Text: Marie Rubešová, foto Petr Zhoř a Jiří Mrázek
Zastavení na Lamberku
