Mlatová cesta

Obdivujete pevné a zároveň zdánlivě nijak zvláště nezpevněné chodníky třeba v zámeckých parcích? Nenásilně zapadají do okolní zeleně, přitom je nenaruší ani náklaďák.

Parkové, lesní či polní cesty nebo i plochy a prostranství před hospodářskými budovami či na dvorech domů i zámků se tradičně zpevňovaly metodou mlatové cesty. V současnosti se certifikované směsi kameniva pro zpevňování cest a ploch technologií mechanického zhutnění vyrábějí a prodávají pod různými názvy. Často se označují například termínem minerální beton. Někdy se minerální beton od tradičního „mlatu“ odlišuje použitím hrubší frakce kameniva.

žádný asfalt ani cement, pouze zhutněné kamenivo. Přesto jsou mlatové cesty a chodníky téměř nezničitelné

Potřebujete-li zpevnit příjezdovou cestu k domu a zároveň příliš nenarušit její přírodní charakter, stojí použití minerálního betonu za úvahu, stejně jako v případě různých chodníčků a stezek v zahradě, kde tak získáte zajímavou alternativu třeba k betonové dlažbě nebo dlažebním kamenům.

Dvě různé frakce

Název zpevňovacího materiálu je trochu matoucí. Nejde totiž o tradiční beton s příslušnými nároky na armování a vyzrávání. Směs kameniva se pouze provlhčuje a zhutní do mimořádně pevné a odolné vrstvy. Při zpevňování ploch pomocí technologií vycházejících z tradičních principů „kalení“ lesních či polních cest se však vždy používá víceméně shodný postup.

Pro zpevnění menších ploch postačí motorový vibrační pěch, na větší plochy se používají válce

Mlatové cesty a zpevněné plochy jsou tvořeny sypanou směsí hrubšího a jemnějšího přírodního či umělého kameniva, které se po uložení na příslušnou plochu mechanicky zhutní. Základem je vrstva směsi nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva (struska, recyklát). Zhutnění směsi zajistí vysokou únosnost cesty či plochy, odplavování materiálu při větším sklonu lze předcházet i zabudováním různých odvodňovacích svážnic.
Okraje upravených ploch se někdy zpevňují a vymezují ocelovou pásovinou, případně dubovými nebo bukovými trámy. Zpravidla nejde o zvýšené obrubníky, zpevňující prvky spíše splývají s terénem.

Směsi pro tento způsob zpevňování terénu dodává v České republice řada výrobců. Například společnost Českomoravský štěrk prodává směs pod označením Mechanicky zpevněné kamenivo zejména jako podkladní vrstvu, ale také k využití pro zpevnění polních a lesních cest. Základem je v tomto případě směs drceného kameniva o zrnitosti od 0 mm do 32 až 45 mm.

Pokládka směsi

Pokud zatoužíte po mlatové cestě či jiné ploše zpevněné technologií mechanicky zpevněného kameniva, je nejjednodušší najít firmu, která se na tento typ úpravy terénu specializuje. Bývají to často firmy, které se zabývají zakládáním a úpravou parků či zahrad. Firma pak zajistí úpravu terénu i položení a správné zhutnění směsi.

Můžete však i trochu experimentovat a pokusit se co nejvíce napodobit původní technologii svépomocí. Postupuje tak ostatně i řada firem, které dělají zpevňovací úpravy třeba v obtížněji přístupném terénu. V takovém případě se obě frakce kameniva promíchávají přímo na místě ručně nebo pomocí kolové stavební techniky. Směs je zároveň nutné provlhčovat vodou. Vlhčení v průběhu míchání je nezbytné a směs nesmí před pokládkou vyschnout, aby se jednotlivé frakce dostatečně propojily. Pokud je vše správně udělané, získáte krásný přírodní povrch s příjemným vzhledem i pochozí strukturou, který navíc jen tak něco nenaruší.

Dobré rady

• Zhutněné kamenivo nikdy nepokládejte za silnějšího deště. Zároveň je nutné udržet ve směsi vlhkost. Připravené kamenivo se proto zakrývá plachtou.
• K hutnění používají dodavatelské firmy zpravidla vibrační válce, ale lze použít i vibrační desky. Zhutňuje se od okrajů ke středu.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem

Mlatová cesta