Plavba po moři čeká…

Rubrika: Chaty a chalupy, Ostatní stavby, rss-feed

Splnil si svůj životní sen. Radim Žižka se svým týmem vlastníma rukama postavil jachtu, s níž se chystá brázdit oceány. Podařilo se to, o čem všichni pochybovali.

Jako malý kluk miloval Radim Žižka knihy o pirátech a rád se nechával unášet příběhy, ve kterých lidé poznávali svět na lodích. Mezi jeho velké vzory patřila jména, jako je nejslavnější český mořeplavec Richard Konkolski nebo Joshua Slocum, první člověk, který se plavil po celém světě, či námořníci Francis Chichester nebo Tristan Jones. „Tehdy se plavili na jednotrupých lodích. Někdy v roce 1994 jsem v kanadské zátoce u Fulford Harbour na trajektu uviděl třítrupou loď Corsair trimaran, což mi tehdy připadalo jako zjevení UFO. Zcela mě uchvátila,“ vzpomíná Radim Žižka.

Po proudu Vltavy…

První setkání

Od té doby uplynula řada let a dnes se Radim se svou ženou Pavlou chystá vyplout na své vlastní jachtě. Ovšem, když se seznámili, Pavla si na mořské vlny teprve zvykala.
„Moje první setkání s plavbou na moři vzniklo asi před třinácti lety, když jsme si s bratrem najali plachetnici s kapitánem. Všechny naše děti protestovaly, že plout nechtějí. Nechápala jsem, proč. Nastoupila jsem na loď a zvracela celý den. Krátce po tom jsem potkala Radima, který v té době měl Žabku – osmimetrový trimarán. Po krátké známosti jsme vyrazili na dvoutýdenní plavbu do Chorvatska. Můj bratr tvrdil, že jsem šílená, že mi bude špatně a že mě Radim vysadí na prvním ostrově. Nějak jsem si to v hlavě přehodila a od té doby mi nikdy zle nebylo. Prozatím,“ směje se Pavla, která se svým druhým mužem za pár let společného soužití procestovala doslova celý svět.

Lodní kuchyň nabízí větší komfort než kuchyně v mnohých bytech

Přerostlá vášeň

Lodě se staly jejich celoživotní vášní, dopravním prostředkem k poznávání světa, svobodou a možností strávit krásný čas mimo civilizaci. Uchvátily je natolik, že se rozhodli postavit vlastní. Několikery letní prázdniny strávili na svém trimaránu, ale zjistili, že jim nestačí. Rádi by měli dostatek prostoru pro hosty, přátele a rodinu, proto Radim Pavle před sedmi lety navrhl, že postaví větší loď, ovšem za podmínky, že s ním obepluje svět. „A já jsem na to kývla,“ podotýká Pavla s úsměvem.
Vznikl obrovský projekt – stavba vlastní jachty, kterou nedávno, po sedmi letech práce, spustili na vodu a letos se chystají na první oceánskou plavbu. Plán se rodil postupně. „Já jsem náš trimaránek Žabu měla moc ráda, ale je pravda, že když jsme na osmimetrové lodi strávili ve čtyřech lidech tři týdny a z kajuty nám, když jsme spali, do kuchyně vyčuhovaly nohy, bylo to poněkud nepohodlné,“ směje se Pavla s tím, že si nikdy nedovedla představit, jak velké úsilí budou muset vynaložit, aby postavili Žabu2.
Radim vysvětluje: „Žaba2 měla být dlouhá přibližně 35 až 40 stop. Chtěli jsme ale mít možnost brát na plavby rodinu, kamarády a případně i platící hosty, proto v našich představách začala nabírat na délce. Nakonec jsme se shodli, že v ní budou čtyři kabiny a každá by měla mít svou koupelnu se sprchou a záchodem. Až nám naše loďka trochu přerostla přes hlavu,“ prozrazuje. Zároveň tvrdí, že jakákoliv stavba je přežitkem z doby před revolucí. Vyrůstal s vědomím, že pokud něco chce, musí si to postavit, protože to nelze koupit. „A myslel jsem si, že pokud to zvládne někdo jiný, dokážu to také. Postavil jsem už několik lodí.“ Jeho první pokusy začaly v lodním modeláři v Grébovce, když mu bylo deset let. S nadsázkou říká, že stavba jachty je vlastně totéž, jen ve velkém. „Dřevěné modely se staví úplně stejně.“

Tady se za hezkého
počasí báječně relaxuje

Stavba začala

Nikdo jim nevěřil, že vše dotáhnou do zdárného konce. Oba manželé se shodují, že taková akce vyžaduje podporu okolí, trochu šílenství, spoustu času, dost peněz, hodně zručnosti, představivost a bezmeznou trpělivost. Sen si začali plnit v roce 2010. Rok trvalo vytvořit plány na trup lodi. Radimovi se zalíbil vzhled katamaránů Grainger desings Barefoot 45 a RAKU 45. Tehdy na ně existovaly pouze skici a designér Tony Grainger Radimovi nabídl, že design přizpůsobí. „Chtěl jsem loď prodloužit a více převrátit špičky. Upraveny byly přední paluba, kabina a celý kokpit tak, aby otěž hlavní plachty i kosatka (přední plachta) byly samopřehazovací.“
Na jaře 2011 začaly přípravy a v srpnu mohli stavět. Dnes loď nabízí veškerý komfort a vybavení jako v trochu stísněném luxusním hotelu. Majitel má velkou radost z kokpitu vybaveném všemi ovládacími prvky a dnes již i s autopilotem, který dokáže řídit loď po naplánované trase.

Další ložnice je
v podobném stylu

Vnitřní výbava nabízí pohodlí

Laika ale uchvátí salon s plně zařízenou kuchyní. Ta poskytuje veškerý komfort a pohodlí. Nechybí indukční vařič, multifunkční trouba, myčka, espreso, dva dřezy. „Pod linku jsme umístili odslaňovač mořské vody a nádrž na pitnou vodu,“ ukazuje Pavla. Nenápadná lednice vtipně zakomponovaná do kuchyňské lavice nabízí pohodlné řešení. Stačí odklopit víko a k večeři vytáhnout chlazené víno.
Hlavní část salonu tvoří navigační kout, kde je místo na velkou papírovou mapu, mapový šuplík, počítač, televizi a panel s jističi. Za zašupovacími dveřmi pak najdeme kokpit s barem a sezením pro osm lidí a je tu i pult na elektrický gril.
Vyjdeme-li pár schodů, dostaneme se na kormidelní stanoviště. Na každé straně je jedna kormidelna, aby kormidelník vždy viděl návětrnou stranu lodě. „Na zádi jsou ramena jeřábu na zvedání motorového člunu. Jeřáb také slouží jako držák solárních panelů. Mezi špičkami a předním nosníkem jsou trampolíny, tedy vypnuté sítě, po kterých se dá chodit mezi trupy nebo se na nich dá ležet,“ ukazuje majitel. Co se velmi líbí hostům, je paluba na opalování umístěná před stěžněm. Pod ní pak najdeme kotevní vrátek s kotvou.
Každý z obou štíhlých plováků dlouhých 14,6 m ukrývá kabinu s postelí dlouhou dva metry a širokou metr a půl. Je tu vše pro osobní pohodlí hostů, tedy skříňky, sedátko, vyklápěcí stolek, otevírací lukna (okno na palubu). Na kabiny navazuje chodba do salonu, z něhož se vchází do koupelen s plnou výbavou včetně automatické pračky. „Pod zadní postelí je 15kW elektrický motor a 20kW generátor. Pod podlahou jsou nádrže na vodu a naftu,“ ukazuje Radim Žižka.

V kabině je vše
připraveno pro osobní
pohodlí hostů

Po sedmi letech

Zdá se až neuvěřitelné, že tohle všechno zvládli vytvořit suchozemci za pomoci několika brigádníků. „Inspiraci jsme čerpali z vlastních zkušeností na našich i pronajatých lodích, z různých výstav a návštěv plachetnic, z časopisů a internetu,“ vysvětluje Radim. Žaba2 se totiž od jiných plavidel liší. „Hlavní rozdíl spočívá ve štíhlém tvaru pod vodoryskou. Rychlost lodě se odvíjí od poměru délky k šířce trupu pod vodou. Čím štíhlejší trup, tím méně energie je třeba na jeho pohon. Ještě budeme instalovat větrnou elektrárnu. Ta se bude hodit v odlehlých kotvištích za větrného a zamračeného počasí. Máme v plánu provozovat loď s minimálním využíváním fosilních paliv.“
Po sedmi letech se konečně dočkali a loni v říjnu loď spustili na vodu. „Největší obavy jsem měl z výtlaku, zda bude loď plavat na vypočítané vodorysce,“ říká Radim. Pavla jeho slova doplňuje: „Když jeřáb vyzvedl loď nad střechu a stromy, byla jsem blízko k infarktu a nedokázala se dívat. Pak ale dosedla na vodu a nastala neskutečná euforie trvající několik dní. První dva týdny jsme na lodi bydleli a vůbec nechodili domů.“ Když se otřepali, vydali se na první plavbu, která vedla do Davle, další pak na Mělník. „Je to úžasný pocit proplout pod Karlovým mostem, přistát u Sovových mlýnů a grilovat na náplavce,“ říká Pavla.
Přestože jachta nemá chybu, Radim by nyní udělal pár věcí jinak a také, i když ví, co to všechno obnáší, klidně by zkusil postavit další, respektive už se mu v hlavě rodí plán… „Trendy se mění, lodě se vyvíjejí.“ A na co jsou ze všeho nejpyšnější? „Že se nám stavbu podařilo dotáhnout do konce!“

Text: Michala Jendruchová
Foto: Vladimír Hájek