Jak izolovat dům
Tepelná izolace patří k nejčastějším rekonstrukčním pracím u starších objektů. Jako každé dodatečné řešení, má svá specifika i jistá omezení, proto je správně zvolený postup o to důležitější.
Novostavby mohou mít izolaci již přímo ve stavebních prvcích, izolace původních chalup a usedlostí však musí být udělána s citem, mnohdy i pod bedlivým dohledem památkářů, aby nenarušila vzhled stavby a nedošlo k destrukci architektonicky cenných stavebních prvků, či dokonce celého objektu. Nesprávná volba a provedení izolace totiž může víc uškodit než pomoci. A přestože tlak na snižování energetické náročnosti staveb ze strany státu stále roste, měli bychom k tomuto kroku přistupovat obezřetně právě proto, aby nedošlo nejen k nenávratným škodám na hmotném majetku, ale i na kulturním dědictví, které je nás všech.
Foukaná izolace vyplní i jinak nepřístupná
místa (CIUR)
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Moderní vytápění:
Rekuperace ohřívá i ochlazuje
Co umí kamna
Tepelná čerpadla
________________________________________________________________________
Když izolovat, tak kompletně
Pod pojmem izolace nebo zateplení domu si zpravidla představíme pouze zateplení fasády. Nicméně, abychom dosáhli maximálního účinku, musíme uvažovat o celkové izolaci stavby. Tedy nejen o zateplení fasády, ale i střechy, podlah a stropů, osazení oken s izolačními skly, eliminaci tepelných mostů, případně odstranění vlhkosti.
Bourání mostů
Kromě vhodného typu izolace je při zateplení budov nutné odstranit tepelné mosty a zamezit jejich vzniku. První most můžeme hledat mezi stěnou a základovou konstrukcí. V případě klasického zdění přispěje k izolaci první řady cihel použití zdicí malty v kombinaci s tepelně izolační omítkou.
Další tepelné mosty vznikají mezi stávající stěnou či podlahou a izolací v místech jejich dotyku. Při instalaci izolace je tudíž třeba postupovat podle pokynů projektanta a výrobce.
Třetím slabým místem jsou okna a dveře, konkrétně prostor mezi stěnou a rámem nebo zárubní. I zde je třeba dodržet předepsaný stavební postup a materiály, případně prostor dodatečně vyplnit izolačním materiálem.
vnitřní izolace ze skelné vlny (Knauf/Bahal)
Integrovaná a dodatečná izolace
Při nové výstavbě je situace v mnoha ohledech jednodušší. Provedení izolace neomezují žádné složité konstrukční prvky, nepřístupnost částí stavby, již daná výška místností a podkroví atd. Nosné stěny nového domu či chaty lze zateplit použitím stavebních prvků, které již izolaci obsahují, zejména se jedná o dřevostavby ze sendvičových panelů s izolačními vrstvami z minerální vaty a polystyrenu nebo obdobně zateplené cihly v případě tradičních zdicích systémů, které zajistí tepelnou ochranu, difúzi vodních par i stálost parametrů, neboť izolace uvnitř cihel není náchylná na mechanické a biotické poškození. Další možností jsou zateplené systémy ztraceného bednění, například ze štěpkocementových tvárnic s tepelnou izolací.
U dodatečného zateplení hrubé nebo již stojící stavby je třeba rozlišit, zda jde o stavbu novější z kvalitnějších materiálů, nebo o starý dům, chalupu či chatu postavenou z toho, co okolí dalo.
zateplení fasády patří k nejběžnějším řešením izolace domu
Zateplení fasády
V tomto kroku stavebníci, ale i některé stavební firmy nejvíce chybují. Podle typu stavby, složení materiálu i možné vlhkosti je potřeba nejdříve rozhodnout, zda zvolit kontaktní, či provětrávanou fasádu, tzn. zateplení se vzduchovou mezerou. U posledního typu izolace již nehraje roli, jde-li o novostavbu či rekonstrukci, tradiční zděnou nebo betonovou konstrukci či dřevostavbu.
Při kontaktní izolaci hrozí zejména u starých, klasicky zděných staveb degradace souvrství, a to buď následkem jiné rozpínavosti spojených materiálů, nebo posunutím rosného bodu, což vznikne v okamžiku, kdy se neprodyšnou izolací zateplí dýchající stěny. Začne se v nich srážet voda a stále přítomná vlhkost povede ke vzniku plísní. Totéž platí o stěně s nedokonalou či nulovou hydroizolací základů.
Skryté nebezpečí představují i dokonale těsnící okna. Provětrávací funkci přebere obvodový plášť stavby, proto je důležité, aby zateplovací systém umožňoval odvádět přebytečnou vlhkost ven z objektu. Pro zateplení jsou tudíž nejvhodnější difúzně otevřené materiály, které navíc disponují aktivním transportem vlhkosti.
Nejčastěji používaným typem tepelné izolace je deskový polystyren, v současnosti se preferuje tzv. šedý s grafitovým izolantem odrážejícím teplo zpět k jeho zdroji, a tím zvyšujícím izolační účinek. V těsném závěsu se drží kamenná a minerální vata.
Z hlediska dodržení požadovaných vlastností i samotné instalace se jako nejpraktičtější jeví tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS), jenž jsou kompatibilní s většinou typů stavebních konstrukcí.
V parametru prodyšnosti vede minerální izolace, klasické pěnové polystyreny disponují střední a extrudované polystyreny jen malou prodyšností.
Základ i finále
Podcenit nelze ani přípravu podkladu. Omítka u starších staveb musí být celistvá, bez puchýřů, solných výkvětů či aktivních trhlin. Izolaci nelze aplikovat na vlhké stěny. Ty musí být nejprve odvlhčené a zabezpečené před vzlínající nebo zatékající vodou.
Tečku za fasádní izolací udělá omítka nebo obklad, které při správně zvoleném druhu a aplikaci izolační vlastnosti stavby ještě zvýší a svou difúzní propustností zároveň zajistí průběžné odvětrávání zdiva a zamezení vzniku vlhkosti.
Pomocí termokamery lze snadno odhalit tepelné mosty na plášti budovy
Vnitřní zateplení stěn
Vnitřní zateplení řeší problém tam, kde není možné zateplit fasádu kvůli zachování jejího vzhledu. Interiérové zateplení je na realizaci mnohem náročnější, jeho minusem je i určité zmenšení vnitřních rozměrů stavby. Důraz je zde třeba klást již na kvalitní projektovou dokumentaci řešící styčné plochy i konstrukční detaily nenosných stěn, podlah, stropů a vstupních otvorů. Použít je nutné jen k tomu určené izolační, tzv. kapilárně aktivní materiály, které zajistí odvod kondenzační vlhkosti ze stavební konstrukce, aniž by byly zásadním způsobem sníženy jejich tepelně izolační schopnosti.
Spodní izolace
Chránit obytnou část budovy proti zemní vlhkosti a tepelným ztrátám je jedním z nejdůležitějších faktorů pro zajištění zdravého klima a nižší spotřeby energie na vytápění. Zateplení suterénu stavby vyžaduje odlišný systém izolace než nadzemní část. Prioritní je nenasákavost a zvýšená mechanická odolnost izolačního materiálu.
Izolace základní vrstvy podlahy je prvním krokem při instalaci podlahového vytápění, aby nedocházelo k tepelným ztrátám. Pro zateplení podlahy na terénu i nad sklepem je vhodný například expandovaný polystyren (EPS) s vysokou pevností v tlaku. Nejčastěji se používá perimetrický polystyren, při velké vlhkosti a předpokládaném vysokém tlaku na izolaci pak extrudovaný polystyren, který vyniká nejnižší nasákavostí. Z dalších izolací jsou to například. grafitové materiály se zvýšeným izolačním účinkem, který je nutný zejména u rekonstrukcí. Pro izolaci tzv. suchých podlah se jako mezivrstva aplikuje rovněž polystyren, suchý podsyp, minerální vata nebo dřevovláknité desky.
Izolace střechy
Střešní izolace má ve výsledku vytvořit souvislou vrstvu s nulovou průvzdušností a bez tepelných mostů. Instalace izolačního systému se u nové střechy, tak i při rekonstrukci provádí buď nad krokvemi na prkenné nebo deskové bednění střechy, anebo mezi a pod krokvemi. Pro tento druh zateplení se hodí minerální nebo kamenná vata či polystyren, které se umístí mezi krokve a do pomocné konstrukce pod krokvemi tak, aby ty z izolace nevyčnívaly. Proti kondenzaci vlhkosti musí být izolační materiál doplněn parozábranou.
Trh dnes nabízí i ucelené izolační systémy, jenž v sobě spojují tepelně izolační a hydroizolační vlastnosti, díky nimž je při realizaci nadkrokevní izolace stavba chráněna před srážkami do doby, než bude položena střešní krytina.
Na výsluní si postupně razí cestu přírodní izolace, které překvapí výbornou hydroskopičností a tvarovou stálostí. K nejznámější patří izolace z prané a impregnované ovčí vlny, Ta se uplatní nejen také při zateplování stropu a stěn v exteriéru i interiéru. Dalšími přírodními izolanty jsou konopí, len, sláma a asi nejnetradičnější je bavlno-vláknitá izolace UltraTouch, která není nic jiného než recyklovaný denim.
K mezikrokevní izolaci střechy je velmi vhodná foukaná izolace, jejímž nejsilnějším argumentem je, že dokáže vyplnit i jinak nepřístupná místa. Nafoukává se za pomocné bednění. Z materiálů se jedná zejména o celulózu minerál, polystyren a různé granuláty. Tímto způsobem je možné zateplit i fasádu.
Další možnost představují stříkané izolační pěny na polyuretanové bázi buď s otevřenou, nebo uzavřenou strukturou buněk. První zajišťuje průnik vzduchu a vodní páry, druhá dokonalou vzduchotěsnou, parotěsnou i hydroizolační zábranu.
Specifické nároky na zateplení má plochá pochozí střecha, která vyžaduje tepelnou izolaci instalovanou nad hydroizolační vrstvou a odolávající tlaku, jako je například extrudovaný polystyren (XPS).
Ani u střechy nesmíme zapomenout na tepelné mosty, které vznikají přerušením celistvosti izolace střešními okny, světlovody, průlezy, komíny, odkouřením apod.
Teplo shůry
K energetickým úsporám výrazně přispěje i zateplení podlahy půdy, čímž dojde k izolaci stropů obytných místností v nižším podlaží. Určité omezení představuje zachování pochozí výšky. Mimo klasické izolace minerální vlnou nebo polystyrenem se zde rovněž osvědčuje foukaná izolace.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a archiv firem
Jak izolovat dům
Jak izolovat dům
