Jak se dělá elektroinstalace
Elektroinstalační práce přenechejte odborníkům, protože laické chyby u nich mohou být smrtelně nebezpečné. Což ovšem neznamená, že byste nemohli znát postup prací.
Vybudování rozvodů elektroinstalací nebo jejich opravy je poměrně složitá práce, která vyžaduje odborné znalosti. Je nutné dodržet řadu norem a předpisů, které chrání uživatele před úrazem elektrickým proudem, vyhořením nebo poškozením elektrických spotřebičů. A je také potřeba získat takzvanou revizní zprávu, bez které vás distributor proudu nepřipojí k síti.
I když určitě existují i zkušení „domácí“ elektrikáři, nebudeme vám radit, abyste se do jakýchkoli experimentů s elektřinou pouštěli na základě prostudování příručky. Základní postup prací však můžete znát přinejmenším proto, abyste na práci dodavatele mohli dohlížet a dokázali říct, co přesně potřebujete. A v některých případech můžete i ušetřit například tím, že pro elektrikáře připravíte například drážky či otvory pro zásuvky a vypínače.
Vodorovně a svisle
Lze začít od těch základních a nejjednodušších pravidel. Je třeba vědět například to, že elektroinstalace ve zdi musí být vodorovné nebo svislé. V každém případě nechte elektrikáře zakreslit drážky pro kabely a otvory pro zásuvky i v případě, že je pro něj budete připravovat sami. Po vysekání drážek můžete rovněž natáhnout kabely (musíte vědět jaké), ale zapojení zásuvek a vypínačů by měl dělat odborník, který garantuje správné provedení veškerých spojů.
Už vůbec se nepouštějte do jakýchkoli improvizací zejména v koupelně, kde je umístění zásuvek a vypínačů přesně specifikováno normou (ČSN 33 2000-7-701). Jakýkoli rozpor s touto normou by mohl být důvodem k neudělení revizní zprávy, ale především jde o nastavení maximální ochrany v prostředí, kde může kvůli vlhku a vodě dojít k nebezpečným zkratům.
Drážky a otvory
Zpravidla se dodržuje postup, kdy se nejprve instalují vodiče do stěn, pak se osadí a propojí tzv. krabice a do nich se až po omítnutí stěn a vymalování namontují zásuvky, vypínače a svítidla.
Je-li zdivo z pórobetonových tvárnic, postačí vám na vytvoření drážek speciální škrabka pro tento účel. Do cihlového či kamenného zdiva je třeba drážky vysekat, používá se zpravidla elektrické sekací kladivo a užitečná může být i úhlová bruska. Existují i speciální drážkovací frézky s nastavitelnou hloubkou drážky a snadným vedením po povrchu zdiva. Hobby přístroje tohoto typu stojí dva až tři tisíce, řemeslnické frézky lze pronajmout v půjčovnách nářadí. Dobrou službu může udělat i multifunkční nářadí s příslušným řezacím nástavcem.
Díry pro elektroinstalační krabice se vrtají vrtákem vykružovákem, přičemž na pórobeton si vystačíte s vykružovacím vrtákem do dřeva. Důležitá je dostatečná velikost, hloubka standardní krabice je 42 mm.
Pokud děláte výměnu elektroinstalace v domě, kde už se rozvody elektřiny jednou dělaly, můžete využít i původní „husí krky“. K snadnému protažení kabelů těmito plastovými trubicemi se používá protahovací pero.
Husí krky je vhodné použít i v případě, že se rozvody instalují v sádrokartonových příčkách nebo stropních podhledech.
I při předělávání elektroinstalace se vyplatí postupovat podle předem připraveného projektu. Vyhnete se různým zádrhelům a improvizacím a budete mít možnost vše promyslet předem. Když už se rozvody elektřiny dělají, je dobré myslet na logické umístění zásuvek a vypínačů v dostatečném počtu a všude tam, kde je budete potřebovat.
Zásuvky se umísťují dvacet až třicet centimetrů nad úroveň podlahy, doporučená výška umístění vypínačů je 110 až 120 centimetrů. Už v projektu nebo alespoň při zakreslování umístění zásuvek a vypínačů na stěně je potřeba promyslet spoustu detailů včetně směru otevírání dveří. Předejděte například situaci, kdy byste museli vypínač složitě nahmatávat ve tmě těsně před schody. Zkušení projektanti a elektrikáři podobné nástrahy dokážou včas odhalit.
S odborníkem samozřejmě konzultujte i případný vlastní nákup instalačního materiálu. Jednotlivé zásuvkové okruhy musí být odpovídajícím způsobem dimenzované na předpokládanou zátěž a musí odpovídat dalším faktorům a normám, jejichž dodržení by měl prověřit revizní technik.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock