Člověk potřebuje pohyb
Rozvoj civilizace a techniky radikálně snižuje přirozený pohyb člověka. Naše tělo tím ale trpí. Potřebujeme nahradit činnost, dříve nutnou pro zajištění obživy, pohybem vědomě cíleným pro udržování zdraví.
Nedostatek pohybu vede k nárůstu tzv. civilizačních chorob
Nedostatek pohybu vede k nárůstu tzv. civilizačních chorob. Při sedavém způsobu života může docházet k energetické nerovnováze mezi přijímanou a vydanou energií, a tím i k obezitě. Netrénované svalstvo ochabuje – včetně svalu srdečního, a klesá i celková výkonnost organizmu. Pohoda a pohodlí patří ke spokojenému životu. Nezaměňujme to však za lenivost. Ta nám kvalitu života nezvýší.
Aktivita a dlouhověkost
Chceme-li si doopravdy života užívat a dočkat se ve zdraví vysokého věku, musíme si dokázat něco odepřít a něco nadiktovat. Vědci již dokázali, že přiměřený pohybový režim pomáhá tvořit hormony – endorfiny, které jsou nutné k příjemnému prožití života. Jejich tvorba pohybem je také mnohem ekonomičtější než chemií (tablety na povzbuzení, apod.). Pravidelným pohybem narůstá svalová hmota, zlepšuje se svalové napětí a koordinace pohybu vůbec. Zároveň se snižuje výskyt bolestivých svalových a kloubních obtíží. Pohyb je prostředkem pro odstraňování psychické únavy – je určitou formou tělesné i duševní rekreace.
Lidé věnující se pravidelně cvičení jsou aktivnější v pracovním procesu i v soukromém životě a lépe zvládají stres.
Každý má možnost
Chataři a chalupáři mají proti lidem vyloženě „městským“ určitou výhodu. Práce na chalupě, opravy a zvelebování objektu, štípání dříví, zahradničení a další aktivity v okolní přírodě zajišťují slušnou dávku zdravého pohybu. Ani lidi ve městě však nemohou naříkat, že nemají možnost se zdravě pohybovat. V každé větší obci jsou nějaké sportovní kluby, kroužky aerobiku, jógy, zařízení pro fitness, kryté bazény apod. Pravidelně cvičit je možné i doma, ať již na trenažéru, s činkami, nebo jen tak bez jakéhokoliv náčiní se věnovat nenáročné gymnastice: sedy – lehy, kliky, dřepy a jiné cviky.
Začít však můžeme od toho úplně nejjednoduššího a přitom velmi účinného. Zdá se, že tělu nejpříjemnější, a z ergonomického pohledu nejpřijatelnější pohyb, jsou chůze a plavání. Proč? Protože jsou pro lidské tělo z pohledu biomechaniky a statiky nejméně náročné. Jakákoliv změna směru pohybu do stran, natož doprovázená zátěží převážně rotačního charakteru (např. pálkové sporty), přetěžuje nejen část těla nutnou k oné změně směru, nastavení rakety či hole, ale přetížení se přenese i na centrální osový nosný orgán – páteř. A tak dobrý úmysl, udělat něco pro svoje zdraví sportováním, nemusí vždy dopadnout nejlépe. Důležité je zvolit si takový sport, který právě našemu tělu vyhovuje a vyhnout se jednostrannému zatěžování určité svalové partie. Proto právě chůze je ideálním způsobem, jak si udržet optimální tělesnou hmotnost a kondici.
Pravidelným pohybem narůstá svalová hmota, zlepšuje se svalové napětí a koordinace pohybu vůbec
Chvála chůze
Už řecký lékař Hippokrates pokládal chůzi za „nejlepší lék pro člověka“ a jedno pořekadlo dokonce říká: „Mám dva lékaře, jsou to moje pravá a levá noha“. Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně chodí pěšky, jsou méně nemocní než ti, kteří šetří každý krok.
Pravidelná svižná chůze, tedy rychlejší chůze, při níž se člověk trochu potí, ale ještě může bez většího zadýchávání konverzovat, posiluje hlavně srdce. Pomáhá tak v boji proti rizikovým faktorům srdečně-cévních onemocnění. Chůze však svědčí i jiným svalům a kostím, snižuje riziko vzniku a dalšího rozvoje osteoporózy, zlepšuje koordinaci pohybu a okysličuje a prokrvuje mozek.
Pozitivní vliv pravidelné chůze na zdraví se projevuje již po třech měsících, kdy se snižují hodnoty nebezpečných tuků (lipidů) v krvi, klesá krevní tlak a cukr a zvyšuje se celková tělesná zdatnost. Stačí, abyste ušli denně deset až dvanáct tisíc kroků, tedy přibližně 7 až 7,5 km, průměrnou rychlostí čtyři kilometry za hodinu. Při chůzi je přitom důležité soustředit se na vykonávání správných pohybů a nechápat ji pouze jako běžný pohyb.
Umíte správně chodit?
A jak má tedy správná chůze vypadat? Měla by být plynulá a kroky musí být stejně dlouhé. Páteř by při ní neměla nijak trpět. Nejdřív je třeba došlápnout na patu a postupně přenášet těžiště těla dopředu ke špičce. Přitom se pata odlehčuje, až se chodidlo úplně zvedne ze země a noha se špičkou odrazí s dotažením a zároveň protažením zadní strany končetiny a stažením hýžďových svalů. Zjednodušeně lze říci, že správná chůze vychází už z palce u nohy, díky čemuž se zapojují všechny svaly kolem chodidla. Nelze zapomínat na správné dýchání a práci rukou. Trup by měl být rovný a přirozeně uvolněný.
TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: MARTIN MAŠÍN
Člověk potřebuje pohyb
