Změny pro náš komín a příjezdová cesta

Čištění, kontroly a revize spalinových cest se od začátku roku 2016 provádějí podle nových právních předpisů.

Text: Společenstvo kominíků České republiky, Vyhláška č. 34/2016 Sb.
Kresba: Jiří Novák

K 31. 12. 2015 bylo zákonem zrušeno Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Povinnosti, které upravovalo toto nařízení, od začátku roku 2016 vycházejí ze Zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a další podrobnosti o revizi a údržbě spalinových cest z Vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Co je a co není spalinová cesta?

Zákon mimo práv a povinností obsahuje i definice pojmů. Upřesňuje například, kdo je oprávněnou osobou nebo co je to spalinová cesta. Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.

Delší lhůty

Zákon a nová vyhláška nenařizují provozovatelům spalinových cest žádné nové povinnosti nad rámec původního předpisu. Naopak v řadě případů umožňují jejich zmírnění na základě důkladné analýzy poznatků a zkušeností z předchozích let. Například u kondenzačních plynových spotřebičů lze prodloužit frekvenci čištění a kontrol spalinových cest až na 1x za 2 roky. Také ve stavbě pro rodinnou rekreaci se podle § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území se čištění provádí nejméně jedenkrát ročně a kontrola nejméně jedenkrát za dva roky. Pro ostatní spotřebiče paliv o výkonu maximálně 50 kW včetně platí povinnost každoroční kontroly spalinové cesty. Četnost čištění závisí na druhu paliva (pevné, kapalné, plynné) a způsobu používání (celoroční, sezonní) a provádí se 1–3× za rok.

Kdy se kontroly nedělají?

Spalinovou cestu, na kterou byla při zahájení provozu udělána revize, na kterou je připojen původní spotřebič paliv a která nebyla v provozu od předchozí kontroly a čištění déle, než je doba vyplývající ze lhůt čištění spalinové cesty uvedených výše, není nutné do jejího opětovného uvedení do provozu kontrolovat a čistit; čištění a kontrola spalinové cesty se provedou před opětovným uvedením spotřebiče paliv do provozu. U nepoužívaného komínu, od kterého je odpojen spotřebič paliv a komínový průduch byl v sopouchu uzavřen a v ústí uzavřen a zabezpečen proti vnikání dešťových srážek při zachování funkce větrání se kontrola a čištění neprovádí.

Čištění svépomocí

Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné dělat svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty, která je nedílnou součástí spotřebiče, se dělá podle návodu výrobce. Revizi spalinové cesty provádí pouze oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest.

Ještě k příjezdové cestě

Text: Barbora Peková

Mám skoro podobný problém, jako byl popsán v březnovém čísle v rubrice Právo. Příjezdová cesta k našemu pozemku je téměř polní cesta o šíři asi 3,5 m. Náš pozemek je určen pro výstavbu rodinných domů, chceme z něho udělat stavební parcely. Je umístěn na okraji obce, v okolí je pouze jeden rodinný dům a dva rekreační domky. Stavební úřad určil, že cesta, která povede od obecní cesty po našem pozemku ke stavebním parcelám musí mít šířku celkem 8 m, tj. 6 m silnice plus 1 + 1 m chodníky a musí být vyasfaltovaná nebo mít povrch ze zámkové dlažby. Navíc vyžaduje dešťovou kanalizaci, přitom není jasné, kam by voda vytékala. Naše představa je taková, že by stačila příjezdová komunikace v šíři 3,5 m, se zatravněným chodníkem a měla by pevný povrch. Záleží tedy na stavebním úřadu, jaký určí povrch komunikace, nebo je možné mít povrch třeba z asfaltové drtě? Je dešťová kanalizace nutná, když se naopak propaguje zadržovat dešťovou vodu a využívat ji? Jakou lhůtu má stavební úřad na přezkoumání žádosti?
Bohumil Špoutil

Bohužel z dotazu nevyplývá, v jaké fázi je řízení u stavebního úřadu, jaké rozhodnutí bylo vydané a jakou žádost jste podal. Mohu tedy pouze obecně konstatovat to, co říká zákon.
Napojení stavby na pozemní komunikaci musí být řešeno jak v územním řízení (§ 79/1 a § 90 písm. d) stavebního zákona), tak v navazujícím stavebním řízení (§ 110/2 písm. e) stavebního zákona), a to v souladu s obecnými požadavky na využívání území (ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění). Dle ust. § 20/4 a 7 a dle § 23/1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platí, že:

• stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci;

• ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná (bohužel nikde není specifikováno, co to zpevněná komunikace je – dle mého by i drť měla být dostačující) pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;

• stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu; připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích; podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

V případě dešťové kanalizace máte nepochybně pravdu i dle mého názoru se spíše směřuje k využívání dešťové vody. Případný odvod do kanalizace či jinam by měla zajistit obec. Ale opět vše záleží na posouzení konkrétní situace. Tato problematika je upravena ve stavebním zákoně a dalších předpisech – např. vyhl. č. 501/2006 Sb. (§ 20, odst. 5c), vyhl. č. 268/2009 Sb. (§ 6, odst. 4), zákon o vodách (254/2001 Sb. – např. § 5 odst. 3). Určitě je možné nahlédnout i do zákona o vodovodech a kanalizacích (274/2001 Sb.).
Dle mého názoru nemůže stavební úřad bezdůvodně požadovat víc, než je výše uvedeno, ale opravdu záleží na posouzení celé situace. Proti jakémukoliv rozhodnutí se určitě můžete bránit, např. podáním námitek. Pokud se týká lhůty stavebního úřadu pro vydání rozhodnutí, ta vychází ze správního řádu (ust. § 71), který sice říká, že správní úřad je povinen rozhodnout neprodleně, ale jsou zde uvedeny i důvody, pro které je možné tuto lhůtu prodloužit. Určitě se obráťte na odborníky, kterým sdělíte konkrétní údaje a předložíte dokumentaci k posouzení.

Změny pro náš komín a příjezdová cesta