O českých růžičkách

Pokud se na ně zrovna nespecializujete, snad ani nevíte, jakou růžičku vlastně v zahrádce máte. Možná se mezi nimi najde i růže od některého z našich šlechtitelů.

Sadová růže Siwa s menšími světle růžovými květy. Rudolf Geschwind

U většiny růží v našich zahrádkách, jež byly založeny před více než dvaceti lety, známe stěží jejich jména a téměř jistě ne jejich šlechtitele. Růže se pěstovaly ve státních školkách a nikdo jejich původ příliš nezdůrazňoval. Bohaté znalosti růží a jejich příběhy udržoval po válce jen úzký okruh jejich milovníků a pěstitelů, kteří se v 60. letech sdružili do Rosa klubu, jedné ze specializovaných organizací Českého zahrádkářského svazu.

Hana Veselá s jednou z mnoha růží

Pěstitelka růží Hana Veselá, kterou jsme navštívili, je jeho členkou od roku 2009. Důkazem, že to s růžemi myslí docela vážně, je obchod s těmito krásnými květinami, který provozuje druhým rokem, a také plán, vrátit do povědomí lidí české růže a jména jejich šlechtitelů. Po letech anonymity si to zaslouží. Svou krásou a kvalitou se bezesporu vyrovnají růžím dováženým z ciziny.

Z Anglie domů

Než propadla růžím, žila Hana Veselá se svým přítelem v Praze. Restituované pozemky na kraji Přerova nad Labem umožnily mladému páru zrealizovat sen – postavit dům. A kolem vybudovat zahradu. „V mých představách zahrada hrála všemi barvami. Když jsem hledala na internetu inspiraci, narazila jsem na obchod s růžemi sira Davida Austina z Velké Británie. Růže, jím vyšlechtěné, tak zvané austinky, mě okouzlily. Byla jsem se podívat v jeho zahradě v Anglii a když jsem viděla výsledky jeho dlouholetého šlechtění, napadlo mě: existují vůbec české růže?“

Velmi stará růže Památník Krále Jiřího v mnohém připomíná historické růže. Jan Böhm

Odpověď našla v Rosa klubu. V Čechách bylo a je spousta amatérů i šlechtitelů, kteří vypěstovali desítky až stovky kvalitních růží. Mezi nejvýznamnější patřili Jan Böhm, Gustav Brada, Rudolf Geschwind, Josef Havel, Josef Strnad, Josef Urban, Ludvík Večeřa či současný šlechtitel Vojtěch Benetka.
O každém z nich by se dala napsat kniha. My si některé z nich slovy Hany Veselé připomeneme jen ve zkratce.

O šlechtitelích

„Zmíním se nejprve o Rudolfu Geschwindovi, šlechtiteli růží, které dnes zařazujeme dobou vzniku mezi tak zvané historické růže,“ upozorňuje Hana Veselá a provádí nás kolem svého domu, kde jsou rostliny v kontejnerech připraveny pro případné zájemce. „Geschwindovy růže vynikaly mimořádnou mrazuvzdorností, proto se dodnes úspěšně pěstují a také prodávají například ve Švédsku. Ve svém sortimentu mám zatím Astr, F. J. Misefa, Marii Dermar a Aaenchem von Tharau. Ale brzy budu mít další,“ poznamenává. „Geschwindových růží se u nás bohužel mnoho nedochovalo, a tak jsou nyní pracně získávány zpět z evropských rozárií a zahraničních sbírek.

Beztrnná růžička Máňa Böhmová pojmenovaná po nejmladší dceři. Jan Böhm

Mezi naše největší šlechtitele a zároveň pěstitele patřil bezesporu Jan Böhm z Blatné,“ říká zahradnice a ukazuje několik právě kvetoucích kousků. „Nabízím jeho růži Ave Maria, Českou pohádku, pnoucí růžičku Máňa Böhmová, která je beztrnná. A jako další tu jsou například Briand-Paneuropa – je pojmenovaná po francouzském ministru zahraničí z první republiky, nebo pruhovaná růže ČSR, která v sobě nese barvy trikolóry. Památník Krále Jiřího rozkvétá do zvláštní čtvercové rozety a Temno – to je nádherně plná purpurová sametka.“ Pak se Hana vrací k osudu šlechtitele: „Jan Böhm se narodil v malé chaloupce. Začínal, jak se říká, z nuly. Chodil po mezích, sbíral šípky a pěstoval podnože. Za pár let měl pole plná růží. Kromě šlechtění vlastních odrůd ve svém podniku uváděl na trh i výpěstky jiných šlechtitelů, pro které bylo šlechtění koníčkem, nikoliv zaměstnáním, například růže doktora Gustava Brady. Jan Böhm se aktivně účastnil světových soutěží růží a získával na nich pro své růže četná ocenění a medaile. Sám pořádal v Blatné každoročně velkou výstavu, takže Blatná je dodnes známá jako město růží. Bohužel, jeho školky s milióny keřů byly po válce zkonfiskovány a zaorány.“

Malé plné květy Růže Olivetské dokážou doslova obsypat keř v hustých trsech. Jan Böhm

A jak si stojí současní šlechtitelé? – ptáme se. „V tradici pěstování růží a šlechtění nových odrůd pokračuje v rodinném podniku v Rosicích u Brna Josef Strnad mladší se svými pěti novinkami.
Dalším je například ing. Vojtěch Benetka, který se zaměřil na zimovzdorné pnoucí růže, ale také na šlechtění odrůd odolných zasolení, využitelných u komunikací,“ vyjmenovává Hana. A připomíná, že se růže u nás očkují většinou na český Pávův červený šípek, který se stále osvědčuje jako jedna z nejkvalitnějších podnoží.

„Moc bych si přála, aby české růžařství znovu zažilo slávu a rozmach jakou v době Jana Böhma. Pro začátek všem zájemcům o více informací ze světa růží doporučuji členství v Rosa klubu Praha, odkud za nízký členský poplatek dostanou dvakrát ročně Zpravodaj, plný nesmírně kvalitních informací a krásných fotografií.“

Jak pěstovat růže

Než naše povídání zakončíme, zajímám se, co dělat, aby růžičky, koupené třeba právě tady, v Přerově nad Labem, v zahrádce dobře prospívaly.

Chodníčky kolem domu jsou zastavěné květináči s růžemi na prodej

„Nejdůležitější je rostlinu správně zasadit,“ radí Hana. „Růže jsou choulostivé na mráz, proto by měly mít krček aspoň pět až sedm centimetrů v zemi. Takto hluboko zasazená růže by neměla vymrznout. Dokud dobře nezakoření, potřebuje občasnou, zato vydatnou zálivku k bázi rostliny. Po dvou až třech letech stačí zalévat jen v období extrémního sucha nebo v příliš propustných písčitých půdách. Hnojíme až druhým rokem po výsadbě. Pro podporu kvetení bychom měli hnojit v průběhu celé sezóny a podle typů hnojiva a doporučení jednotlivých výrobců. Počátkem zimy nezapomeneme k růžím přidat zetlelý kompost a před silnými mrazy je zakryjeme chvojím. A ještě připomínám, že růže milují hodně slunce a také vzduch!“

www.obchodsruzemi.cz, www.rosaklub.cz

TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: VLADIMÍR HÁJEK A JIŘÍ ŽLEBČÍK

O českých růžičkách