Kam s domovními splašky

Rubrika: Odpady, Stavíme a opravujeme

Likvidaci odpadních vod řeší spousta majitelů chat a chalup. Třeba v okamžiku zavedení vody a loučení s letitou kadibudkou. Nebo při koupi starší chalupy s nevyhovující jímkou a trativodem.

Shrňme si nejprve situace, v nichž se stává otázka způsobu likvidace odpadních vod aktuální. Často to může být například při koupi nemovitosti, v níž dosluhuje stará žumpa nebo v ní dokonce žádné odpady vybudované nejsou. Další případ je zbudování nové kanalizace a možnost či přímo nutnost připojit k této kanalizaci váš dům. A častou situací pro úvahu o změně je rovněž špatný stav či nedostatečná kapacita stávající jímky nebo septiku, příliš vysoké náklady na jeho vyvážení a potřeba přistoupit k likvidaci domovních odpadů ekonomičtěji i ekologičtěji. Pro všechny situace existuje řešení.

Když chybí rozvody

Pokud do objektu voda vůbec zavedena není a nelze s tím počítat ani do budoucna, připadá zpravidla v úvahu jen některá varianta suché či chemické toalety. V tomto případě existují jednoduchá a levná řešení v podobě klasické „kadibudky“ za chatou či kompostovací toalety, kterou lze podle zkušeností řady uživatelů umístit i dovnitř bez obav ze zápachu. Další možností jsou různé typy chemických toalet, od jednoduchých přenosných campingových typů až po dražší, stabilnější a komfortnější chemické záchody k zabudování do interiéru, vybavené odvětráváním.

_______________________________________________________________________

Další články speciálu Odpady:

Kořenová čistička odpadních vod

Kanalizační přípojka – stavba

Stavba kanalizační přípojky

Septiky a čističky odpadních vod

Rozvody vody a odpadu

________________________________________________________________________
Za několik desítek tisíc korun pak lze pořídit i technicky vyspělé a komfortní elektrické kompostovací či spalovací toalety, které je nutné připojit k rozvodné síti. Ty ovšem vyřeší likvidaci splašků bez nutnosti kamkoli je odvádět a shromažďovat, takže se hodí i jako definitivní řešení pro domy, u nichž se nelze připojit na kanalizaci nebo zřídit jímku či septik.
Pokud je v domě standardní rozvod vody a odpadní i splaškové vody jsou svedeny do trubek, mohou tyto odpady ústit do jímky, septiku, domovní čistírny odpadních vod nebo do veřejné kanalizace.

Jímka nebo septik

Není-li možnost vybudování přípojky do veřejné kanalizace, bývá častou volbou jímka nebo septik. Variantou je rekonstrukce stávající jímky či její využití k montáži jímky nové, což lze v řadě případů udělat.
Rozhodování mezi jímkou, septikem či dalšími variantami řešení začněte tím, že na příslušném stavebním úřadě ověříte veškeré podmínky a případná omezení. Povolení pro jímku je méně složité, důležitým kritériem je však v takovém případě bezproblémový přístup fekálního vozu.
Nutnost vyvážení jímky lze považovat za hlavní handicap tohoto způsobu likvidace odpadních vod. Jímka je totiž vlastně jen uzavřená nádrž, nefunguje jako čisticí zařízení, splašky pouze zachycuje (jímá) a až se naplní, je ji nutné vyčerpat.
K výhodám jímek patří nižší pořizovací cena, zpravidla jednoduché usazení bez betonáže i snadné získání stavebního povolení. Obvykle je lze usadit i do terénu se zvýšeným výskytem podzemních vod. Při správném výběru velikosti jímky může jít o vyhovující řešení zvláště u nepravidelně obývaných rekreačních objektů.
Jímky se prodávají v různých objemech zhruba od dvou tisíc litrů a většina výrobců rovněž zajistí jejich usazení. Vyrábějí se jímky samonosné, dvouplášťové a k obetonování. Samonosné jímky jsou určené pro běžné použití, dvouplášťové se doporučují hlavně do záplavových oblastí a na pozemky s vyšší hladinou spodní vody, jímky k obetonování pak například do blízkosti příjezdových komunikací.
Nižší náklady na pořízení jímky menšího rozměru včetně menšího nutného výkopu může nepříjemně navyšovat nutnost častého vyvážení. Dodavatelské firmy obvykle mají k dispozici tabulky a kalkulátory, které po zadání řady parametrů (počet osob, doba užívání nemovitosti v roce, připojené spotřebiče) pomohou určit optimální velikost jímky.

Septik odpadní vodu vyčistí

Nebrání-li vám nic v získání příslušného stavebního povolení, je další zajímavou možností likvidace odpadních vod i dvou nebo vícekomorový septik. Na rozdíl od jímky dokáže septik splašky do jisté míry vyčistit na poměrně jednoduchém principu. Ten spočívá v usazování kalů v první komoře, kam natéká znečištěná voda. Voda, zbavená mechanických nečistot, přetéká po naplnění první komory přes horní přepad do vedlejší komory, případně pak dál do třetí komory. Z ní pak může dostatečně vyčištěná voda odtékat. Dřív bylo možné takto vyčištěnou vodu vypouštět například trativodem, ale v současné době k tomu už oficiální povolení až na výjimečné případy nezískáte. Pro legální provoz nově zřízeného septiku tak bude nutné doplnit ještě další zařízení. Může to být buď jímka, z níž se musí vyčištěná voda vyvážet, nebo další čisticí stupně v podobě technických či zemních filtrů či jiných doplňků, které pak přečištěnou vodu umožní využívat například k zalévání zahrady nebo ji vypouštět do půdy.

