Budoucnost elektromobilů

Také se zamýšlíte nad tím, jak bude vypadat životní prostředí, pokud bude růst počet automobilů? Možná nebude tak zle a zachrání nás elektromobily.

V poslední době nás svět automobilů neustále staví před nové pojmy, jako je snižování emisí, elektromobilita, carsharing (čili sdílení vozidel), autonomní řízení apod. Světové firmy i menší hráči na tomto kolbišti investují významné prostředky do celého komplexu témat, která budou aktuálně znamenat například změny v pohonných jednotkách u běžně používaných vozidel, novou infrastrukturu pro tankování těchto aut, zcela nové technologické prvky a znamenají také významné změny pro celou oblast prodeje a třeba i servisu vozidel.
Ti nejradikálnější odborníci hovoří již dnes o tom, že automobily tak, jak je známe v současnosti včetně jejich využívání, nepřežijí konec příštího desetiletí. Uvádějí, že po roce 2030 by měl být běžný automobil poháněný především elektromotorem, měl by být autonomní a jeho vlastníkem bude carsharingová společnost, od které si jej budeme pronajímat jen v okamžiku, kdy jej budeme opravdu potřebovat.
Konzervativnější plány s takto zásadními změnami nepočítají, a to především ne v tak krátkém časovém horizontu. Argumentují například i tím, že elektromobily jsou drahé, proto je nikdo v dohledné době kupovat nebude, a že problematika s jejich uvedením do běžného provozu je tak náročná, že to bude trvat ještě několik desetiletí. Ke změnám však již dochází. Především velcí hráči v automobilovém průmyslu začínají kormidelní kola pootáčet právě výše naznačeným směrem a nám asi nezbude nic jiného než se s tímto faktem začít vyrovnávat.

Změny se dotknou každého

Změny se totiž budou týkat opravdu celého odvětví, nejen automobilů samotných a jejich řidičů, ale také celé prodejní sítě, servisů, dodavatelských firem, médií, které se tomuto oboru věnují, dotknou se celých měst a obcí a jejich infrastruktury. V současnosti se hovoří především o konceptu „chytrých měst“, který by k tomuto cíli měl přispět. Dnešní velkoměsta jsou přeplněná. Větší množství lidí žijících v omezeném prostoru znamená také více dopravy, rostoucí znečištění, více hluku i více času promarněného uvíznutím v dopravě. To vše jsou otázky, na které se v současné době hledají odpovědi. Propojování automobilů, jednostopých vozidel, dalších účastníků silničního provozu a infrastruktury může pomoci snížit nehodovost, snížit emise z dopravy a začít částečně řešit i její hustotu. Chytré elektrické distribuční sítě pak dokážou inteligentně spojit chování všech uživatelů této sítě. A elektromobilita je považována za nedílnou součást těchto chytrých sítí, protože elektromobily a jejich baterie je možné využít nejen pro akumulaci elektrické energie, ale i její zpětné dodávky do sítě.

Pomohou současné situaci elektromobily?

Elektromobilita se stala v poslední době jakousi mantrou, která by měla dokázat řadu výše naznačených problémů vyřešit. Především se to týká emisí škodlivin. Zde je potřeba říci, že elektromobil má sice například nulové emise CO2, ale pouze místně. To znamená, že elektrická energie se někde musí vyrobit a dodat do sítě až k zásuvce, ze které se vozidlo dobije.
Ve vozidle je také umístěna baterie, při jejíž výrobě je používáno nezanedbatelné množství surovin, které se v současnosti v řadě případů netěží zcela šetrným způsobem. A po skončení životnosti bude potřeba baterie také ekologicky likvidovat.
Přesto elektromobily od svého vzniku urazily opravdu obrovský kus cesty a v současnosti se rok od roku více a více přibližují, pokud se týká jejich využitelnosti v běžném životě, svým kolegům poháněným motorem na benzin, naftu či plyn.

Překážek je řada

Současná vysoká pořizovací cena je přičítána především menšímu množství prodávaných vozidel, díky čemuž je dražší i výroba baterií, které tvoří zhruba polovinu nákladů na elektromobil. Tento stav se však dynamicky mění k lepšímu. Právě cena baterií se například od roku 2010 snížila o zhruba tři čtvrtiny.
Dalším problémem je omezený dojezd elektromobilů na jedno nabití. Ten se u většiny vozidel pohybuje řadově v menším počtu stovek kilometrů, byť jej automobilky s nově konstruovanými bateriemi stále prodlužují.
Řada skeptiků také poukazuje na komfort při jízdě s elektromobilem. Pokud si totiž v horkém létě zapnete třeba klimatizaci, dojezd se značně sníží. Ale i s tímto problémem se začínají výrobci vyrovnávat a ve vozidlech se čím dál častěji objevují třeba tepelná čerpadla, která mají nižší energetickou náročnost.
Kvůli bateriím, které jsou těžké a také rozměrné, je elektromobilům rovněž vyčítána menší možnost využití obestavěného prostoru, tedy menší pohodlí pro posádku a také menší možnost přepravy většího množství zavazadel. Díky novým konstrukcím baterií a také konstrukčním řešením vozidel, které využívají platformy určené přímo pro elektromobily, těchto připomínek v poslední době ale ubývá.

Míst pro nabíjení přibývá jen pomálu

Další překážkou je nedostatečný počet míst, kde je možné elektromobil nabíjet. Samozřejmě existují možnosti domácího nabíjení, které ale využijí především majitelé rodinných domů, neboť ani současné moderní developerské projekty v případě výstavby krytého parkování pro vozidla moc s možností pro jejich budoucí nabíjení nepočítají. A ve staré městské zástavbě činžovních domů bude vybudování dostatečně kapacitní infrastruktury pravděpodobně tvrdým oříškem. Objevují se také nabíjecí stanice například u nákupních center apod. V těchto případech však hovoříme o nabíjení elektromobilu řádově v hodinách, při nejlepším v desítkách minut. Chybí tak dostatečný počet rychlonabíjecích stanic, které by umožnily rychlé dobití elektromobilu.
V případě většího množství provozovaných vozidel na elektrický pohon je také potřeba počítat se zvyšující se poptávkou po elektrické energii. Pokud by se dobíjelo větší množství vozidel ve stejnou dobu a na stejném místě, může docházet k lokálnímu přetížení sítí a problémům s dodávkou elektřiny. Proto se u moderních vozů počítá s technologií inteligentního nabíjení, kdy by měla vozidla sama přispívat k vyšší stabilitě energetického systému a také by mohla umožnit vlastníkům elektromobilu profitovat ze skladování energie v bateriích.

Mezistupněm jsou hybridy

Mezi vozidla s klasickým spalovacím motorem a elektromobily se vklínily tzv. hybridy, tedy automobily, které umožňují jezdit na kratší vzdálenosti čistě na elektrický pohon a v případě delší jízdy využívají spalovací motor. U těchto vozidel je tak v určitém režimu dosaženo snížení spotřeby paliva, a tím i emisí škodlivin. Jejich obliba stoupá i u nás, o čemž svědčí jejich neustále se zvyšující počet registrací.

Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock

Budoucnost elektromobilů