Práce s keramickou dlažbou

Pro pokládku keramické dlažby existuje spousta dobrých důvodů. Dlažby jsou krásné a snadno se udržují v čistotě. Lze je kombinovat s tradičními i současnými interiéry i exteriéry.

Nabídka dlažeb je obrovská a stále se rozšiřuje, stačí si jen vybrat. Existují mrazuvzdorné dlaždice s protiskluzovou úpravou, vhodné pro použití na terasy, vnější schodiště či ochozy kolem bazénu. A pro dláždění interiéru si můžete vybrat z mnoha rozměrů, dekorů i povrchových úprav včetně imitace dřeva, korku či rustikální terakotové dlažby. Stále populárnější je i velkoplošná dlažba, která je však poměrně náročná na pokládku.
Vybíráte-li z akčních nabídek dlažby například v hobbymarketech, můžete se i při započítání nákladů na lepidlo a další materiály dostat na velmi příznivé ceny, často i nižší než při volbě levnějších typů laminátových plovoucích podlah.
Kromě ceny může být kritériem pro výběr zejména protiskluzová či otěru odolná úprava povrchů, dekory a barvy a rovněž rozměry. Velkoplošné dlaždice nebo dlažba netradičních tvarů (obdélníky nebo desky) bývá zpravidla dražší než tradiční čtvercové dlaždice. Nákladnější bývají i dlaždice imitující dřevěná prkna či „starý“ vzhled fošen. Tento typ dlažeb či schodnic je dostupný pro použití uvnitř i v exteriéru a kromě toho, že téměř k nerozeznání imituje dřevo, je na rozdíl od něj víceméně nezničitelný.

dlažby jsou osvědčeným řešením v tradičních i moderních interiérech (rako)

Před dlážděním

Před nákupem dlažby pečlivě změřte plochu určenou k vydláždění. Dlažbu pak nakupujte s dostatečnou rezervou (alespoň 10 procent) kvůli možným ztrátám při manipulaci a řezání dlaždic.
Pro jednoduché úpravy rozměrů si vystačíte s ruční řezačkou za několik stokorun, dobrou práci odvedou i elektrické pily na dlažbu a obklady. Neznačkovou řezačku tohoto typu aktuálně seženete zhruba za 1 700 korun. Řezat lze i úhlovou bruskou, ale není to zrovna pohodlné. Dobrá řezačka je důležitá zejména v případě, že hodláte z dlaždic nařezat například soklové pásky ve větším množství, ale s nutností řezání je třeba počítat vždy.
U dlažeb je důležité vyrovnání podkladu. Ty nejmenší nerovnosti sice zvládne dorovnat vrstva lepidla, ale jakékoli větší praskliny či výtluky je nutné ještě před dlážděním vyspravit. Pokud pokládáte novou dlažbu na původní beton, budete k jeho vyrovnání potřebovat opravné stěrky včetně samonivelačních.
Stěrky lze obvykle použít na podklad z betonu, cihelné i keramické dlažby nebo kamene. Zkušení řemeslníci vám obvykle doporučí ošetřit betonový povrch penetrací. Penetrační nátěry napomáhají ke zvýšení přilnavosti podkladů. Zvláště u savých podkladů hloubkové penetrace snižují a sjednocují savost těchto podkladů, což má vliv na dobré spojení lepidla s podkladem i dlaždicemi.
Dláždit lze i na původní starou dlažbu. V takovém případě zkontrolujte podklad a jakoukoli uvolněnou či poškozenou dlaždici odstraňte a místo dorovnejte stěrkou. Starou dlažbu i jakýkoli jiný nesavý podklad (například natřený beton) pak opatřete speciálním penetračním nátěrem (adhezním můstkem), který zlepší soudržnost nesavého podkladu s lepidlem.

kromě čtverců lze na trhu najít i méně
tradiční tvary dlažeb včetně obdélníkových
desek

povrchové dekory dlaždic zahrnují i napodobeniny dřeva či parket (los kachlos)

Budete-li pokládat dlaždice v interiérech se zvýšenou vlhkostí, připište si na seznam nutných nákupů i některý z hydroizolačních nátěrů. Jsou k dostání v pěti- nebo desetilitrových vědrech, není nutné je dále ředit ani nahřívat. Po nanesení vytvoří elastický a voděodolný podkladový nátěr.
Dlažby se lepí lepidlem, které je nutné připravit zředěním suché směsi v příslušném poměru. Snadno to jde s pomocí elektrického míchadla, menší množství lze míchat i nástavcem na vrtačce. Při ručním míchání buďte důkladní, jakékoli hrudky nerozmíchané směsi mohou způsobit sníženou kvalitu spojení.
Lepidlo je třeba zvolit podle typu dlažby (slinutá, nasákavá), místa (exteriér, interiér, podlahy s topením atd.) a podkladu. Existují flexibilní (mrazuvzdorná) nebo standardní cementová lepidla i speciální tmely pro lepení keramiky na kov nebo materiály na bázi dřeva. Lepidlo se nanáší zubovou stěrkou nebo ozubeným hladítkem, výška zubů vám umožní udržet pod kontrolou výšku vrstvy lepidla.
Zachování jednotného rozměru spár mezi dlaždicemi napomohou plastové obkladačské křížky různých velikostí.
Na spárování dlažeb budete potřebovat gumovou stěrku a molitanové hladítko či houbu. Spárovací hmoty můžete vybírat z asi dvou desítek běžně dostupných odstínů a také podle toho, zda spárujete uvnitř, či v exteriéru. Do míst se zvýšenou vlhkostí se doporučují hmoty s hydrofobními složkami.

