Malovaná okřídlí
Chalupu na Vysočině si Libuše Hubičková pořídila, aby se v ní mohla výtvarně realizovat. Prvním splněným snem se stalo malování okřídlí.
Na výzdobu záklopy i okřídlí Libuše Hubičková zvolila originální vzor, který vychází ze zachovalých maleb na chalupách na Veselém kopci a v Betlémě v Hlinsku
Ve stavení, které koupila před šesti lety, nejprve došlo k nutným stavebním úpravám. „Čekalo nás trošku bourání a trošku stavění,“ rekapituluje Libuše. „Chalupa je již v takovém stavu, že jsem si mohla začít plnit sen, kvůli němuž jsem ji vlastně kupovala. Pustila jsem se do malování okřídlí a záklopového prkna. V plánu mám i vitráže ve výplních dveří, malovaný strop a pochopitelně nábytek, který dekorační malbu snese.
Kde hledat vzor?
Libuše si posteskla, že nejtěžší bylo najít vůbec nějaké informace. Nejen o motivech a vzorech, ale také o tom, kterou nátěrovou hmotu použít, aby odolala povětrnostním vlivům a přitom byla vhodná na malování dekoru na tradičním lidovém stavení.
Zatímco venku pracovali řemeslníci, malířské práce se odehrávaly v kuchyni a na půdě
Při svém pátrání se zaměřila na oblast, v níž její chalupa leží, tzn. na Horácko, Litomyšlsko a Vysočinu vůbec. Nejlepším zdrojem se ukázaly být skanzen na Veselém kopci a k němu příslušející Betlém v Hlinsku. „Dá se tu nafotit a překreslit spousta prvků a chalupářských detailů,“ vysvětluje Libuše Hubičková. Poradil jí i konzervátor souboru lidových staveb Vysočina Alois Macháček, který v obou skanzenech na dřevěných částech chalup restauroval malby. Přesvědčil ji, aby na venkovní nátěry použila odolný Balakryl, s nímž má výborné zkušenosti.
Chalupářka si při návštěvě skanzenů všímala zejména nápisů a vzorů. „Na záklopovém prkně býval namalován veršovaný citát, vročení, prosba. Nikdy nechyběly stylizované rostlinné motivy a někdy se používaly i různé symboly, které se vázaly k vyznání víry, profesi či duchovnímu rozpoložení majitele chalupy,“ vysvětluje a dodává, že si od pana Macháčka přivezla kopie místních vzorů zdobení lomenic, okřídlí i záklopových prken. Sama na záklopu zvolila citát neznámého autora, který jí vyhovoval nejenom obsahem, ale i délkou. „Chtěla jsem, aby nápis byl ze země dostatečně čitelný,“ ukazuje na obrázcích a prozrazuje, že 12 centimetrů velká písmena jsou tak akorát. Typ písma vybrala na počítači ze vzorníku písma pro grafiky a vyrobila si papírovou předlohu ve velikosti 1 : 1. Obdobné šablony si připravila i na ornamenty pro okřídlí.
Jak postupovat
Dlouho chystaná akce dostala nakonec rychlý spád. „Když řemeslníci postavili kvůli opravám stříšek pod lomenicemi na obou průčelích chalupy lešení, věděla jsem, že mám na malování okřídlí i záklopy jen jeden víkend,“ usmívá se Libuše. „Nedalo mi tedy moc práce udělat chvatnou rukou malbu neuměle, jak se na lidovou tvořivost sluší. Za daných okolností mi to šlo samo.“
Zatímco okřídlí jsou na obou stranách obou štítů, záklopa se dělá pouze ve špičce hlavního štítu chalupy
Nařezaná prkna chalupářka nejprve ošetřila protiplísňovým nátěrem a následovala bílá podkladová vrstva. Po jejím zaschnutí již použila připravené šablony. Konturu vzoru propíchala špendlíkem, šablonu přiložila na prkno, přilepila na několika bodech lepicí páskou, nastrouhala rudku (lze použít i uhel), nasypala ji do dírek a prstem do nich vetřela. Potom opatrně sejmula šablonu a za použití malštoku začala malovat dekor. Na okřídlí nejprve zeleně meandry oblouků a lístečky, potom ostatní drobné prvky. Použila pouze čtyři barvy: tmavou a světlou zeleň, červenou a žlutou. Namalované prkno již dále žádným lakem neošetřovala.
Co je malštok
Pro ty, kteří by se do podobné práce chtěli také pustit, vysvětlíme, že malštok je pomůcka, kterou si malíři vyrábějí sami. Jde v podstatě o „tyčku s koulí“, která supluje pravítko. Libuše k výrobě použila latičku s profilem 25 x 10 mm. Délku je nutné volit podle potřeby (třeba 20 cm, ale také až 50 cm). Na jeden konec laťky se přichytí hadrová omotávka ve tvaru koule; chalupářka použila polystyrenovou kouli o průměru 7 cm, kterou koupila v zahradnictví (mají ji i hobbymarkety). Do ní nařízla otvor o šířce lišty a do něj tyčku natlačila. Pevně držící kouli omotala hadrem a ten „pod krkem“ uvázala.
„Malštok se drží opačnou rukou, než se maluje, tak, aby koule podepřela v pevném bodě malující ruku a vytvořila vzdušný prostor nad malbou. Podle malštoku se malují rovné linky jako podle pravítka, aniž se dotýkáte plochy,“ vysvětluje Libuše kouzlo této pomůcky.
Na řadě je strop
Zatímco vy si na obrázcích můžete prohlížet, jak je chalupa s ozdobenými okřídlími a záklopou pěkná, chalupářka již přemýšlí, jak vymalovat strop ve světnici. „Prkna už máme nařezaná, ale cesta za vhodnou barvou je stejně náročná jako za barvami na okřídlí. Ani restaurátoři nemají jednotný názor.
Na malování dekoru okřídlí Libuši stačily pouze čtyři barvy. Ani v minulosti se jich více nepoužívalo
Nejpravděpodobněji se prkna na stropech malovala klihovými barvami. To je ale časově náročné, protože se musí malovat po částech – klíh rychle zasychá a je nutné připravit další várku barev. Sama se přikláním, i z časových důvodů, k vaječné tempeře s konečnou povrchovou úpravou včelím voskem,“ říká Libuše. „Mám obavy, že klihovými barvami bych strop malovala příliš dlouho. Balakryl použít nechci, protože mi nedovoluje vytvářet valéry, ‘vytírání’ barvy ani jiné malířské finesy; odstíny se totiž vzájemně nepojí tak jemně jako u temper. Nemíním dělat kompromisy. Přišla bych o výtvarné potěšení, kvůli němuž jsem chalupu kupovala.“
TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: LIBUŠE HUBIČKOVÁ
KRESBY: ARCHIV
Malovaná okřídlí
