Okurky křupavé a lahodné
Jaké možnosti má ten, kdo si chce vybrat vhodnou odrůdu okurek nakládaček a salátovek pro výsev na zahrádku? Vyznat se v osivech je trochu věda.
Teoreticky je výběr velice rozsáhlý, protože v české listině povolených odrůd je zapsáno přes 50 odrůd okurek nakládaček a přes 30 odrůd okurek salátovek. Praktický pohled do obchodů s osivy ukazuje nabídku mnohem skromnější; obvykle najdeme nejvýše 3-6 odrůd od každého ze dvou základních typů.
Z hlediska kupujícího můžeme kromě dělení okurek na nakládačky a salátovky rozčlenit hybridní okurky ještě na partenokarpní a nepartenokarpní. Rozdíl je v poměru květů samičích (plodné) a samčích (jalové květy).
Odrůdy partenokarpní
Měly by mít jen samičí květy a žádné květy jalové (není to tak vždycky, často se u těchto odrůd vyskytne i značný podíl jalových květů, a to nejen u odrůd vyráběných u nás, ale i u originálního osiva ze zahraničí). Tyto odrůdy nepotřebují opylení včelami, nasadí plody i bez opylení. Na první pohled je to optimální situace – na výhonu jde plod za plodem, nejsou tu žádné prázdné květy, rostliny dosahují zdánlivě nejvyšších výnosů. Ale má to jednu velkou chybu.
Tyto odrůdy jsou velice náchylné na jakékoliv méně příznivé podmínky pěstování, zvláště na náhlé poklesy nočních teplot během vegetace. Vždy potřebují mulčování černou fólií, kapkovou závlahu, přihnojování během vegetace a intenzivní ochranu proti chorobám. A jakmile přijdou 2 až 3 noci s teplotami kolem 10 oC, je zle: tvorba plodů se zastaví a jen velice pomalu se obnovuje. A je-li takových nocí více nebo se opakují, bývá obvykle bohatým sklizním konec.
Odrůdy „převážně samičí“
Naprostá většina osiv F1 by měla mít jalových květů jen asi 15-20 %. Jsou nutné pro opylení a násadu plodů. Někdy ale mají o hodně víc, dokonce začínají kvést jalovými květy a teprve zhruba po 5-8 dnech začnou nasazovat plody. Jsou tedy o několik dní pozdnější než odrůdy partenokarpní.
Ovšem jejich odolnost k nepříznivým podmínkám pěstování a zvláště k nízkým nočním teplotám vyváží tento počáteční handicap. Pokud přijde několik chladných nocí, nepartenokarpní rostliny sice sníží nasazování plodů, ale vzpamatují se mnohem rychleji a dokonaleji než odrůdy partenokarpní.
Nakládačky v obchodech
Které odrůdy tedy v obchodech většinou dostaneme? Z nepartenokarpních nakládaček jsou to především Regina F1 a Admira F1, hruboostné typy s velmi bujným vzrůstem a také bujnou kořenovou soustavou. Právě tyto vlastnosti jsou mimo jiné hlavním důvodem jejich odolnosti k nepříznivým klimatickým podmínkám. Plíseň okurková je napadá o 10-14 dní později a není žádnou výjimkou, když vydrží až do září. Osvědčují se velmi dobře nejen na jižní Moravě, ale na celém území České republiky. Velmi blízké jim jsou Jitka F1 a Lada F1, které jsou navíc ještě zaručeně (geneticky) nehořké, a pak novější odrůda Viola F1.
Někteří pěstitelé si oblíbili tzv. hladké či chlupaté odrůdy s tím, že údajně při sklizni tak nepíchají. To ovšem není docela pravda. Při sklizni škrábe hlavně nať a listy okurek, ne plody. Je třeba také říct, že tyto odrůdy se hodí jen do nejteplejších, skutečně „okurkových“ oblastí, protože jsou značně náchylné k nepřízni počasí, zvláště k chladu. Z našich domácích odrůd jsou to dobře známá Fatima F1 a Bohdana F1 – všechny zaručeně nehořké. Z novějších odrůd to jsou Karolina F1 a nejnovější Aurea F1, které jsou odolné k virózám CMV ale především ZYMW. Samozřejmě jsou rovněž geneticky nehořké a výnosnější než Fatima a Bohdana.
Salátové okurky
Ze salátovek jsou oblíbené odrůdy Linda F1 Mix a Natalie F1. Jsou velmi vzrůstné, nenáročné na teplo a odolné k plísni okurkové. Daří se jim i v chladnějších oblastech a také ve fóliovnících či sklenících. Pro tento způsob pěstování se téměř vždy osvědčují lépe než skleníkové „hadovky“, které nutně vyžadují především teplou zem (tedy např. vysokou vrstvu hnoje nebo dokonce půdní vytápění). Pokud nemáte takové vybavení, je lepší vysít a vysázet polní hybridní odrůdy než čistě skleníkové typy.
Nejnovější odrůdou je salátovka Viktorie F1, která je vhodná jak do chladnějších oblastí, tak do skleníků a fóliovníků. Výnosem výrazně překonává odrůdu Lindu F1 i Natalii F1. Je vysoce odolná k plísni okurkové a virovým mozaikám CMV i ZYMW. Ve fóliovníku plodí více než skleníkové hadovky.
www.holman.cz
Jak je pěstovat
Okurkyvyžadují půdu bohatou na humus. Rozhodnete-li se je předpěstovat, začněte přibližně čtyři týdny před termínem samotné výsadby, zhruba od poloviny dubna do poloviny května. Nejlepší je semínka sázet do velkých kelímků od jogurtů, které umístíte u okna. Nutné je dodržet teplotu mezi 10 a 15 ºC. Předpěstované rostliny se 4-5 listy vysazujte do skleníku či fóliovníku.
Dobré rady
V průběhu růstu rostliny pravidelně přihnojujte.
Rostliny je potřeba vyvazovat k opoře. Vedlejší výhony zakracujte vždy za třetím listem.
Důležité je větrání, a to i ve špatném počasí. V nevětraném fóliovníku jsou listy vlhké, což podporuje napadení plísní.
Zalévejte méně často, ale zato důkladně!
Nakládačky sklízejte co nejčastěji – každý den či obden, salátovky otrhávejte 1-2x týdně.
Text: Ing. Jiří Holman, Ph.D., šlechtění a semenářství okurek Bzenec
Foto: Shutterstock