Studny a čističky

Hospodaření s pitnou vodou a vodou obecně nabývá na vážnosti v souvislosti s hrozícím omezením jejích zdrojů.

Spousta lidí nechce spoléhat pouze na veřejný vodovod, ale plánuje vlastní zdroj pitné či užitkové vody. To s sebou ovšem nese spoustu podmínek, které je nutné splnit. V zákulisí se hovoří také o tom, že úřady hází takovým lidem klacky pod nohy, aby je odradili od individuálních řešení a donutili je využívat již stávajících sítí. Jak to tedy je?
Výstavbu studní a domovních čistíren odpadních vod (dále jen ČOV) povoluje odbor životního prostředí, který stanovuje podmínky pro realizaci těchto staveb. Vybudovat studnu v obci, kde je provozován veřejný vodovod, možné je, záleží na vyjádření správce vodovodní sítě, zda se pozemek nachází ve vyhlášeném pásmu ochrany zdroje pitné vody.
Pokud se pozemek nachází ve vyhlášeném pásmu ochrany zdroje pitné vody, musí být odborným pracovníkem zpracován hydrogeologický posudek se závěrem, zda nedojde k ohrožení vodovodního zdroje. Pro povolení výstavby studny je nutné získat další povolení a dokumenty dle příslušných zákonů, které zájemce o studnu obdrží na příslušném magistrátu odboru životního prostředí.
Kromě administrativně náročné akce se jedná i o finančně náročnou investici a žadatel by měl rovněž zvážit ekonomickou stránku, zda se vyplatí přejít z vodovodu na studnu. V případě, že by vlastník nemovitosti používal ke spotřebě jak vodu z veřejného vodovodu, tak ze své studny, musí být vnitřní rozvody z těchto dvou zdrojů technicky oddělené a nesmí docházet k mísení vody z vodovodu a ze studny ve vnitřních rozvodech nemovitosti. Obecně platí, že potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.

Čistička versus kanalizace

Co se týká vybudování domovní ČOV v místě s veřejnou kanalizací – dle zákona o vodovodech a kanalizacích je v pravomoci obecního úřadu v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
Pokud budou žádat o povolení výstavby domovní ČOV dva sousedící vlastníci, je teoreticky možné, že jeden vlastník nemovitosti povolení obdrží a druhý ne. Vždy záleží na posouzené konkrétní nemovitosti v konkrétním místě a způsobu likvidace odpadních vod.
Z tohoto postupu, který nám oficiálně potvrdil správce vodovodní sítě, je patrné, že někdo může nabýt pocitu, že se stal obětí úřednické zvůle. Při dostatečném odhodlání, využití všech právních možností a splnění zákonných podmínek to však teoreticky možné je.

Jak se platí?

Jestliže domácnost kanalizaci nepoužívá, tzn. že splaškové vody likviduje jiným legálním způsobem, stočné pochopitelně neplatí. Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry.
Jak je to ale v případě, kdy máte vodu ze studny nebo vodu dešťovou? Pokud si odběratel napojený na veřejný vodovod část své spotřeby pitné vody pokryje z vlastní studny či nahradí zachycenou dešťovou vodou, je takovému odběrateli stočné účtováno dle Vyhlášky č. 428/2001 Sb. podle tzv. směrných čísel roční spotřeby vody nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
Vzhledem k tomu, že občané jsou ze zákona osvobozeni od úplaty za odvod srážkových vod, dá se to také vyložit tak, že bychom při využití dodatečného zdroje dešťové vody měli odvádět méně peněz za stočné, tedy pouze podle spotřeby pitné vody z vodovodu.

Proč být soběstačný?

To, že zdrojů kvalitní vody ubývá, je všeobecně známo. Proto stát začal podporovat alternativní zdroje, jako je právě voda srážková. Tím se sníží spotřeba pitné vody a její zásoby se nebudou nesmyslně vyčerpávat. Může se totiž stát, že vodoprávní úřad může omezit dodávku pitné vody.
Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle tří měsíců. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce.

Styk dítěte s osobou blízkou

Pokud má dítě k osobám příbuzným či společensky blízkým dlouhodobý citový vztah, pak mají tyto osoby právo se s dítětem stýkat. Tyto osoby, jakož i dítě, mají právo domáhat se naplnění svého práva u soudu.
První modelovou situací je rozvedená matka, která má syna z prvního manželství.  Po rozvodu si najde nového muže, za kterého se po delší známosti provdá. Druhý manžel si velmi oblíbí jejího syna, chodí spolu na fotbal a všestranně si rozumí. Po deseti letech společného soužití se rozvedou. Rozvedená manželka na bývalého manžela zanevřela a neumožňuje mu stýkat se s jejím synem. Bývalý (druhý) manžel však má právo se i po rozvodu stýkat se synem (z prvního manželství) své bývalé manželky.
Vychovává-li matka dítě sama a pomáhá jí v tom sestra, k níž má dítě hluboký citový vztah, pak má sestra právo se s dítětem stýkat i poté, co již nemají se sestrou vřelý vztah a sestra jí v tom brání.

Text: Tomáš Krásenský
Kresba: Jiří Novák

Studny a čističky