Jod a štítná žláza

Jod potřebujeme, bez něj tělo chátrá. Bez jodu se neobejde správná funkce štítné žlázy, což se může projevovat ospalostí, únavou, slabostí, depresemi, horší pamětí a také problémy se srdcem. Myslíte, že máte jodu dostatek?

Jod je stopový prvek, který se v přírodě vyskytuje v porovnání s jinými v relativně malém množství. Jeho role je ale velmi důležitá! Jod se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy a ta, když nebude dobře fungovat, způsobuje velké zdravotní trable. Ať už je to zvýšená ospalost, častá únava, slabost, pocit chladu, špatná nálada až deprese, ve finále i problémy se srdcem – všechny tyto příznaky mohou signalizovat potíže se štítnou žlázou.

Sůl nestačí

Bohužel tělo si neumí jod vytvořit samo, takže ho musí dostávat ze stravy. Pokud si myslíte, že postačí jodizovaná kuchyňská sůl, jste na velkém omylu. Když se budete stravovat tak, aby ve vašem jídelníčku byl dostatek potravin s jodem, pak asi žádný problém nenastane. Jenže stačí, abyste drželi dlouhodobou dietu bez dostatku jodu, a štítná žláza začne stávkovat. Chvíli to nemusíte poznat, ale brzy vám dá poměrně jasnou zprávu. Kromě výše uvedených příznaků, které mohou nesprávně fungující štítnou žlázu provázet, je to také například problém týkající se přeměny tuků a deregulace metabolismu cholesterolu.
„Výsledkem je pak zvýšený cholesterol a důsledky se pak také projeví plíživým vzestupem tukových zásob, tudíž nárůstem tělesné hmotnosti,“ vysvětluje RNDr. Petr Fořt, CSc., odborník na výživu a člen Lékařské rady Světa zdraví.

Kde všude najdeme jod?

Nejvíce jodu najdete v mořských řasách, rybách a mořských plodech. Souvisí to samozřejmě s koncentrací soli v mořské vodě. Není tedy žádné překvapení, že u nás ve vnitrozemí moc jodu nemáme, takže se musí obohacovat jodem kuchyňská sůl. I v jodizovaných kuchyňských solích jsou ale rozdíly, proto při nákupu pečlivě vybírejte a čtěte etikety, jak na tom konkrétní výrobek s jodem je.
Jak se to ale slučuje s doporučením, že bychom měli obecně méně solit? Jak se říká: všeho s mírou, se solí to nepřehánějte jen kvůli jodu, a pokud je to možné, dejte přednost dostatečné konzumaci přírodních zdrojů, jimiž jsou mořské ryby, mořské plody a řasy. V případě malých dětí je deficit jodu řešen obohacováním kojenecké výživy a dalších produktů dětské výživy jodem, případně se jod cíleně podává v podobě vitaminových směsí obsahujících i stopové prvky, ve specifických případech se také mohou podávat tak zvané jodové tablety.

Zdroje jodu

Doporučená denní dávka jodu pro dospělého je minimálně 150 mikrogramů, v těhotenství je to ještě více. Ovšem jak se ukázalo, u nás v České republice lze příjem jodu odhadovat na sotva 70 mikrogramů. Pokud nekonzumujte pravidelně mořské ryby nebo mořské plody, jen těžko svůj denní doporučovaný příjem jodu splníte. Na druhou stranu si dnes lidé více jídelníček hlídají a přidávají do něj mnohem více ryb. Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, mořské plody, jod je obsažen také v mléce a mléčných produktech. Hodně jodu mají losos, uzená makrela, sleď či sardinky, ale také třeba Vincentka.
A co by bylo optimální pro dostatečný přísun jodu? Aspoň dvakrát týdně jedna porce mořských ryb. Jenže by to měly být ryby čerstvé a kvalitní, nikoli půl roku zmražené. Vyzkoušejte proto mořské řasy. Seženete je v prodejnách zdravé výživy a dají se přidat do salátů či polévek.

Když je jodu nedostatek

Negativními důsledky dlouhodobého deficitu jodu a následně poruchou funkce štítné žlázy se u dospělých lidí jsou kromě chronické únavy a nervozity také zhoršující se imunita, pravděpodobně také autoimunitní nemoci, zhoršení kvality vlasů, kůže a nehtů. Ovšem dlouhodobý zcela zásadní nedostatek jodu se projeví i viditelně – vznikem tzv. strumy (zvětšenou štítnou žlázou, lidově se jí říká vole). Hodně překvapující pro vás možná bude fakt, že funkci štítné žlázy mohou utlumit i některé látky, které se přirozeně vyskytují ve stravě.
„Tyto látky umějí zabránit přeměně jodidu na jod využitelný štítnou žlázou, takže výsledkem je omezení tvorby jejích hormonů. Vyskytují se především v brukvovité zelenině, tedy v kapustě, zelí a kedlubnách. Ale pozor – daleko intenzivnější je efekt látek tohoto typu nacházejících se v sóji,“ varuje doktor Fořt.

Jak se projeví nadbytek jodu?

Ne vždy musí člověku jod chybět, někdy ho máme naopak až moc. Nadbytek jodu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóze), která se projevuje opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností, hubnutím, třesem, neklidem a poruchami srdce.
„Existuje také souvislost mezi množstvím jodu ve stravě a aktivací autoimunitního procesu. Zvýšený výskyt zánětu štítné žlázy často souvisí se zvýšeným přívodem jodu ve stravě. Z toho vyplývá, že člověk by neměl konzumovat jod bezdůvodně. Vysokou dávkou jodu neboli předávkováním, se zvyšuje riziko, jemuž se říká splašení štítné žlázy. Kromě toho jsou mnozí lidé na jod alergičtí. V důsledku nadbytku jodu tak může dojít ke kožním problémům, které připomínají akné. Ovšem zásadní problém je v tom, že jodové tabletky obsahují anorganickou formu jodu, kdežto ta správná by měla být organická,“ vysvětluje RNDr. Petr Fořt.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock

Jod a štítná žláza