Ponorné pily

Speciální varianta ručně vedené okružní pily se dokáže do materiálu zanořit v kterémkoli místě. Nejčastěji se používá ve spojení s vodicí lištou.

Ručně vedenou okružní pilu zvanou mafl zná každý kutil a velká část z nich s ní určitě i pracovala. Méně rozšířená je varianta, která dovoluje ponorné řezy. Donedávna byla výsadou profesionálních řemeslníků, čemuž odpovídala i cena, do níž bylo nutné zahrnout i speciální vodicí lištu. Dnes existují na trhu i modely dostupné běžným spotřebitelům.

Jak to funguje?

Klasická okružní pila do ruky má nastavitelnou hloubku řezu. Motor v požadované pozici vůči základní desce zajistíme, kotouč pod ní o nastavenou hodnotu vyčnívá a je zakrytý bezpečnostním krytem. Ten se začne otevírat teprve ve chvíli, kdy pilou pohybujeme proti okraji obrobku. Většinou vedeme řez přes celou šířku či délku materiálu. Pokud chceme řezání přerušit někde uprostřed, musíme pilu vypnout a kotouč nechat doběhnout. Pokus o vytažení pily s rotujícím kotoučem z řezu by nemusel dopadnout dobře.
Ponorná pila má kotouč schovaný v krytu, který je nad základní deskou. Spustíme motor, odjistíme pojistku a motor s kotoučem zatlačíme dolů. Tuto operaci můžeme provést v jakémkoli místě, nemusíme tedy řezat jen od kraje obrobku. Kvůli bezpečnosti je vhodné, když je pila umístěna na vodicí liště, která zamezí příčnému pohybu pily a tím sevření kotouče. Pokud by se to stalo během jeho zanořování nebo vynořování z materiálu, mohlo by dojít k nebezpečnému zpětnému vrhu.

Výhody ponorné pily

Tento typ pily je vyhledávaný především kvůli možnosti snadného a bezpečného zanoření pilového kotouče do materiálu kdekoli v jeho ploše. Základní deska pily totiž vždy leží na obrobku, dolů a nahoru se pohybuje pouze kotouč (s motorem a převodovkou). Vzhledem k tomu, že základní deska je navíc na vodicí liště, je celá operace velice přesná.
Kotouč je celý schovaný v pevném krytu, z něhož se vysune až v okamžiku řezání. Kryt je u většiny ponorných pil téměř celý uzavřený, což vedle bezpečnosti přispívá také k lepšímu odsávání třísek. Kotouč neprochází základní deskou a je zcela na kraji, takže s ním lze řezat například těsně podél stěny. Současně je osa příčného naklápění kotouče v úrovni základní desky, takže se po sklopení nemění stopa řezu, což dovoluje dělat zkosené řezy i s vodicí lištou. Ponornou pilu samozřejmě můžeme použít stejně jako běžnou okružní pilu.

Otvory a výřezy

Typickým příkladem použití ponorné pily je řezání otvorů pro dřez či varnou desku do pracovní desky kuchyňské linky. Jde o řezy rovné, takže použití okružní pily se nabízí. Běžným „maflem“ se však tato operace bez rizika udělat nedá. Proto se nejčastěji používá přímočará pila. Tento postup je ale zdlouhavý a horší kvalita řezu se omlouvá tím, že stejně nebude vidět. Především úspora času donutila profesionály používat ponorné pily.
Oproti „přímočarce“ mají jedinou nevýhodu – v rozích se řezy nesetkají v přímce. Tam, kde to vadí, můžeme tyto nedořezy dokončit právě pomocí přímočaré pily. Jinak se to řeší lehkým protažením řezu na rubové straně tak, aby se řezy setkaly na straně pohledové.

„Ponorky“ pro kutily

Pod označením ponorná pila najdete většinou výrobky pro řemeslníky s cenovkami přes deset tisíc korun. Nejdostupnější profesionální modely jsou třeba Dewalt DWS520KR nebo Makita SP6000. Trhu s hobby nářadím dominují výrobky sesterských značek Woodster a Scheppach. K mání jsou dva modely s různou hloubkou řezu (45 a 55 mm). Menší Woodster Divar 45 se dá i s vodicí lištou sehnat už za dva tisíce korun. Z vlastní zkušenosti můžeme pro běžné použití tuto pilu směle doporučit.
Specifickou skupinou ponorných pil jsou malé jednoruční stroje, které připomínají spíš úhlové brusky s kotouči o průměru kolem 80 mm a miniaturní základnou. Dají se použít s kotouči na různé druhy materiálů – dřevo, kov či keramiku. Občas na takovou pilu pod privátní značkou Parkside narazíte, pro náročnější uživatele doporučujeme spíš model Worx WU420.

www.garland.cz, www.makita.cz, www.dewalt.cz

Text: Tomáš Krásenský
Foto: archiv firem

Ponorné pily

Ponorné pily