Vše o bobrovce

Rubrika: Stavíme a opravujeme

Bobrovka patří mezi nejstarší střešní krytiny a dodnes dotváří vzhled řady historických domů. Rozhodnout se pro bobrovku znamená překonat určitá úskalí, ale výsledek stojí za to.

Bobrovka dostala jméno díky své podobě se šupinami bobřího ocasu. Je určena pro střechy se sklonem minimálně třiceti stupňů. Za tradiční je považována bobrovka pálená, vyrábí se však i betonová. V Česku obvykle prodávaný a používaný rozměr bobrovky je 17,5 až 18 krát 38 centimetrů. Jde o krytinu, která bývá nejčastěji hladká a může být i rýhovaná. Je pro ni typické, že nemá drážky. I díky tomu lze bobrovkou pokrývat také poměrně složité úseky střešních ploch včetně zaoblených tvarů, například úžlabí, různých kuželů a křivek či vikýřů ve tvaru tzv. volského oka.

Typy krytí

Hmotnost kolem 1,75 kg ji řadí mezi těžší krytiny, což je vedle vyšší ceny jednou z nejčastěji zmiňovaných nevýhod bobrovky. Používá se pro několik typů krytí. Jednoduché krytí se nazývá loučové, pokládce dvojité krytiny na řídké laťování se říká korunová, dvojitá krytina na hustém laťování je pokládka šupinová. Hranicí bezpečného sklonu střechy pro jednoduché krytí je 30°, pro šupinové a korunové krytí je bezpečný sklon 40°.
Tašky bobrovky jsou velmi univerzální, tradičně se proto používaly na sedlové, valbové i pultové střechy zděných staveb domů i hospodářských budov, často pak i na střechy kostelů. Za tradiční lze tuto krytinu považovat i na roubených stavbách, kde v minulosti nahrazovala původní hořlavé došky.

Varianty povrchu

Nejčastěji se používá režná úprava povrchu, což dodá střeše obvyklý vzhled vypálené keramické krytiny. Střecha pokrytá bobrovkou v tomto základním provedení bez povrchových úprav získá po čase charakteristickou patinu.
Úprava povrchu engobou vzniká nástřikem hliněného povlaku na vysušenou krytinu a následným výpalem. Nástřik tvoří tekutá směs jílů obarvená oxidy železa. Tato matná povrchová úprava sníží poréznost krytiny, zvýší její odolnost proti nečistotám a prodlouží její trvanlivost při zachování původního vzhledu. Některé typy úpravy engobou imitují patinu starších střech, ale zároveň zachovávají ochranné vlastnosti nástřiku. Jiné dávají taškám jednoznačný barevný odstín do červené, hnědé nebo matně černé. K dispozici je až dvanáct různých odstínů.
Chcete-li bobrovku s lesklou ochrannou vrstvou, pořiďte si glazovanou krytinu. Glazura zaručuje nejvyšší životnost, dokonalou ochranu proti nečistotám a minimální poréznost. Obvykle jde o nejdražší variantu povrchové úpravy.

Pokládka bobrovky

Firma STAV-INVEST, která dováží německou bobrovku Walther standardních rozměrů, předepisuje pro šupinové krytí 6,7 metru latí na metr čtverečný. Jiní výrobci uvádějí 6,8 metru včetně deseti procent prořezu. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami je stejná a každá řada pokládaných bobrovek má svoji vlastní řadu latí. U šupinového krytí je nutné dodržet vzdálenost latí podle sklonu střechy od 14,5 cm do 16,5 cm.
Z hlediska spotřeby latí je levnější korunové krytí, které jich na metr čtvereční vyžaduje 3,3 metru. Díky zachycení druhé řady pokládaných bobrovek na hraně první řady vychází jedna lať na dvě řady bobrovek. U korunového krytí se rozteč předepisuje v rozmezí 29 až 33 centimetrů.
U loučového krytí nejsou jednotlivé řady tašek zdvojeny, není proto zajištěna odolnost střešního pláště vůči vodě. Z tohoto důvodu se jednoduché krytí zpravidla nepoužívá, a pokud je k jeho použití důvod (u některých památkových objektů), musí se udělat kvalitní hydroizolace střechy.
Na metr čtvereční se spotřebuje v průměru 36 režných bobrovek nebo 32 bobrovek s povrchovou úpravou, které mívají o něco větší rozměr. Konstrukci střechy zatíží tato krytina hmotností kolem šedesáti kilogramů na metr čtvereční.
Kromě standardních tašek existují hřebenové a okapové bobrovky, do příslušenství k pokládce patří i ocelové spony k jištění proti náporovému větru a uchycení bobrovek na svislých plochách.