Chraňte se před zánětem močových cest!
Záněty dolních močových cest nás trápí až nepříjemně často. Jsou stejně rozšířeny jako například rýma, ale mnohem hůře se jich zbavujeme, navíc se rády vracejí. Lze se vůbec nějak bránit?
Zánět dolních močových cest prodělá alespoň jednou za život každá druhá žena. Nejčastěji – v osmdesáti procentech – jsou na vině bakterie Escherichia coli, Proteus vulgaris, Klebsiella, Enterobacter, Pseudomonas, Serratia, Citrobacter, Morganella morgana ale i Stahyloccus viridans. Mnohé patří k důležitým obyvatelkám střevní mikroflóry a některé hrají významnou roli při trávení. Mají pevně vyhrazené místo v konečníku, jakmile se však vydají do močové trubice a dále do močového měchýře, jsou z nich nepříjemní a zdraví škodliví vetřelci.
„Imunitní systém by si s nimi měl poradit, mnoho žen má však z důvodu prochladnutí, celkového vyčerpání či následkem pohlavního styku obranyschopnost sliznice močových cest sníženu,“ říká MUDr. Magdalena Kozlovská a dodává: „Příčinou může být i léčba ozařováním při nádorovém onemocnění malé pánve, která mění povrch močových cest, může zmenšit kapacitu močového měchýře a snížit elastičnost jeho sliznic i močové trubice. Vlastnosti povrchu močových cest ovlivňuje i hormonální léčba, zejména antikoncepce a kortikoidy.“
Zbývajících dvacet procent příčin zánětů dolních močových cest tvoří infekce. Vyvíjejí se plíživě a jsou velmi odolné vůči standardní léčbě, do které patří i nasazování antibiotik „naslepo“. Budujeme jimi v těle vůči další léčbě rezistenci, která pak vše velmi komplikuje.
Kdy je nutné jít k lékaři
Příznaky připomínají zpočátku nastuzení – prostě musíte chodit často močit. Pokaždé se ale vyprázdníte jen trochu, a navíc budete zřejmě při močení pociťovat pálení a řezání. Někdy ženy trpí i tupými bolestmi za stydkou sponou. Moč může být krvavá, kalná a páchnoucí. Pokud trpíte infekcí dolních močových cest opakovaně a naučili jste se hodně pít, může být moč vodnatá a v barvě slámy.
Nejsou-li projevy příliš silné, můžete se pokusit problém vyřešit sami. Zpravidla stačí zůstat několik dní doma v teple, dodržovat sexuální abstinenci, pít až 2,5 litru tekutin denně a užívat podpůrnou léčbu v podobě brusinkového koncentrátu spolu s probiotiky. Přesto je lepší navštívit lékaře, alespoň kvůli kontrole moči. Jestliže totiž zánět močových cest odezní spontánně bez odborné léčby, většinou se zase do roka vrátí. Studie hovoří o 36 procentech recidiv u mladších žen a až o 53 procentech u žen starších 55 let.
Poznáme, že problém vrací?
Že není samoléčba úspěšná, poznáte snadno – cesty na toaletu jsou stále častější a také pálení se prodlužuje a stupňuje. Není-li vám do tří dnů lépe, už na nic nečekejte – návštěva urologa je více než žádoucí. Ten totiž musí provést kultivační vyšetření, na jehož výsledky se čeká několik dnů. Podle nich pak lékař zvolí eventuální antibiotickou léčbu. Pravděpodobně vás lékař také pošle na sonografii podbřišku a břicha. Zánět močového měchýře se totiž nemusí vždy projevit celkovými příznaky, jako je například teplota, zvracení, změny krevního tlaku a pulzu.
Pokud si však myslíte, že máte vyhráno, jste na omylu. Ani poctivě léčený zánět nemusí bohužel odeznít jednou provždy. Antibiotika si totiž s nemocí nemusí vždy poradit. A navíc ji mohly způsobit mikroorganismy, které běžné vyšetření neobjeví. Proto je nutné provést vyšetření další, která nám pomohou najít patogeny uvnitř buněk, jako jsou třeba chlamydie. Střevní bakterie také často ulpívají na sliznici pochvy jako na přestupném rezervoáru. Při milování se pak vtírají na kůži nebo prostřednictvím povrchu kondomu přímo do ústí močové trubice. I tak vznikají opakované záněty dolních močových cest. Vždy je příčinou onemocnění snížená obranyschopnost sliznic. Proto je velmi efektivní léčbu doplňovat imunomodulanty, prokázaný efekt má i podpůrná enzymoterapie nebo lázeňská péče.
Nic neřešit se většinou nevyplácí
Časté záněty dolních močových cest vedou až k chronickým změnám jejich sliznic. Mohou být dokonce příčinou přestavby stěny močového měchýře, který tak může mít nižší kapacitu. Nebezpečí neléčených nebo nedostatečně léčených infekcí močového měchýře však spočívá především v riziku zánětu ledvin.
Zánět ledvin se typicky projevuje tupou tlakovou bolestí a napětím svalstva v bedrech. Často ho provází vysoká teplota, která může být doprovázena třesavkou a celkovou zchváceností. Moč může být zkalená, někdy s příměsí krve. Objevují se rovněž příznaky charakteristické pro záněty dolních cest močových − pálení či řezání a častější nucení na močení. Tato nemoc patří vždy do rukou lékaře – urologa či nefrologa. Nezřídka je nutná i hospitalizace, kdy se léky mohou podávat i parenterálně a pacient je pod neustálým dohledem. Součástí léčby je dieta. Strava by měla být pestrá, nikoli dráždivá a s dostatečným příjmem tekutin. Zánět ledvin je vždy považován za rizikové onemocnění, které i v dnešní době může být důvodem velmi závažných, až život ohrožujících komplikací.
Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock