U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CHALUPA JE HRA
Kategorie: Stavba | Autor:
V jednom z nejkrásnějších koutů Drahanské vrchoviny, asi dvacet kilometrů severně od Prostějova, leží malebná vesnička Repechy.
Aprávě tento kraj už před lety učaroval panu Petrovi a jeho ženě Simoně. V té době hledali v okolí Prostějova, kde bydlí, chalupu, kde by mohli trávit víkendy. Při jedné cestě narazili na vyhořelé venkovské stavení, které bylo už delší dobu opuštěné a chátralo. Nerozhodli se sice hned, ale jak s úsměvem tvrdí Simona: „Červík zvědavosti už tehdy v Petrovi zahlodal.“ Při každé další cestě za novou chalupou vždycky skončili u starého „vyhořeliska“. A tak bylo rozhodnuto.
Chalupu koupili a stali se z nich chalupáři tělem i duší. Od té doby trávili v Repechách každou volnou chvíli. První rok jenom likvidovali následky požáru. Když vyklidili a upravili část přízemí, která úplně nelehla popelem, přišla na řadu nová střecha. Pouze tu položili odborníci, ostatní úpravy zvládl Petr sám s pomocí rodiny a hlavně pracovité a velmi činorodé manželky Simony. V kuchyni se jim podařilo zrenovovat původní dřevěnou podlahu a zachránit i klasická kuchyňská kamna. V ostatních místnostech položili novou dřevěnou podlahu, v obývacím pokoji postavili krásná krbová kamna. Z pokoje s krbem lze vyjít novým francouzským oknem přímo na zahradu, která je doménou paní Simony. Část zahrady ve svahu nad chalupou je zase chloubou pana Petra. Zatím je ve stadiu zrodu, ale terénní úpravy už jsou hotovy a Petr z ní postupně buduje zahradu v japonském stylu i s dominantním potůčkem. Kromě zahrady teď Petr intenzivně pracuje na úpravě podkroví, ve kterém vzniknou v budoucnu dvě ložnice a velký obytný prostor. Proč „pastelkový“plot?
Když chalupu Petra a Simony poprvé navštívil televizní štáb, začali budovat kolem předzahrádky palisádový plot ze smrkových kůlů. Simona chtěla plot netradiční a bytelný, protože kolem chalupy vede cyklistická stezka. Ráda by se proto při posezení na zahrádce schovala před zraky kolemjedoucích cyklistů. Vymyslela proto plot z kůlů. Petr přemýšlel, jak kůly nahoře upravit, aby vlivem počasí netrpěly a neuhnívaly. A tak je zkusil zašpičatit, aby po nich voda hladce stékala. Když byly na světě špice, řekla si Simona, proč je nenabarvit? A pastelkový plot byl na světě. Zatím samozřejmě jen v jejich představách. Petr si teď musí poradit s jeho stavbou.
Co radí odborník?
Na chalupu přijel společně s televizním štábem i architekt Jiří Hála. Tomu se nápad s plotem z kůlů zamlouval. S Petrem potom řešili technickou stránku. Protože kůly nelze zatlouct do země, musí se vykopat dostatečně hluboký základ, do kterého se kůly vsadí a zafixují kameny a zeminou. Pro zpevnění pak architekt navrhuje spojit mezi sebou jednotlivé kůly dlouhými vruty.
Příprava „pastelek“ Než bude moci Petr se stavbou začít, musí kůly upravit. Jak s nadsázkou říká Simona: „Stačí ořezat pár pastelek.“ Ke stavbě Petr použije smrkové kmeny, které nejprve zbaví kůry pomocí speciálního loupáku a potom je opracuje. Špici vytvoří sekerou a dohladí bruskou. Kmen natře lazurovacím lakem, po zaschnutí přebrousí jemným smirkem a znovu natře lazurou, nejlépe ještě dvakrát.
Víkendová hra začíná
Televizní štáb přijíždí do Repech podruhé. Petr má připraveny kůly, zbytek práce na něj čeká. Společně se sousedem musí nejprve demontovat starý plot. Potom vykopou základ pro kůly, hluboký asi 50 cm, aby plot nezdolal první silnější vítr. Část kůlů, která bude v zemi, natře Petr penetračním nátěrem. Do vykopané rýhy vloží ještě plastovou fólii, která zabrání uhnívání kmenů.
Spor o výšku
Těsně před usazením Petr ještě seřezával kůly na potřebnou výšku. Na tom, že každá pastelka by měla být jinak vysoká, aby plot působil přirozeně, se se Simonou shodnou. Ovšem o celkovou výšku plotu trochu licitují. Petr nechce plot příliš vysoký, aby nepůsobil jako hradba. Simona si zase přeje schovat posezení na zahrádce před zraky kolemjdoucích. Nakonec se shodnou na tzv. „šmírovací“ výšce. Kůly budou v průměru vysoké asi 170 cm. To je dostatečná výška na to, aby přes ně nebylo vidět všechno, ale k sousedskému popovídání přes plot postačí stoupnout si trochu na špičky.
Barevné pastelky bez barev?
Technickou stránku stavby zvládl Petr s pomocí souseda docela rychle. I přesto, že téměř celý víkend vytrvale pršelo, uložili do vykopaného základu kůly, zafixovali kameny i zeminou a připevnili k sobě vruty. Výtvarná stránka, tedy natření hrotů barvami, bude záležitostí paní Simony. Ta se nenechala odradit ani deštěm – kůly zakryla plachtou a každou chvíli, kdy déšť trochu ustal, natírala. Tak postupně zvládla všechny pastelky do příjezdu odborného poradce, jenž měl víkendové snažení zhodnotit.
K natírání použila netradičně paní Simona neředěnou tónovací barvu, která se přidává do interiérových barev na stěny. Až barevné špičky uschnou, nalakuje je ještě bezbarvým lakem.
Branka až příště
Téměř všechny kůly jsou na svém místě a veselý pastelkový plot změnil celkový pohled na chalupu. Chybí pouze jedno pole mezi dvěma sloupky bývalé vstupní branky. To zatím zůstane bez plotu. Chalupa totiž čeká na novou fasádu a stavbě lešení by plot překážel. Branku pak Petr vyrobí ze stejných pastelek, jen je připevní na otevírací rám.
A je hotovo
Přes nepřízeň počasí zvládli Petr se Simonou dostavět i nabarvit plot před příjezdem architekta. Tomu se líbilo technické provedení, ocenil vložení izolační fólie i zpevnění pomocí vrutů. Jen zkoušení pevnosti plotu se mu trochu nevyplatilo. Protože hroty Simona barvila na poslední chvíli, odjel Jirka se žlutočervenými dlaněmi.
Než odjel i televizní štáb, zastavili se u nového plotu dva kolemjedoucí cyklisté se slovy: „Pojď, vyfotíme se u těch pastelek.“ Zdá se, že Repechy mají novou obecní dominantu.