Septik je poměrně jednoduchá mechanicko-biologická čistírna. K jeho provozu nepotřebujete na rozdíl od domovních čističek odpadních vod elektrickou energii a pravidelný přísun určitého množství odpadních vod, což patří mezi výhody septiku. Jeho provoz však upravuje soubor výrazně náročnějších pravidel, než je tomu v případě jímky. Možnost vypouštění částečně vyčištěné vody je vykoupena nutností dodržovat paragrafy „vodního“ zákona, které se mohou za určitých podmínek i měnit a případně i zpřísnit.
Při konzultacích se stavebními odborníky či výrobci jímek a septiků se můžete setkat s různými názory, ale pro chalupu užívanou o víkendech a prázdninách rodinou s průměrným počtem členů je jednodušším řešením jímka. Musí se sice častěji vyvážet, ale snazší a méně nákladná je jeho stavba i následný provoz. Hospodárného provozu však docílíte jen za předpokladu, že jímku nepoddimenzujete.
Konstrukce jímek a septiků je víceméně stejná, zahrnuje kruhové, čtvercové či obdélníkové tvary. Nádrže se nejčastěji dělají z plastu, ale můžete mít i odolnou betonovou variantu. Samonosné septiky se na rozdíl od jímek musí usazovat na vyrovnaný betonový základ, aby byla zaručena jejich správná funkce.

Čistička odpadních vod

Domácí čističky odpadních vod pracují na podobném principu jako velké obecní čističky. Čistí odpadní vody aerobně biologickým způsobem, který spočívá v rozkladu nečistot pomocí mikroorganismů živených kyslíkem.
Proces čištění zpravidla zahrnuje hrubé předčištění, které oddělí od odpadní vody pevné nečistoty. Poté čistička vodu v druhé nádobě aerobně vyčistí a oddělí kal a nakonec ve třetí fázi čistou vodu a kal odčerpá do příslušných nádob.
Domácí čističky mají vysokou účinnost (až 97 procent) a nízké nároky na zastavěnou plochu. Zpravidla nezaberou v průměru větší kus než metr a půl pozemku, což je výrazně méně oproti většině septiků a jímek. Jsou vhodné především pro trvale nebo často a pravidelně obývané nemovitosti, protože potřebují pravidelný přísun odpadní vody. Ale jejich provoz není vyloučen ani v domech, které nejsou obývány tak často, jen je nutné vybrat z nabídky na trhu příslušný typ, který je určen právě do domů s nepravidelným a nárazovým provozem.

Odpadní vodu totiž v běžných čističkách pročišťují bakterie, které žijí v nádrži. Čištění je tak zcela na přírodní bázi a nevyžaduje chemii. Bakterie žijí z organického znečištění vody a rozkládají je na látky pro přírodu neškodné. K životu tyto mikroorganismy potřebují kyslík, jehož se jim dostává díky dmychadlu, které směs v čisticí nádrži trvale provzdušňuje. Na to je nutná elektrická energie. Bakterie však k přežití potřebují rovněž pravidelný přísun zdroje živin. A ten jim zaručí opakovaná dodávka znečištěné vody. Pro nepravidelně obývané rekreační objekty je tedy nutné zvolit typ čistírny, který řeší možný nedostatek „krmiva“ pro čisticí mikroorganismy dodávkou živin ze zásobníku na přebytečný kal. Tento systém udrží čistírnu funkční bez přítoku znečištěné vody i tři měsíce. Kalojem je jinak nutné u všech typů čističek pravidelně odsávat a lze ho využít například jako součást kompostu.
Volba velikosti čistírny se odvíjí od počtu uživatelů objektu a množství odpadní vody, kterou vyprodukuje. Montáž není nijak náročná, ale zpravidla ji provádí dodavatelská firma, která garantuje správné nastavení a zapojení všech potřebných součástí včetně elektroinstalace. Obetonování nádrže se dělá jen v některých případech, zpravidla při zvýšené hladině spodní vody. Jinak postačí pouze betonový podklad.

Po spuštění se budete muset čas od času o čističku postarat, ale provozní údržba zařízení spočívá pouze ve vizuální kontrole a měření pH v intervalech podle doporučení výrobce. Vždy po nějaké době se čistí koš pro zachycování pevných částic a podle nutnosti jednou za půl roku nebo za rok je potřeba zajistit už zmíněné odkalení.
Veškerý servis si můžete objednat u specializované firmy, ale pokud chcete ušetřit, lze údržbu čističky zvládnout svépomocí.
Z mnoha důvodů nejlepším řešením však bývá odvádění odpadních vod do obecní kanalizace.

1 Dmychadlo a řídicí jednotka 2 Čistírna odpadních vod a Nátok odpadní vody b Primární sedimentace c Membránový bioreaktor se separací kalu d Odtok vyčištěné vody