Jak pěstovat ořešák
Ořešák královský, ne zcela přesně nazývaný jako ořešák vlašský, plodí vlašské ořechy. Už to je dobrý důvod, proč ho pěstovat. Na každou zahradu se však nehodí a někdy může působit problémy.
Všeobecnou oblibu vlašských ořechů mezi Čechy a četnost zastoupení těchto ořechů v receptech včetně těch na vánoční cukroví není třeba zdůrazňovat. Ořechové dorty, bábovky, ale ani ořechové likéry se bez jader vlašských ořechů neobejdou a nic se nevyrovná pořádné domácí zásobě z vlastních zdrojů.
Úroda ořechů je tedy jedním z dobrých důvodů, proč ořešák na zahradě vysadit. Dalším důvodem může být i to, že jde o krásný, už od raného středověku v tuzemsku rozšířený strom, který k zahradě českého venkovského domu patří, i když původně pochází ze západní Asie a jihovýchodní Evropy. Tradičně se tedy vysazuje i jako strom okrasný a stínicí a rovněž jako strom medonosný. Traduje se i obliba „preventivního“ vysazování ořešáků poblíž hnojišť, což je zvyk související se schopností ořešákových listů likvidovat některé houby a bakterie.
Léčivých účinků listů a oplodí ořešáku se využívá v tradičním bylinkářství. Extrakty z kůry, listí a dalších částí stromu nacházejí využití rovněž v barvířství a při výrobě přírodní kosmetiky. A vzácné a ceněné je i samotné ořechové dřevo. Ořešák královský je tedy veskrze užitečný a prospěšný strom, který navíc není nijak zvlášť náročný na pěstování.
Ořešák má své nároky
Pojďme si ale připomenout i některé nevýhody. Ořešák je poměrně dominantní a vrhá mohutný stín. Nehodí se proto do malých zahrad, kde by rychle přerostl jejich prostorové možnosti a zastiňoval jiné rostliny. Zároveň potřebuje hodně světla a dokáže si za ním poměrně agresivně jít na úkor jiných dřevin ve své blízkosti.
Strom může dorůst výšky až 45 metrů, což se ovšem týká spíše původních, divoce rostoucích ořešáků se štíhlými kmeny. Úctyhodné výšky kolem patnácti metrů však běžně dorůstají i zdomácnělé kultivary se širokou korunou a nízkým větvením, které se prodávají k výsadbě v zahradách a na dvorech. V každém případě počítejte s tím, že ořešák je strom, který postupně začne vyžadovat prostor.
Pokud tedy vhodné místo s dostatečnou rezervou pro růst stromu na pozemku máte, mělo by být dostatečně prosluněno.
Pro ořešák je ideální vzdušná hlína, bohatá na vápník. Je-li to jen trochu možné, doporučuje se jeho vysazení poblíž pramene. Blízkost vody zajistí stromu růst a bude prospěšná i pro trávu v jeho okolí. Jinak se může stát, že strom bere trávě vláhu a má na kvalitu travního porostu negativní vliv. Je to ostatně jedním z důvodů, proč se milovníci dokonalého trávníku ve svých zahradách ořešáků často zbavují. Ideálního soužití ořešáků a kvalitního trávníku není úplně jednoduché docílit i kvůli rychle mohutnící a stínící koruně. Dostatek vláhy je každopádně pro trávu i strom posilujícím faktorem, kompromisem může být i vysazování stínomilných rostlin a travin v okolí stromu.
Pro ořešák není vhodné vysazení v přílišné blízkostí domu. Kvůli jeho nárokům na světlo by se větve postupně odkláněly od domu pouze do jednoho směru, mohutné kořeny mohou navíc narušit základy.
Chcete-li pěstovat více ořešáků vedle sebe, zachovejte mezi nimi vzdálenost alespoň deseti metrů právě kvůli postupně mohutnící koruně. Opylení můžete ovlivnit vysazením více stromů v převládajícím směru větru na vašem pozemku.
Od domu a po větru
Jeden či více stromků nakupujte ve školce či zahradnictví, kde vám budou moci doložit jasný původ sazenic a poradit vám s ideálními podmínkami výsadby. Ořešáky je možné vysazovat na jaře i na podzim. Podzimní výsadba je vhodnější v teplejších oblastech, chladné regiony vyžadují spíše jarní vysazení.
U dodavatelů koupíte stromek zpravidla ve tvaru špičáku, tedy nerozvětveného kmínku s vrcholovým pupenem. Korunu doporučují sadaři zakládat ve výšce 150 až 210 centimetrů nad zemí, po založení se pak dva až tři roky nechává růst volně a pak se dále tvaruje a upravuje. Strom začíná plodit zhruba v patnácti letech. To se ovšem týká semenáčů, štěpované rostliny plodí už tři roky po vysazení.
Po celou dobu pěstování kmínku je nutné brát v potaz nižší odolnost stromu vůči mrazu v období květu. Jarní mrazíky tedy mohou tenčí větve a květy poškodit, ale jinak je ořešák i vůči velmi nízkým mrazům poměrně odolný.
Doporučuje se hnojit strom každoročně hnojivem s vyšším obsahem draslíku, jednou za tři roky pak přidat chlévský hnůj nebo kompost. Ořešáku prospívá také vápnění. V prvních letech po výsadbě je dobré jemně okopávat půdu kolem kmene.
Výběr vhodné odrůdy
V Česku se pěstuje několik prověřených a oblíbených odrůd vlašských ořechů. Většina lidí upřednostňuje středně velké, snadno loupatelné, kvalitní a trvanlivé odrůdy takzvaných polopapíráků. Kromě nich existují i méně kvalitní papíráky a malé, tvrdé plody semenáčů, nazývané kameňáky. Školky a zahradnictví vám tedy zpravidla nabídnou některou z odrůd polopapíráků. Například firma Ořešáky Vaněk z Horních Strakor na Mladoboleslavsku se zabývá pěstováním odrůd ořešáku královského už od roku 1970. V nabídce má v současné době osm prověřených odrůd. Najdete mezi nimi odrůdu Apollo s dobrou plodností a velkými plody, které ovšem vyžadují usušení ihned po sklizni. Nebo třeba odrůdu Lake s kvalitními nasládlými plody a odolností proti nepříznivým klimatickým podmínkám. Právě tuto odrůdu doporučuje firma i do malých zahrádek. Nabízí i oblíbenou pozdně rašící odrůdu Mars s velkými plody a odolností proti pozdějším jarním mrazíkům.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock