Tvarování obkládaček

Rubrika: Dílna, Jak na to, Stavíme krok za krokem

Obkládačky řežeme nejčastěji řezačkou. Tvarovat je však můžeme i vyštípáním kleštěmi, zatímco na členitější výřezy použijeme třeba úhlovou brusku, RotoZip nebo další nástroje.

RotoZipem je možné vyřezat dovnitř obkládačky různé pravidelné tvary

Keramické materiály, z nichž se obkládačky vyrábějí, se dnes velmi liší svojí odolností, a tím i houževnatostí při jejich opracování. To je důležité znát, než si materiál, s úmyslem udělat si obklad sami, pořídíte. Například dlaždice tzv. gres, imitující různé druhy přírodních kamenů, původem z Itálie lisováním slinutý tak, že jeho střep má nasákavost menší než 0,5 %, je natolik tvrdý, že svépomocný obklad stěn prakticky není reálný. Pilka na kov se do něj vůbec nezakousne. Ani dlouhodobé máčení ve vodě odolnost těchto dlaždic nesníží. Ruční řezáky a přenosná ruční řezačka také nemají šanci. Na takové dlaždice je třeba motorová řezačka s kotoučem ze slinutých karbidů. Ta je ovšem pro kutila dost drahá: např. stolní elektrická pila Swing 180 mm (7075 Kč), TL 208 (8271 Kč), Rubi Diamant ND200 (16 041 Kč), Tyrolit TTE250 (25810 Kč).

Při řezání je dobré obklad namáčet

Pro obklady svépomocí, zvláště v místnostech, kde nad povrch stěn vystupují vodovodní kohoutky, spínače i zásuvky, jsou nejvhodnější rovné pórovinové obkládačky. Jsou velmi snadno opracovatelné, dají se snadno vrtat, řezat a rozměrově upravovat broušením.

Řezání a tvarování

Nejčastěji na řezání obkládaček použijeme ruční řezáky opatřené kolečkem se slinutých karbidů nebo řezačku. Ruční řezačka není finančně nákladnou záležitostí. Nejmenší řezačka Miniflies 220 mm Hobby přijde na 570 Kč. Řezačky mají konstrukci s vodicími tyčkami, na kterých se pohybuje jezdec s ostrým kotoučkem nebo hrotem ze slinutého karbidu. Některé řezačky mají i ruční výkružný vrták.

S řezačkou MASTERPIUMA lze řezat rovně, diagonálně a pod úhlem 30°, 45° a 60°

Rovné řezy se dají snadno vytvořit i běžnou pilkou na kov; vhodné je řezat obkládačku z rubové strany. Obkládačku je třeba upnout do svěráku a z obou stran ji obložit rovnými prkénky.

Náročnější je řezání křivek a oblých tvarů. Levné plátky do lupenkové pilky vydrží jen na pár centimetrů řezání, vhodnější je řezná struna, která se prodává v několika délkách a dá se upnout do rámu pilky na kov. Požadovaný tvar je nutné na obkládačku předkreslit (fixem), poloměry křivek by však neměly být příliš malé, jinak obkládačka praskne.

V případě nasazení diamantového kotouče můžete upravit dlaždici nebo obklad na požadovaný tvar pomocí úhlové brusky. Řezy jsou velmi rychlé a přesné, hrany dlaždic zůstanou nevyštípané. Úhlové brusky umožňují snadné a bezpečné dělení i broušení dlaždic. K vyřezávání otvorů do dlaždic můžeme použít i RotoZip. Jedná se o ruční elektrickou spirálovou pilu. Je sice dražší (4000 – 6000 Kč), ale prodává se s řadou příslušenství, které umožňuje řezat téměř jakýkoliv stavební materiál rychle, přesně a dokonale.

Vrtání obkládaček

Pro vrtání je vhodná elektrická ruční vrtačka s regulací otáček. Na zvoleném místě obkládačky opatrně vhodným předmětem narušte povrch (důlčíkem a kladívkem), aby se vrták nesmekal. Jinou možností je přilepit na obkládačku kousek leukoplasti nebo kobercové pásky, popřípadě lepicí PVC pásky nebo samolepicího papírového štítku, který zabrání nežádoucímu posunu vrtáku.

Vrtat do obkladu můžete např. přes samolepicí pásku, aby se vrták nesmekal

Vidiový vrták s plátkem slinutého karbidu by měl být broušen do ostrého hrotu. Nejvhodnější je vrták přímo určený pro bezpříklepové vrtání (je u hrotu označen žlutou barvou). Při vrtání je samozřejmě nutné vypnout příklep a vrtat nejmenšími možnými otáčkami. Pokud obkládačka není dosud přilepena ke stěně, podložte ji při vrtání vhodným špalíkem, aby vrták nevyštípl část její zadní stěny. Když se špička vrtáku objeví na druhé straně, obkládačku otočte a vrtejte ze zadní strany.

Velké otvory se vytvoří buď tzv. výkružníkem, nebo pomocí většího množství malých otvorů, které se pak buď proříznou „drátem na sklo“ (kovová řezná struna povlakovaná kompozitní slitinou s částicemi slinutého karbidu; dá se upnout do rámu běžné pilky a stojí kolem stokoruny), nebo se propojí jemným sekáčem.

Broušení obkládaček

Pro odstranění nerovností vzniklých při řezání lze používat brusné papíry nebo plátna, popřípadě brusné kotouče s hrubším zrněním (jemné kotouče se zanášejí). V případě, že je třeba upravit profil hrany, je nejvhodnější použít pásovou brusku s brusným plátnem. Vzhledem k nízké pevnosti pórovinových obkládaček není vhodné je opracovávat rozbrušovačkou – její úběr je natolik velký, že obkládačka doslova mizí.

Nerovná linie se dá rovněž snadno srovnat následujícím broušením: kolem vhodné kulatiny (plastová trubka přiměřeného průměru) omotáme brusný papír nebo plátno, nejprve hrubší (zrnění 60 až 80) a nakonec jemnější.

TEXT: KAREL ŠTECH
FOTO: AUTOR A PETR ŽIVNÝ