Svěřenecké fondy
Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
Pojem svěřenský fond zavádí Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele (zůstavitele), ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno (obmyšlený). Vlastnické právo přechází přímo na samotný fond, který ale nemá právní subjektivitu.
Vyčleněný majetek je tímto způsobem chráněn před potenciálními právními jednáními, např. případných věřitelů. Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody. Založením svěřenského fondu si jeho zakladatel zajistí kontrolu nad kapitálem a nad příjmy vyplácenými obmyšlenému svěřenského fondu.
Je-li fond zřízen pro případ smrti, subjekty se vyhnou často zdlouhavému dědickému řízení a placení dědické daně.
Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.
Svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele.
Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu.
Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu.
Vedle pojmu svěřenské fondy jsme narazili také na termíny svěřenecké fondy a trusty. Je to jedno a to samé, jaké jsou případně rozdíly?
Svěřenské fondy jsou vlastně českou obdobou anglického institutu zvaného „trust“. Jde tedy o to samé, jen přesazené do truhlíku českého právního řádu. Zatím se zdá, že svěřenské fondy nejsou na půdu českého právního systému úplně navyklé.
Komu jsou svěřenské fondy určeny, kdo je může využít?
Svěřenský fond může využít prakticky každý. Vytváří se vyčleněním části majetku z vlastnictví zakladatele (např. v závěti). Tento majetek se svěří správci, který se ho zaváže k určitému účelu držet a spravovat (často ve prospěch konkrétního třetího člověka – beneficienta). Správce tedy není vlastníkem, jen ho udržuje. Vlastně majetek nevlastní nikdo.
Jaké je nejčastější využití svěřenských fondů?
Svěřenské fondy se ve světě zakládají například za účelem hrazení stipendia konkrétním studentům, jako základ charitativní činnosti nebo prostě pro pokrytí potřeb potomka, který nemá na správu svého majetku kapacitu. Někdy může být svěřenský fond také zneužit v případě, že vlastník majetku vloženého do fondu očekává, že by o něj časem jinak přišel na základě exekuce. Proto má tento institut i své kritiky.
Praktický příklad může být tento: Obchodník chce eliminovat budoucí finanční rizika a zajistit blaho své rodiny. Před rozšířením svých doposud úspěšných, ale riskantních aktivit chce vytvořit finanční polštář pro své děti a manželku, kdyby se vítr otočil a jeho podnikání se dostalo do problémů. Založí tedy svěřenský fond, do kterého vloží například rodinný dům a peníze. Určí manželku za správce tohoto fondu, aby z prostředků fondu zajišťovala chod domu a hradila provozní náklady.
Jaký je nejlepší postup, když se rozhodneme svěřenských fondů využít?
Svěřenský fond lze založit buď za života smlouvou uzavřenou mezi zakladatelem a správcem, nebo pořízením pro případ smrti (závětí). Vždy je nezbytné se obrátit na notáře, který o založení fondu sepíše zápis a status.
Zvládneme celý postup sami nebo je vhodné využít služeb odborníků?
Jelikož je založení fondu zásadní dispozicí s vaším majetkem, neobjedete se bez notáře, u něhož je možné svěřenský fond zřídit.
Je zřízení a využívání svěřenského fondu zpoplatněno?
Ano, je to poměrně nákladné a částka se může vyšplhat na několik desítek tisíc korun.
Pro jaký typ majetku jsou svěřenské fondy nejvhodnější?
Pro trvalý majetek, tedy nemovitosti, akcie, peníze atd.
Jaká jsou pro jednotlivé aktéry rizika svěřenských fondů?
Zakladatel se vzdává vlády nad svým majetkem. Věřitelé se z něho často nemohou jednoduše hojit. Správce má odpovědnost za správu majetku.
Setkali jste se v praxi v souvislosti se svěřenskými fondy s nějakými kuriozitami?
Svěřenské fondy zatím nejsou běžné, ale lze očekávat, že kuriozity časem přijdou jak v podobě svěřeného majetku, nebo v účelu fondu (např. prosazování zákazu kouření).
Existuje nějaká alternativa ke svěřenským fondům?
V charitativní činnosti asi zůstanou dominantní nadace, v jiných oblastech pak různé bezpečné investice. Nic však není přesně jako svěřenský fond.
Text: redakce, Wikipedia, Ondřej Preuss – dostupný advokát
Kresba: Jiří Novák