U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Milí čtenáři,
Kategorie: | Autor: Martina Lžičařová
nikdy jsem nelitovala, když se mi v životě něco nepovedlo, a nikdy jsem netoužila vrátit čas a prožít něco znovu. Proč? Každá zkušenost – pozitivní i negativní, člověka obohacuje. Jako si malé dítě pamatuje, že kamna jsou horká, když se o ně jednou spálí, tak dospělý nezapomíná, že v určité situaci už jednou chyboval. A podruhé zkusí jednat jinak.
Čeho však želím, je, že nemám paměť, která by nejenom vstřebala všechny informace, jež do ní ukládám každý měsíc při čtení aktuálního Chataře chalupáře, ale také by si je kompletně zapamatovala a okamžitě vydala pokaždé, když bych potřebovala. To by byl život! Odpadlo by listování v rejstřících na konci každého ročníku a vzpomínání, pod jakým heslem jsme onen článek tehdy napsali? Stačilo by zalovit v mozkových závitech a už bych sypala moudra. Nevýhodou by mohlo být, že by v hlavě zůstávala i zastaralá data. Co s nimi? Nad ušima není žádný „Delete“, ani nemám „Koš“ u krčních obratlů, kam bych jednou za čas, například v rámci jarního úklidu prudkým protřepáním hlavy vysypala nepotřebné myšlenkové smetí.
Ale známe to. I kdyby lidský organizmus byl něčeho podobného schopen a šlapal jako po drátku, určitě by se stalo, že bych občas uklízela až moc a kde potom hledat zatoulané myšlenky? V záložním koši, který by mohl být třeba na zádech mezi lopatkami? Ještě, že to tak není! Stačí počítač. Přestože disponujeme obdobným nebo shodným programovým vybavením, děsí mě představa, že bych měla jít hledat něco ke kolegům. Buď bych se v cizím uspořádání ikonek ztratila, nebo bych mohla zjistit, že mají všechno řádně logicky utříděno, ani jeden soubor se nepotuluje tam, kde nemá, ani jeden obrázek není bezcílně odložen na plochu a podobně. Zatímco svázané ročníky jsou jistotou – stále na stejných policích. Stačí sáhnout a hned vím. Například o opravách dřevěných podlah i o zahradních nůžkách jsme naposledy psali v roce 2007. Nejvyšší čas podívat se, co je na tomto poli nového!
O autorovi| Martina Lžičařová, šéfredaktorka