na venkovní plochy je nutné upřednostnit
protiskluzné vlastnosti povrchu

Jak správně dláždit

Nejdříve vyrovnejte a pečlivě očistěte podklad. Lepidlo zvládne nerovnosti maximálně do dvou milimetrů, hlubší praskliny či výtluky je nutné předem opravit. Pokud to neuděláte, mohou zůstat dlaždice po položení „viset“ nad vzduchovou kapsou a při zatížení pak praskají.
Pomocí zmíněných stěrek a tmelů tedy vyplňte praskliny a vyrovnejte výtluky. Naneste doporučený penetrační nátěr a případně hydroizolaci. Teoreticky lze dlažbu lepit třeba i na původní parkety, prkna nebo podklad z OSB desek. Je ale nezbytné, aby takový podklad nepružil a neprohýbal se. V každém případě použijte flexibilní lepidlo, velkoplošnou dlažbu v těchto případech nepoužívejte. Je dobré vědět, že některé samonivelační stěrky můžete použít i k vyrovnání dřevěných podkladů.
Dlažbu začněte pokládat od středu dlážděné plochy. Při měření započítejte i předpokládanou šířku spár. Lze i nejprve vyskládat dvě na sebe kolmé řady dlaždic na sucho. Cílem je, aby dlaždice na po obou bočních stranách měly stejnou šířku. A lépe vypadá, když se krajové dlaždice nemusí řezat na úzké proužky.

terasy a další venkovní prostory vyžadují
lepení na flexibilní lepidlo

Slinutá mrazuvzdorná velkoformátová
dlažba mood je vhodná jak pro všechny
místnosti v domě, tak na venkovní terasy
(Jika)

Před začátkem dláždění vyznačte středem nebo od zvoleného výchozího místa linku, od které se začíná s pokládkou dlažby. Vodicí linku může tvořit například lať a je velmi důležité dodržet kolmost alespoň první pokládané řady dlaždic k této vodicí lati.
Velikost zubů stěrky či hladítka k nanášení lepidla závisí na velikosti lepených dlaždic. Na běžné rozměry 15 cm stačí zuby do 6 mm, větší zuby použijte na dlaždice větší než 20 cm. Dlaždice by měla ležet ve vrstvě lepidla alespoň 60 až 80 procenty své plochy. Rovnost uložených dlaždic kontrolujte vodováhou, případné doklepnutí dělejte vždy přes lať gumovou paličkou.
Okraje v místnosti dodělávejte až po vydláždění hlavní plochy a dostatečném vyzrání lepidla. V řadě případů bude nutné měřit a řezat každou dlaždici zvlášť. Lepidlo se v těchto místech už nanáší spíše na zadní stranu dlaždice, kterou pak s dostatečnou silou přitiskněte na podklad.
Velikost spár by neměla přesáhnout 2 až 3 mm u běžných rozměrů dlaždice, ale velkoplošná dlažba může mít až 10 mm široké spáry. Pro snadné vymezení spár použijte plastové spárovací křížky. Při spárování postupujte po jednotlivých úsecích a vždy včas očistěte dlažbu od zbytků spárovací hmoty.

protiskluzovou dlažbou může být vydlážděný i chodník k bazénu

Venkovní dlažby

Vhodná venkovní dlažba musí co nejvíce omezit nebezpečí uklouznutí. Dlažby glazované speciálními protiskluznými glazurami a reliéfy umožní bezpečnější pohyb na rizikových místech, což jsou zejména vlhké venkovní terasy, schody, zádveří či dlážděné plochy kolem bazénů. Protiskluznost je odstupňována značením písmeny A, B, C (platí i pro dlažby v interiéru). Písmeno A udává základní zvýšenou protiskluznost, C značí nejvyšší dosažitelnou protiskluznost pro bezpečnou chůzi bosou nohou. Například pro použití do sprch jsou vhodné dlažby s protiskluzností A, nebo B.
Dláždíte-li vstupy do domů, schody či terasy, je dobré kombinovat různé typy reliéfů spolu s vhodnými protiskluznými glazurami. Ty se označují čísly od R9 až R13. Hodnota R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost, R13 ukazuje naopak na nejvyšší hodnotu. Na terasy a jiné venkovní prostory vybírejte dlažbu z kategorie R9 nebo R10.
Příslušné normy upravují i mrazuvzdornost a nasákavost dlažby, vhodné pro použití v exteriéru. Mrazuvzdorná dlažba musí odpovídat normě ČSN EN 14411 a příslušný výrobek musí být touto normou označený.
Dlažby do exteriéru musí mít rovněž otěruvzdornost v kategorii označené PEI minimálně na stupni 4. Označení garantuje životnost dlažby vzhledem k frekvenci pohybu osob, které po ní procházejí. Čím je stupeň PEI vyšší (stupně 1-5), tím je dlažba odolnější.
Otěruvzdornost je především odolnost proti opotřebení znečištěním pískem, kamínky a drobnými nečistotami typickými pro exteriér nebo přechody zvenčí například do zádveří a vstupních chodeb. I do místností navazujících na exteriér tedy vybírejte raději dlažby alespoň ze skupiny PEI 3. Do koupelen a na WC pak postačí vybrat dlažby se stupněm PEI 2.

www.keramikasoukup.cz, www.jika.cz, www.rako.cz, www.siko.cz, www.proobkladace.cz

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock a archiv firem

Práce s keramickou dlažbou

Uložit

Práce s keramickou dlažbou