Zvířátka na zahradě: a co je tohle?
Správná zahrada se jen hemží živými tvory, stejně jako příroda za jejím plotem. „Co je, safra, tohleto,“ řeknete si při pohledu na kuriózního nohatého tvora. „Sežere mi to úrodu, nebo to můžu nechat být?“
Předkládáme malou mozaiku tvorů a tvorečků, s nimiž se na vaší zahrádce můžete potkat. Vyložených škůdců naštěstí není tak mnoho a často bývají i krásní. Někdy je však potřeba obrnit se jistou dávkou shovívavosti, protože zvyky některých zvířátek nám tak úplně nevyhovují.
Slizáci slimáci a spol.
Bohužel hlemýžď zahradní, páskovky, slimáci, plzáci a další suchozemští plži jsou bez výjimky býložraví, jen někteří navíc trochu všežraví. Rezavý plzák španělský si získal pověst ničitele číslo 1, protože u nás nemá přirozené nepřátele. Někdo radí pořídit si proti němu hejnko kachen indických běžců. Pokud za soumraku spatříte slimáka největšího, našli jste sice dalšího ožírače sazeniček, ale také občasného lovce plzáků španělských. Tomu se říká „mít smíšené pocity“.
Jen kdyby tu nebyly ty vosy
Nakousané ovoce na konci léta, konec mlsání zmrzliny a limonád na otevřené verandě: nastal čas vos. Přes den klid, zato v noci zuřivé nálety na každé rozsvícené světlo: bydlí s námi sršně obecné. A k tomu čas od času nějaké to vosí žihadlo. Pojďme honem na těch pruhovaných trapičích najít něco pozitivního. Vosy během roku především loví hmyz. Zbaví nás much i některých housenek. A sršně? Dělají totéž, navíc koncem léta loví nejhojnější kořist – vosy.
Uletěly vám včely?
Spíše k vám mohou přiletět. Včelí roj někde na stromě, stranou nejvyužívanějších míst na zahradě, možná ani nezaregistrujete. Není příliš nebezpečný. Pokud vám roj vadí, volejte jeho majitele (zpravidla jde o souseda včelaře), a chovají-li se včely nebezpečně, pomohou hasiči.
Ptactvo nebeské
Všichni pěvci i semenožraví vrabčáci svá mláďata krmí hmyzem a pochytají ho dost a dost. Vrabec polní často zahnízdí v budce nebo dutině stromu. Dosti krotký ptáček s rezavým ocáskem bude určitě rehek – ten je čistě hmyzožravý. Kosi vzbuzují trochu rozpaky. Hmyzu pochytají spousty, což o to. Ale na hnízdo rádi vyškubávají i trsy skalniček. Musíme skalku ochránit třeba drátěnými „čepičkami“.
Sojka žalobnice
Sojka obecná už dávno nedrží jen s Krakonošem. Na zahradách ji potkáme běžně. Moc užitku nenadělá – loupí ptačí mláďata, oštipuje ovoce a krade ořechy, ještě že pohubí i dost housenek. Pokud vám na trávníku vyrůstá dubový semenáček, má v tom prsty také sojka: nestihla si vyzvednout žalud zahrabaný na zlé časy.
Krásní škodiči
Dospělí motýli sají nektar a opylují květy, zato housenky jsou vždy býložravé. Obaleči a zavíječi kladou vajíčka na pupeny ovocných stromů a my pak nadáváme na „červy“. Housenky běžných druhů bělásků ožírají brukvovitou zeleninu i okrasné měsíčnice nebo tařice. Jen babočky vám na zahrádce nic neprovedou – ledaže byste si zakládali na záhonech bodláků a kopřiv.
Ve znamení červené
Červená puntíkatá slunéčka nám pomáhají likvidovat mšice. Vezměme na milost i to asijské, stejně se jej už nezbavíme. Ani další červení brouci ploštice ruměnice na zahradě nijak neškodí – sají na spadaných semenech a uhynulém hmyzu a vysávají i kořínky lip, ale ještě se nestalo, že by kvůli nim nějaký strom výrazně strádal. Zato krása liliovníčků by se na zahradě neměla natrvalo usídlit: když se namnoží, dovedou ožrat lilie i jiné cibuloviny téměř dohola.
Potvory nohaté
Ten „velký komár“ se správně jmenuje tiplice a neštípne vás. Její larvy mohou škodit na kořenové zelenině. Divná moucha se škorpióním zadečkem, kde má určitě nějaké žihadlo, je ve skutečnosti srpice. Žádné žihadlo nemá, nikomu neuškodí a ještě uloví dost much.
Zlatohlávci děkují
Že je u nás najednou nějak víc zlatohlávků? Nedivte se. Jejich larvy se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě nebo v kompostu a obojího na našich zahradách přibylo. Mulčovací kůra na záhonech odspodu postupně tlí a zlatohlávci vám za ni tímto děkují. Brouci i larvy jsou na zahradě neškodní.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller a Shutterstock