Dům s galerií

Vstoupíte li prosklenými dveřmi do tohoto venkovského stavení, usazeného v zeleni, nevíte, co obdivovat dřív. My jsme samozřejmě zvedli oči ke krovu.

Pohled do obytného přízemí, nad nímž se vznáší galerie. Vzadu jsou dveře do ložnice, vlevo do hygienického zázemí

Jde vlastně o bývalý čeledník, který zbyl jediný z původní usedlosti. Radim jej získal zpět v restituci. Proměna čeledníku nebyla nijak snadná ani rychlá. Ale přístup majitelů může být dobrým příkladem, jak podobnou stavbu probudit k současnému životu.

Bývalý čeledník svítí do zahrady červenými okny a nově vybudovanými dveřmi, které připomínají vrata. Střecha je nová, s betonovými taškami

Chvála otevřeného prostoru

Přízemí čeledníku bylo ještě v roce 2003, kdy majitelé začali s rekonstrukcí, rozděleno na čtyři samostatné byty (název stavby se odvozoval od čeledě, čeládky, zaměstnané na statku). V podkroví se skladovalo seno. Dům byl bez vody, jen se suchým záchodem.

Kuchyně se schovává za schodištěm do patra, vzadu je vstup do spíže. Patinovaný zelený nábytek si majitelé nechali vyrobit na míru

„Měli jsme hrubou představu, jak by měl v budoucnu vypadat. Architekt navrhl dispozici, detaily vznikaly postupně,“ vysvětluje Radim. „Většinu prací jsme si dělali sami, ale například na rozvod vody a elektřiny jsme měli pomocníky. Pracovali jsme tu víkend co víkend sedm let.“ Aby získali velký obytný prostor, některé vnitřní příčky zbourali. Obvodové zdi o kus zvedli, aby bylo možné zvýšit strop v přízemí a získat dostatečnou podchodnou výšku v místnostech, které hodlali vybudovat v podkroví. Zdi bylo nutné zpevnit betonovým věncem.

K francouzskému oknu mezi kuchyní a jídelním koutem se stoupá na zahradu po půlkulatém cihelném schodišti

Obývák je ve střední části přízemí otevřen téměř do krovu, což dojem rozlehlosti násobí. Dominantou místnosti je uprostřed stojící originální bílý krb, jehož měděný kouřovod stoupá prostorem až ke hřebeni střechy. „Původně měl být obezděný, ale pak se nám zalíbil takhle,“ informuje Lenka, která netradiční krb sama navrhla. Postavila jej firma Krby Jiráň. Slouží zatím jako hlavní zdroj vytápění. V domě je ještě ústřední topení, dočasně připojené na elektrický kotel, ale brzy by ho už měl nahradit kotel na dřevo s akumulačními nádržemi. Dva původní pokoje u štítových stěn přízemí zůstaly. Z jednoho je dětský pokoj, z druhého ložnice rodičů. Kuchyně je součástí obytného prostoru, ale je částečně schovaná za mohutným schodištěm, před kterým je volný prostor pro hry dětí. Z místnosti je nově udělaný i přímý vstup na zahradu. V přízemí je ještě spíž, šatna a chodbička se vstupem do koupelny a na toaletu.

Na galerii před hostinským pokojem je místo pro odpočinkový kout. Při pohledu do přízemí si říkáte, jak fádní jsou domy se stropem...

Soulad nového se starým

„Všechny vnitřní stěny se musely očistit, nově nahodit a omítnout. Jen na jedné stěně v obytné místnosti zůstal viditelný kámen a cihly,“ ukazuje Radim. „Na podlaze dnešní obytné místnosti jsme ponechali původní cihlovou dlažbu. Vyžadovala ovšem úpravu. Byla položená jen do písku, proto jsme ji odstranili, aby se daly udělat rozvody a izolace. Pak se dlažba opět na podlahu vrátila a zbrousila.“ Její povrch je ošetřen tvrdým vodoodpudivým voskem, který ji zpevnil a zvýraznil její strukturu. Stejný vosk zpevnil i obnažený kámen a cihly na stěnách.

Majitelé vtipně využili také původní trámy z krovu. Vidíme je například na stropě na galerii nebo v koupelně. Špaletová okna jsou nová, vyrobená podle jednoho původního, zachovalého. Ta dnešní mají hezkou červenou barvu, kterou mají chalupáři v oblibě. Dveře zůstaly v celém domě původní jen jedny, ostatní jsou z různých zrušených staveb odjinud.

Z přízemí na galerii vede schodiště z mohutných dubových kmenů s jednoduchým kovaným zábradlím. Za dvířky se skrývá domeček pro děti

Z obytné místnosti stoupá na galerii schodiště z mohutných dubových kmenů s kovaným zábradlím od uměleckého kováře Tomáše Michálka. Pod schodištěm vznikl pro děti domeček na hraní. Z galerie je vstup do hostinského pokoje, do budoucí koupelny a do dvou pokojíků, které se jednou nejspíš promění na dívčí pokoje nebo pracovnu. Na galerii se našlo místo na odpočinkové zákoutí. Přes subtilní litinové zábradlí je pěkný výhled na dění dole.

Velkoryse pojatému obytnému prostoru vévodí krb připomínající tradiční pec. Sloup ze starých cihel nepatří ke krbu, podepírá galerii

Při zařizování domu využívali Linda s Radimem především starší nábytek, který dostali od rodiny nebo koupili. Většinou má přírodní barvu dřeva, takže jednotlivé kusy spolu ladí. Doplňuje je i pár kousků malovaného nábytku.

Nová je na zakázku vyrobená kuchyně od firmy ArtStyle. Nábytek se zelenými dvířky s patinou a s masivní dřevěnou pracovní deskou se do tohoto interiéru moc hodí. „Na míru máme i jídelní stůl. Je ze dřeva túje, tisu a dubu, pokácených u dědy, a vyrobený v truhlářství Petr Vajgl,“ ukazuje Radim, kterého těší i tato návaznost rodu.

TEXT: IVA TVRZOVÁ

FOTO: PAVEL VESELÝ

Dům s galerií