Proč je důležitá prodyšnost omítek
Prodyšnost stěn a jejich schopnost propouštění vodních par je důležitá u starých domů i moderních novostaveb. Parametry prodyšnosti mohou výrazně ovlivnit i omítky, které použijete.
Obecně se pojmem prodyšnost u staveb označuje schopnost konstrukce propouštět vodní páry za vhodných podmínek, mezi něž patří zejména rozdíl částečných tlaků vodních par ve vnitřním a vnějším prostředí.
Dostatečná prodyšnost je důležitá především u staveb, které potřebují přes povrchovou úpravu fasád či přes zateplovací systém odvádět vlhkost z konstrukce. V těchto případech, zejména při použití izolační minerální vlny, můžete požadovanou prodyšnost účinně podpořit použitím některé z prodyšných (paropropustných) omítkových směsí.
Pro orientaci v prodyšnosti jednotlivých typů omítek v jejich širokém sortimentu na trhu je potřeba znát faktor difuzního odporu. Označuje se řeckým písmenem μ (mí) a určuje poměr mezi difuzním odporem tloušťky konkrétní omítky a difuzním odporem vrstvy vzduchu o stejné tloušťce.
Čím silnější je vrstva materiálu, kterou má vodní pára proniknout, tím větší klade difuzní odpor. Z toho pak vyplývá, že s rostoucí hodnotou μ se snižuje schopnost materiálu propouštět vodní páry. K tomu je pak nutné dopočítat veličinu zvanou ekvivalentní difuzní tloušťka sd, což je násobek μ a tloušťky omítky. Při zařazení omítek do různých kategorií se vychází z hodnoty sd.
Zní to poněkud složitě, ale všechny omítky mají příslušné parametry zapsány v technických listech. Pokud omítáte svépomocí, nechte si při volbě omítky poradit od prodejce nebo přímo od výrobce. Obvykle není problém obrátit se na technického poradce některé z prodávaných značek. Jestliže chcete například na starou chalupu použít některou z moderních omítkových směsí nebo zvolit optimální povrchovou úpravu zateplovacího systému, využijte doporučení. Vyplatí se to, protože oba zmíněné typy konstrukcí mohou při nevhodně zvolených omítkách výrazně trpět.
Také je důležité vědět, kdy má investice do omítkových směsí s lepšími hodnotami prodyšnosti smysl a kdy ne. Použijete-li pro zateplení neprodyšný polystyren, nebude mít jeho omítnutí prodyšnou omítkou na paropropustnost konstrukce žádný vliv.
Při výběru omítky je důležitým faktorem i tloušťka. Omítka s vyšší hodnotou μ se nanáší v tenké vrstvě a její součinitel difuzního odporu je tedy příznivější než u omítky s nízkou hodnotou μ, která se však musí nanášet ve velké tloušťce.
Co je na trhu
Hledáte-li ušlechtilou fasádní omítku pro finální povrchovou úpravu, nabízí se například omítka Weber pas extraClean active, což je jednoduše zpracovatelná probarvená pastovitá tenkovrstvá silikátová modifikovaná omítka s fotokatalytickým efektem připravená k přímému použití se systémovou penetrací. Díky modifikovanému silikátovému pojivu má omítka vlastnosti blízké silikátové omítce, není však tak citlivá na klimatické podmínky při zpracování a zrání.
Baumit NanoporTop je rovněž vysoce paropropustná tenkovrstvá omítka škrábané struktury s fotokatalytickým efektem, zvláště odolná proti znečištění v exteriéru. Výrobce u ní zdůrazňuje schopnost vynikající difuze vodních par a zvýšenou ochranu fasády před biologickým znečištěním.
Jiným typem prodyšné omítky je difuzní lepicí a stěrková hmota Cemix, která je vhodná pro vytváření základní výztužné vrstvy na stěnách z dřevovláknitých desek a v kontaktních zateplovacích systémech z minerální vlny. Využití má u povrchových úprav difúzně otevřených stavebních konstrukcí. Hmotou lze lepit tepelně izolační desky z dřevité a minerální vlny a jiné prodyšné materiály pouze na savé prodyšné stavební prvky. Je vhodná jako vyrovnávací stěrka na omítky.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem