Lepení spárovky

Běžně prodávané desky z masivního dřeva jsou takzvané spárovky, které se vyrábějí slepením několika hranolků k sobě. S jednoduchým vybavením to zvládnete i ve své dílně.

Spárovka má oproti dřevěnému monolitu několik výhod. Především je tvarově stabilnější, lze kontrolovat kvalitu (eliminovat suky a podobně) a konečně také vyrobit prakticky libovolně velký kus, aniž bychom museli pokácet přiměřeně velký strom. Díky tomu cena může být nakonec nižší, i když při výrobě přibyla operace lepení.
Pro výrobu spárovky v domácích podmínkách nám postačí větší počet kvalitních truhlářských svěrek a lepidlo na dřevo. Potřebujeme samozřejmě také výchozí surovinu – prkna nebo hranolky –, které budeme lepit dohromady. Podmínkou je, aby měly rovné ty strany, které se budou lepit.

Slepením
několika
hranolků
získáme
fortelnou
fošnu

Příprava výroby

Ideální je materiál před lepením takzvaně omítnout či osámovat buď na hoblovce, nebo pomocí stolní pily. Na pile však musíme použít dokonale rovný vodicí přípravek, k němuž prkno upneme, protože jinak budeme pouze kopírovat nerovnou hranu vedenou podél paralelního pravítka. Pokud podobné vybavení nemáte, oslovte truhláře nebo zkuste sehnat co nejlepší polotovar. V tom případě se výroba spárovky dále prodražuje.
Většinou se postupuje tak, že se lepí vysušené surové dřevo, teprve pak se spárovka opracuje tloušťkovací frézkou (lidově protahovačkou). Úspornější variantou je lepení z materiálu opracovaného na stejnou tloušťku, povrch spárovky nakonec jen obrousíme. Na výrobu běžných polic to stačí.
A ještě jedna důležitá věc: prkna či hranoly si před lepením rozložte vedle sebe a zkontrolujte čelní hrany, na kterých jsou vidět letokruhy. Pak materiál poskládejte tak, aby se průběh kruhů střídal – na sousedním kusu musí být zakřivení vždy na opačnou stranu. Vyrovnají se tím síly, které způsobují kroucení dřeva, a eliminuje se příčné prohýbání spárovky.

Text a foto: Tomáš Krásenský

Lepení spárovky