Skalka
Vesnic s názvem Skalka je v České republice několik a vždy jsou postaveny na vyvýšeném místě se skalnatým podložím. To platí i o této Skalce, která je součástí města Česká Metuje v CHKO Broumovsko.
Metuje byla jednou z nejstarších osad založených na Policku břevnovskými benediktýny. Vznikla v první čtvrtině 13. století a jméno získala od stejnojmenné řeky, na jejímž levém břehu ležela. Okolo roku 1260 vyrostla na pravém břehu obec stejného jména. Patřila k panství Stárkov a byla obydlena německými osadníky. Řeka Metuje zde tedy tvořila mezi Českou a Německou Metují i jazykovou hranici.
S krátkou přestávkou, kdy za husitských válek daroval Metuji s okolními vesnicemi císař Zikmund Matyáši Salavovi z Lípy, patřila až do roku 1848 k polickému klášternímu panství. V roce 1946 byla k Metuji, sjednocené pod společný název Česká, připojena navazující osada Vlásenka a v roce 1960 se do svazku připojila také Skalka, odbočující z Vlásenky vzhůru na sever.
Na prostranství nejblíže prameništi vlásenky najdeme jen chalupy v černobílé barevnosti. Bílé jsou i podezdívky, které se
ve stoupající stráni zvyšují
První od pramene
Skalka vznikla stejně jako okolní osady mýcením lesa, jímž byla Broumovská vrchovina hustě zarostlá. Chalupy jsou rozesety na svazích v nadmořské výšce 550 metrů. Les tady, poblíž prameniště potoka Vlásenka, ustoupil zástavbě jen na necelých třech kilometrech čtverečních. Potok teče dál do stejnojmenné osady Vlásenka a vlévá se do řeky Metuje zprava. Jde tedy o území, kdysi obydlené německými osadníky. Po jejich odsunu v 1945 mnohé chalupy dočasně osiřely.
V současné době je v osadě Skalka evidováno 27 domů a počátkem milénia tu žilo jedenáct trvalých obyvatel, do zbytku stavení přijíždějí chalupáři. Německá preciznost se projevuje i v úpravě domů a jejich barevnosti. Zatímco v úvoze navazujícím na osadu Vlásenka najdeme roubenky opatřené barevnými nátěry, v kruhovém prostoru uzavírajícím Skalku, která není dál průjezdná, jsou stavby výhradně černobílé. To je kombinace oblíbená v polickém regionu i v Německu.
Na roubence v centru plochy vymýcené
na levém břehu vlásenky čteme: Besser
bau nicht all zu feste, wir sind nur kurze
erdengäste! (lepší stavět hodně těsně,
jsme jen hosté malé země!)
Jedna z představitelek stylu komoro-chlévního typu staveb. Pod společnou střechou
je vstupní síň, z níž je přístup do světnice
a komory i bývalého chléva
Památková zóna
Osada Skalka byla v roce 2004 prohlášena vesnickou památkovou zónou. Většina chalup se zde dochovala v původní podobě zejména proto, že jde o neprůjezdnou oblast situovanou mimo hlavní tah směrem od Stárkova na Českou Metuji.
Najdeme zde objekty odpovídající charakterem staršímu domu severovýchodních Čech, tedy přízemní roubenky se sedlovou střechou s úhlem sklonu 45 i více stupňů, se svisle bedněným štítem, i chalupy typické pro horské prostředí. Tomu odpovídá vždy kompaktní, prostorově nečleněný tvar roubeného domu s chráněným vstupem. Oba typy jsou v kopcovitém terénu vystavěné na kamenné podezdívce, která po jedné straně dosahuje i značné výšky. Na rovinatých úsecích tyto dva typy doplňuje několik mladších domů postavených v nádražním stylu.
Navštívit tento kout chráněné krajinné oblasti Broumovsko je zajímavé v každou roční dobu. Úžasný zážitek však nabízí jaro, kdy se ve stovkách i tisících jedinců objevuje na vlhkých loukách podél Vlásenky bledule jarní.
Text a foto: Marie Rubešová
Skalka
Skalka
