Pěstujeme zeleninu v pytlích

V pytlích se dá poměrně snadno vypěstovat zelenina, brambory či jahody. Není to náročné, postačí na to malá plocha, a když vás taková pytlová zahrádka přestane bavit, přesunete ji o kus dál.

V plastových pytlích (ale i v truhlících, přepravkách, stavebních vědrech i jiných nádobách) se dá zahradničit třeba na balkoně, malých vydlážděných dvorcích či jiných místech, kde je omezený prostor, nebo kde není možné založit záhony natrvalo. Tento způsob pěstování proto využívají třeba i městské komunitní zahrady. A jako jedno z dobrých řešení do krizových podmínek ho doporučují i „preppeři“, tedy lidé, kteří zkoumají možnosti přežití v potravinových krizích po válkách či přírodních katastrofách. Dobré výnosy takové snadno dostupné minizahrádky však oceníte, i když žádná katastrofa nepřijde.
V pytlích je možné pěstovat leccos, i když nejčastěji narazíme na zkušenosti a doporučení ohledně rajčat nebo brambor, lze takto experimentovat i s dalšími druhy užitkových a okrasných rostlin. I bez jakýchkoli zkušeností se dá začít velmi jednoduše. Chcete-li pěstovat v pytli jahody, kupte prostě pytel substrátu na jahody, vyřízněte do něj otvory a do nich zasaďte sazenice jahod. Prořízněte nebo propíchejte i otvory do dna pytle, aby mohla odtékat voda. Té by ale na zalévání nemělo být moc, protože igelitový obal zadržuje vlhkost poměrně dlouho. Využít lze taktéž jutový pytel od brambor. Naplňte ho zeminou, postavte, nezavazujte, abyste mohli shora zavlažovat, prořízněte otvory a můžete sázet.

pytle mohou být z juty či z plastových fólií, k dostání jsou i speciální pěstební pytle
a fóliové kontejnery

Jen samé výhody

Příruční zahrádka v pytlích samozřejmě není žádným vrcholem estetiky. Ale to je asi jediná nevýhoda, kterou pěstební pytle mají. Ostatně největší předností tohoto zahradnického experimentu je jeho jednoduché pořízení a v případě potřeby i snadné odstranění.
Kromě už zmíněného přímého využití pytlů se substrátem pro jahody jsou na výsadbu vhodné i černé plastové pytle na odpadky, ale je třeba použít dražší typy ze silnější fólie. Kromě toho i různé igelitové či jutové pytle nebo třeba velké IKEA tašky. Dobré zkušenosti však mají lidé i s pevnými pytli od největších balení granulí pro psy. Hodí se rovněž pytle od hnojiv, které jsou dostatečně silné a odolné a navíc obvykle zdarma. Pokud chcete mít jistotu, že zvolíte správný materiál, můžete si rovnou objednat speciální textilní pytel na pěstování brambor.
Ať už zvolíte jakýkoli typ pytle, je třeba zajistit odtékání přebytečné vody. Docílíte toho buď proděravěním dna, nebo ustřižením rohů. Jednou z výhod „pytlových“ výpěstků je možnost dosáhnout dřívější sklizně, pěstitelé si však pochvalují i to, že u okopanin (brambory, topinambury, mrkev, řepa) není nutné řešit problém s plodinami, které po sklizni zůstávají v zemi a po roce znovu vyrostou, i když nechcete. A například u brambor se u pytlové výsadby uvádí až trojnásobný výnos na jednotku plochy ve srovnání s běžným způsobem pěstování v záhonu.

Zvláště vaky z přírodního materiálu v zahradě nijak neruší, můžete je i zamaskovat
kameny nebo květináči

pokud vám nezáleží na vzhledu minizahrádky, můžete osázet i starou tašku

Vrstvěte a přihrnujte

Princip pěstování v pytlích je jednoduchý a příliš se neliší, i když pěstujete různé druhy plodin. Pytle naplňte substrátem, do něj pak zasaďte sazenice, podobně jako byste je sázeli do běžného záhonu. Během růstu pak postupujte podle typu rostliny. Dobrých výsledků lze docílit třeba u rajčat, paprik, fazolí. Ty během růstu vyvazujte k opěrnému kolíku a přihnojujte vápenatými hnojivy.
Receptů na vhodnou „rajčatovou“ směs do pytlů existuje celá řada. Doporučuje se například vrstva kvalitní zeminy, vrstva kravského hnoje a na ni další vrstva zeminy, případně využití vhodných směsí substrátů pro jednotlivé rostliny. Pytlované směsi koupíte v hobbymarketech a zahradnictvích.
Okopaniny je třeba sázet do zeminy v částečně shrnutém pytli a postupně přisypávat rostoucí stonky hlínou nebo mulčem, což může být v tomto případě posekaná tráva, kompost, seno či sláma.

v pytlích vypěstujete jahody celkem snadno, jen se nesmí přehánět zalévání

pěstební kontejner drží tvar o něco lépe
než obyčejný plastový pytel

S bramborami začněte třeba tak, že nasadíte několik hlíz na zhruba dvaceticentimetrovou vrstvu substrátu. Hlízy překryjte dalšími deseti centimetry prohnojeného substrátu. Během růstu postupně přidávejte další substrát, dokud nedosáhne výšky několika centimetrů pod ústím pytle. Substrát udržujte vlhký, ale nepřehánějte to, aby brambory nezačaly hnít. Použitím hnojiva bohatého na draslík zvýšíte výnosy brambor, ale pozor na hnojiva s vysokým obsahem dusíku, které zbytečně prodlužuje dozrávání plodiny. K hnojení je vhodné i guano v prášku, které se míchá rovnou do substrátu.
Brambory potřebují hodně vlhkosti, zvláště pak během fáze květu. S vodou se to sice u pěstování v pytlích nemá přehánět, ale zalévejte raději méně často a větším množstvím, protože častější zálivka v menším množství by nemusela proniknout až ke kořenům.
Jednou z velmi příjemných součástí tohoto způsobu produkce brambor je možnost postupné sklizně v malém množství z pytle rovnou na stůl. Čerstvé brambory si tak můžete dopřávat už během června a července, pozdní a ke skladování vhodné odrůdy pak během září. Podle žloutnutí listů a stonků poznáte, kdy jsou brambory vhodné ke sklizni.

www.cuketka.cz, www.homeogarden.com, www.agro24.eu
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Pěstujeme zeleninu v pytlích

Pěstujeme zeleninu v pytlích