Vady sklepů

Sklepy v chatách a chalupách se stále využívají pro uskladnění ovoce a dalších potravin a nápojů, jimž svědčí zejména „sedmý schod“.

Jde o prostory, umístěné částečně nebo zcela v terénu, a ve většině případů na nich spočívá váha nadzemní části stavby, proto bývá jejich údržba i opravy náročné. Poruchy souvisejí s přestavbami a úpravami stavby, ale také s okolními podmínkami, stavbou dalších objektů, silnic atd. Záleží samozřejmě i na pevnosti materiálů, z nichž jsou sklepy postaveny, a na jejich schopnosti vzdorovat vlhkosti.

Poruchy statiky

Projevují se deformacemi, tj. různými posuny, pootočením či boulením stěn, a trhlinami zejména tam, kde došlo k destrukci materiálu. Trhliny se mohou měnit – rozšiřovat či zatahovat v závislosti na podmínkách uvnitř i vně sklepa. Některé mohou být zdánlivě neaktivní, ale i jejich stav je třeba sledovat v delším časovém úseku, protože síly a tlaky, ať už působí shora či ze stran, se neustále mění.

Trhliny se objevují jak při nekvalitním založení stavby (to vede k poklesům a deformacím nosných konstrukcí sklepa i nadzemních podlaží), tak v důsledku tlaků zeminy z boku (ty vytlačují zdivo do interiéru a mohou způsobit i destrukci stropu, což jsou ve starých chalupách většinou klenby).

Vady způsobené vlhkostí

Ve sklepích bez vodotěsných izolací se působení vlhkosti projevuje destrukcí prakticky všech materiálů: kamene, cihel, dřeva i jejich pojiva. Ve vápenných maltách se mění charakter a vlastnosti vápenných sloučenin (ty nové krystalizují a mění svůj objem až o 300 %), u malt s podílem cementu vzniká tzv. cementový bacil. Vlhké mapy, často s výkvětem vodorozpustných solí, a destrukce povrchových vrstev ovlivňují i vnitřní mikroklima sklepů a vytvářejí podmínky pro výskyt mikrobiálních škůdců.

Při běžném pohledu se tyto důsledky působení vlhkosti zdají v suterénních prostorách stejné, příčiny však mohou být různé. A podle nich je také třeba volit sanační opatření. Jinak bojujeme s důsledky srážkové vody, která může do stěn vnikat, jinak s vlhkostí zemní, hromadící se v okolí budovy a v podzákladí. Dále může jít o vodu provozní, unikající z kuchyňských provozů, koupelen a bazénů, a vodu kondenzační, která se sráží na zdech v důsledku rozdílů venkovních a vnitřních teplot zdiva a jejich vlhkosti. Ke kondenzaci dochází, jakmile se vzduch v okolí povrchu materiálu ochladí na teplotu rosného bodu.

Problém je zejména ve sklepích, postavených z materiálů s velkou tepelnou kapacitou. Pro vznik plísní, které zhoršují stav zamokřených stěn nejen opticky, ale jsou i velkou zdravotní hrozbou, je nebezpečná relativní vlhkost vzduchu zhruba od 85 % nahoru.

Jak vady napravit

Opravy drobných trhlin nebo porušeného povrchu horniny v tesaných sklepích lze zvládnout běžnými řemeslnými způsoby -klínkováním, nebo vyplněním trhlin vápennou maltou, pryskyřicemi či plastovými tmely. Musíme zvážit, zda je třeba vyplnit trhliny některým z materiálů, které dovolují difuzi (mají malou pevnost a v nevhodných podmínkách mohou podlehnout destrukci), anebo zvolit pevnější plastové tmely. Ty zase neumožňují prostup par a vlhkosti a mohou způsobit řadu dalších poruch.

Základy zpevníme zesílením základové nebo stěnové konstrukce a zároveň základové zeminy. Použijeme metodu postupného podezdívání nebo podbetonování základů, jejich rozšíření či přenos zatížení od základů na jiné konstrukce (mohou to být jiné základy, jejichž únosnost je větší).

Stabilitu stěn lze zabezpečit železobetonovými konstrukcemi v podlaze sklepa. Mohou to být buď rozpěrné desky, nebo vodorovná rámová konstrukce (žebra s pasy podél obvodových stěn), které částečně zvětší plochu základů a sníží napětí v základové spáře. Metoda hlubinného zakládání pomocí pilotů a mikropilotů, které umožňují práci i ve stísněných sklepech, se vyplatí jen u rozsáhlejších nebo památkově chráněných objektů.

Sanaci vlhkých sklepů musíme vždy začít orientačním měřením vlhkosti vzduchu a vzít v úvahu způsob budoucího využívání. Bezpodmínečně nutné je též posoudit dosavadní větrání prostoru a zvolit opatření zvyšující jeho intenzitu tak, aby nedocházelo ke tvorbě plísní. Podle potřeby volíme přirozenou ventilaci (je založena na tlakových rozdílech hustot vnějšího a vnitřního vzduchu, na působení větru i na tzv. komínovém efektu, tj. šachtové ventilaci), nebo ventilaci nucenou. Navazují další opatření, o nichž jsme vícekrát psali ve statích o odvlhčení zdiva obecně.

Způsob odvlhčení pomocí izolace se liší s ohledem na umístění stavby v terénu, na příčinách a procentu vlhkosti i na tom, k jakým účelům chceme sklep používat. Pokud jde o sklep, nad nímž jsou obývané prostory, lze v případě, že je strop rovný, doporučit jeho zateplení osazením tepelné izolace zespodu na podhled. Doporučená tloušťka izolantu je 8 až 10 cm. Technicky je vždy správné izolovat konstrukci z chladnější strany, nikoli z té „teplejší“. Tím by se nežádoucí kondenzace v konstrukci ještě zvyšovala. Nejčastěji se používá polystyren. Zateplení stropů je důležité i proto, aby se mohlo větrat i v zimním období.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ, KAMIL VARCOLLER A MARTIN MAŠÍN

Vady sklepů

Vady sklepů