Trstěnice

Rubrika: Region

Obec leží ve středu rovnostranného trojúhelníka, jehož vrcholy tvoří města Litomyšl, Polička a Svitavy. Zástavba je rozprostřena po obou stranách téměř vyschlého řečiště Loučné, která se v historii jmenovala Trstenice.

Katastr Trstěnice leží v nadmořské výšce 410-450 metrů. Nejvýše položené lesnaté okraje jsou součástí Javořického hřebenu. Původní název obce je Trzenicze nebo česky Střenice a někdy také Třenice. O to, aby se jmenovala Trstěnice, se zasadil v roce 1893 zdejší učitel Jaroslav Klika.

usedlost s částečně zděnou stodolou u řeky loučné

Vždy česká obec

První písemná zmínka o obci se vztahuje už k roku 993. Kosmas ve své kronice popisuje hradiště Hrutov (dnešní Litomyšl) s hradem střežícím panství Slavníkovců a také nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu, tzv. Trstenickou stezku. Byla hlavní spojnicí Čech a Moravy a součástí dálkové cesty z německého Kolína nad Rýnem přes naše území na východ, do Uher a dál do Orientu. Stezka byla pojmenována podle říčky Trstenice, což znamená řeku, která teče rákosím – trstím.
Po vyvraždění Slavníkovců přechází rozsáhlé panství do rukou Přemyslovců. Vladislav II. přivádí do kraje premonstráty a obec při říčce Trstenici i další v okolí připadly roku 1347 i s důchodem kapitule. Poddanské a robotní povinnosti však ukládali obyvatelstvu i světští vládci. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic, přívržencům husitů, jimž však bylo za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno. Dalšími majiteli panství byli Pernštejnové, kteří je roku 1649 prodali Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartemberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.
Zejména za Trautmansdorfů byla v kraji veliká bída, zaviněná nejen třicetiletou válkou a morovou epidemií v letech 1643 a 1646, ale především zvyšováním robotních povinností. Lid byl zatížen velkými daněmi. Sedláci utíkali ze zadlužených gruntů, mnohá stavení vymřela morem. V roce 1651 žilo v Trstenici 258 obyvatel, bylo zde 44 statků a 17 chalup.
Za druhé světové války zůstala obec česká, ale byla obklopena obcemi německými. K tomu, aby se lidé dostali do Litomyšle nebo do Svitav, museli mít pasy, tzv. Grenzausweis, protože hranice byla pečlivě označena a hlídána.

jednoduchá dřevěná stodola

Čtyřstranné dvory

V této lokalitě se velmi často vyskytují usedlosti se čtyřstranným dvorem, patří mezi dobové formy domu východních Čech. Jde o čtyřboký uzavřený dvůr se dvěma štíty orientovanými směrem k silnici, zápražím kolem vnitřní strany dvora a hnojištěm uprostřed. Domy bývaly roubené, ale mnohé jsou v současnosti přezděné. Roubené zůstaly většinou jen nižší sýpky. Původní došková krytina byla nahrazována nespalnou pálenou krytinou nebo šablonami. Lomenice jsou jednoduše deštěné nebo zdobeny prkny skládanými do stromečku.
Mladší stavby navazují na starší vrstvu a mají obdobné architektonické formy. Jsou však již postaveny z nespalného stavebního materiálu. Zajímavostí Trstěnice je také prolínání českého a německého stylu stavitelství.

roubený výměnek čp. 220 z první poloviny 19. století náležící k rozlehlé usedlosti
čp. 41

Procházka Trstěnicí

Dominantou obce je zvonice u kostela Nalezení sv. kříže, která byla vedle něj postavena roku 1690. Za biskupství, tedy od poloviny 14. století, byl kostel pouze filiálním stánkem litbašského kostela (nyní Čistá). Od něj vedla přímá hluboká cesta zvaná Voštice směrem k trstěnickému kostelu. V roce 1820 byla u kostela postavena klasicistní fara.
Podél cesty dolů od kostela potkáváme po obou stranách chalupy zděné z místní opuky v kombinaci s roubenými stěnami a dřevěnými štíty. Při silnici podél koryta říčky se nacházejí především chalupy s menšími stodolami a sady. Ve svazích jsou na několika místech prameniště a studny s čistou vodou a posezením.
Na hraně svahu nad údolím jsou pak rozmístěny velké statky se zděnými a roubenými stodolami, sušárnami na ovoce a sady. Za nimi se směrem k lesu táhnou polnosti a louky. Na území Trstěnice bylo v minulosti mnoho roubených polygonálních stodol s doškovou krytinou. Ta za čp. 41 je nejspíše nejstarší polygonální stodolou v naší zemi, její stáří bylo určeno na polovinu 17. století.
V roce 2015 začala záchrana a obnova usedlosti čp. 56, kde má být malé muzeum v přírodě. Jde o jeden z největších statků v obci, bohužel v něm od 50. let fungoval intenzivní chov prasat. Součástí areálu je i sušárna na ovoce a roubená polygonální stodola, zachráněná ze sousední obce Čistá. V současnosti je obnovována včetně původní doškové krytiny.

chalupy s uzavřeným dvorem

obnovovaná polygonální stodola u usedlosti čp. 56

Ráj chalupářů

Dnes žije v obci trvale 525 obyvatel. Dalších více než stovka chalupářů sem míří o víkendech z Pardubic, Hradce Králové, Brna, ze Svitav i z Prahy. Mnozí zde tráví celé léto a podzim. Díky nim je 55 dříve opuštěných chalupy obydlených alespoň částečně. Většina chalupářů je udržuje ve velmi dobrém stavu, což v posledních několika desetiletích výrazně prospělo vzhledu obce.
Alois Jirásek, který pobýval v 19. století v nedaleké Litomyšli, tam napsal mimo jiné povídku Vojnarka. Selka Madlena Vojnarová, která se vzepřela tvrdým venkovským zvykům a usilovala o naplnění vlastního života, bydlela právě tady, v Trstěnici, v usedlosti nedaleko kostela.
V obci se každoročně koná několik kulturních akcí, z nichž nejznámější jsou Trstěnické divadelní léto, Trstěnice dožínky a Májová křídlovka. Druhým rokem tu bude 3. června probíhat Setkání tesařů. Obec a její okolí nabízí mnoho příležitostí také k procházkám opravdu pěknou okolní krajinou. Částí obce vede cykloturistická trasa.