Zastínění zahrady a terasy
V důsledku klimatických změn vzniká potřeba intenzivněji bránit palčivým slunečním paprskům pronikat do míst sloužících v zahradě k relaxaci.
Ochranu před obtěžujícím horkem a nebezpečným UV zářením může v exteriéru zajistit buď zastínění, které je již přímo součástí stavby, například zastřešení terasy, anebo drobné zahradní stavby pořizované právě za tímto účelem. Druhou možnost představují více či méně mobilní clony v podobě slunečníků, markýz, velkoformátových plachet, venkovních rolet a žaluzií z vysoce odolných materiálů.
Pevná střecha nad hlavou
O trvalý stín se v zahradě postarají zahradní domky s teráskou, altánky nebo zastřešené pergoly. S minimem nákladů lze chráněné letní sezení vytvořit i z nevyužité kůlny, přístřešku apod.
Pevné zastřešení má nesrovnatelně vyšší odolnost proti poryvům větru, umožňuje místo využívat i za deštivého počasí, zahradní nábytek je trvale chráněn a připraven k použití. Jedinou nevýhodou je, že se zastínění nepřizpůsobí aktuální potřebě, tzn. úhlu dopadu paprsků během sluneční pouti po obloze. Neposkytuje ani možnost pustit slunce do prostoru po ránu nebo v chladnějších dnech.
Mobilní stín
Nejjednodušším nástrojem k vytvoření stínu je starý dobrý slunečník. Kromě klasického s kovovou konstrukcí a potahem z kruhových výsečí různě barevných látek jsou dnes v nabídce čtvercové a obdélníkové, jejichž dřevěná či bambusová konstrukce ještě více navozuje letní atmosféru. Rozměrnější typy se pak nad místem zastínění sklánějí pomocí ramene, ty největší dokážou nahradit pergolu nebo markýzu. Minusem běžných slunečníků je malá stabilita zejména za větrnějšího počasí a omezené možnosti ochrany před sluncem a deštěm.
Více ochrany poskytnou party stany a altánky s lehkou kovovou nebo dřevěnou konstrukcí doplněnou plachtovinou. U prvních je opět velkým nedostatkem stabilita. Odnese je i trochu silnější vítr.
Vítr do plachet
Oblibu si získaly sluneční plachty, které obstarají stín na otevřené terase i volné ploše zahrady včetně nerovného terénu. Vyrábějí se v trojúhelníkovém, čtyřúhelníkovém i obdélníkovém tvaru a dají se podle potřeby seskupovat do větších celků. Plachty konkávního střihu (vykrojené směrem dovnitř) se neprověšují, tudíž se na nich nedrží dešťová voda. Voděodolné plachty se šijí z akrylu nebo dacronu, z něhož jsou i skutečné lodní plachty.
Uchycení je řešeno pomocí nerezových lanek nebo elastických lan do kotvicích prvků instalovaných na fasádě nebo dalších konstrukčních částech stavby anebo na vlastní ocelové či hliníkové konstrukce tvořené nosnými sloupky a navíjecími profily. Obě možnosti lze podle potřeby kombinovat. Sluneční plachty menších rozměrů se ovládají manuálně tahem za lanko, rozměrnější potřebují motorový pohon. Komfortnější varianty jsou dodávány s dálkovým ovládáním a meteočidly.
Přizpůsobivá markýza
Přechod mezi pevným a mobilním zastíněním představují dobře známé markýzy. Podle způsobu použití se dělí na venkovní, zahradní,
balkónové, terasové a pro zimní zahrady. Na výběr je mnoho konstrukčních typů: pevné, polokazetové a kazetové, výsuvné kloubové a teleskopické, sklopné, svislé a samostatně stojící. Mimo posledně jmenovaných se montují na obvodové stěny domu nebo do stropu nad terasou.
Při výběru markýzy je třeba brát v úvahu plochu, která má být zastíněna, a rovněž plochu a materiálovou skladbu stěny nebo stropu, do nichž bude uchycena. V neposlední řadě pak povětrnostní podmínky a situování ke světovým stranám.
Pohyblivá markýza dokáže zastínit větší plochu a zároveň ve složeném stavu nezabere téměř žádný prostor, Některé typy nabídnou i variabilní nastavení úhlu sklonu. Pro jižní a západní fasády je ideální markýza s dvojitým sklonem poskytujícím účinnější ochranu před slunečními paprsky. Ovládání je řešeno ručním či motorovým pohonem, který lze pohodlně řídit dálkovým ovladačem nebo mobilem. Sofistikovanější typy jsou vybaveny ještě senzory na počasí.
U polokazetové markýzy je návinek s látkou uložen v otevřené kazetě a látka je spolu s ostatními konstrukčními prvky chráněna před nepříznivými vlivy ochrannou stříškou. Nejvyšší komfort poskytuje materiálu kazetová markýza, která se po svinutí látky uzavře krytem a látka je tak chráněna ze všech stran.
Markýza s kloubovými rameny určená pro terasy a balóny má pevnou a stabilní konstrukci. U typu s překříženými rameny není výsuv nijak omezen a může být větší než šířka markýzy. Ramena jsou osazena integrovanými napínacími pružinami pro stálé napínání látky. Ve složeném stavu jí ochranu poskytuje stříška.
Pro zastínění rozlehlých teras je určena velkoplošná markýza s teleskopickými rameny zaručujícími stejnoměrné napnutí látky v každé pozici.
K zastínění teras, balkónů a pergol proti bočnímu dopadu slunečních paprsků, větru i dešti slouží boční markýza. Integrovaný pružinový mechanismus uvnitř navíjecí trubky udržuje látku trvale napnutou.
Samostatně stojící markýzy je možné použít kdekoliv. Jsou vlastně mohutnější alternativou slunečníku. Plusem je stabilnější konstrukce a pohodlnější ovládání.
Dvě v jednom
Mezi nejmladší stínicí techniku patří hliníkové pergoly. Vyrábějí se jako samostojné, s opěrnými sloupy i bez. Krytí zajišťují natáčecí lamely nebo shrnovací střecha z nepromokavého materiálu. Mohou být součástí terasy nebo stát samostatně v zahradě. Jednotlivé moduly lze řadit vedle sebe a vytvářet tak velké zastíněné plochy. Boční zastínění může být řešeno screenovými nebo soltisovými roletami zachovávajícími zastíněnému prostoru kontakt s okolním světem. Jejich průhlednost je odvislá od hustoty tkaní.
K ochraně zimních zahrad i pergol slouží také mediterány. Venkovní clony s konstrukcí z hliníkových profilů a vodicích lišt pro fixaci látky.
Stín „made in nature“
Přirozený stín, jež poskytne košatý strom, využívají lidé i zvířata od pradávna. Uměle ho vytváří podpůrná konstrukce, po níž se pne nebo ji obrůstá zeleň. A to buď trvale, nebo sezónně podle toho, zda byly vysazeny neopadavé či opadavé rostliny.
Kdo si rád hraje a má trpělivost, může si nechat vyrůst altánek z vrbových prutů. V zahradě bude poskytovat stín a soukromí s neopakovatelným pohádkovým nádechem. K proutěné stavbě není navíc potřeba stavební povolení. Aby vyrostl kýžený výsledek, je nutné mít na paměti, že jde o živý organismus. Pro dobrý růst potřebuje stanoviště osvícené minimálně půl dne sluncem a dostatek vláhy pro zakořenění. Výsadba se provádí v bezmrazých dnech od konce října do dubna.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Vladimír Hájek, Shutterstock a archiv firem