Viděli jsme cestou XXXV.

Na Kokořínsku nás upoutala chalupa, která je snad až příliš černobílá – a architekt Doubner přidal další, na jejíž rekonstrukci pracuje.

Nic se nemá přehánět

Chalupa patří ke krásným typům s asymetricky od severu přistavěným dřevníkem. Je v pořádku, zrekonstruovaná, což je dobře. Dřevník byl původně asi také roubený, nebo jej uzavíraly tyče propletené proutím a vymazané jílem. Ani přezděný nevypadá špatně. Okna v této oblasti nebývala bílá, ale velmi často zelená s červeným proužkem. Modrá ne, tato barva se používala jen pro zvýšení bělosti do vápna, třeba právě na obílení zdiva ve špaletě, aby uvnitř bylo světleji. Nelogické je, že v jednom patře jsou okna černá a v druhém bílá. Také ozdoby ve štítě bych řešil jinou barvou. A na komín bych doplnil stříšku, aby do něj nepršelo.

Krásné chalupě takhle důsledně černobílé vidění nesvědčí, oživení další barvou by jí rozhodně prospělo.

Černobílá kombinace v této oblasti není tradiční. Naši předkové používali hemoglobin z hovězí krve, anebo nechávali dřevo v přirozené barevnosti. Pak se na ně začal používat vyjetý olej, který už opravdu nepřekryje nic než ten nešťastný luxol palisandr. Současní majitelé ve snaze o dvoubarevnost natřeli bíle i lucernu, která se k chalupě nehodí (osvětlení lze řešit přízemními světly, která je možné i přejíždět), a schránku na dopisy (i ta na sebe zbytečně upozorňuje).

Dům měl podstávku, a tak za zdivem může být roubení. Je tak sice lépe zateplen, ale hrozí nebezpečí, že za zdí může voda kondenzovat a způsobit hnití nebo vznik dřevomorky. Je třeba co nejvíc větrat, anebo udělat podle obvodových stěn kanálky, do nichž by byl přívod vzduchu například z přístavby a odvětrání vytaženo do komína. A stále je třeba v tom prostoru sledovat hodnoty vlhkosti.

Tvar latěk u plotu je inspirován zaraženým kopím s hlavou nepřítele – tady je ta hlava přeřezaná. Rozhodně bych bíle nenatřel lešenářskou trubku a jinak řešil zvýšení plotu, za nímž mají zřejmě psa skokana. Vodorovná prkna se sem opravdu nehodí.

V původní podobě

Tento dvě stě let starý dům už prošel jednou rekonstrukcí (výměna oken, u nichž však majitelé zachovali alespoň v přízemí červený lem, a zřejmě i štítu, který býval bíle laťován) a druhá právě probíhá. Dřevník a podstávka jsou v původní podobě – až na ten nešťastný palisandr. Originální barevnost neošetřeného dřeva se zachovala jen u chléva.

Ani tento dům si nezachoval původní barevnost - byl včetně dnes nabílených oken zcela bez nátěru.

Chalupa i chlévy stojí na soklu z pěkných štuků, jak se v této oblasti říká pískovcovým cihlám o rozměrech 20 x 20 x 40 cm, z nichž je postaven i venkovní sklep. Dům je dvoupodlažní, postavený v ose východ západ. Na straně otočené k jihu dřevo mnohem víc pracuje, sesychá, než na severní. Zvenku to není tak patrné, ale podlahy, zejména ty v patrech, jsou na jihu o několik decimetrů níž.

TEXT: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
FOTO: AUTOR A MARIE RUBEŠOVÁ

Viděli jsme cestou XXXV.