Oživlá polena
Neskrývá se také u vás v hranici dřeva pod kůlnou kočka, hejno myší nebo čuník? Běžte se honem podívat.
Vídáme je občas v zahrádkách: malá i větší zvířátka ze špalíků a větviček. Některá složitější, jiná zcela jednoduchá. K tomu, aby se usadila i v naší zahradě, nám postačí různě silné špalíky dřeva s hladkou i hrubou kůrou, bohatá fantazie a trochu šikovnosti.
Pokud chceme, aby naše výtvory přežily v zahradě více sezón, můžeme jejich povrch opatřit bezbarvou impregnací, třeba tou na krovy. V zahradě postavíme zvířátka nejlépe na placatý kámen, nízkou zídku nebo dřevěný sloupek, aby odspodu nevlhla.
Připravíme si:
polena a větve z různých stromů o různé síle
slabé větvičky
praporovou tyčku
vruty
hřebíky
venkovní Balakryl bílý a černý
Pomůcky:
přímočará pila
vrtačka
sekera
kladivo
tavná pistole
metr
tužka
Zajíček
Tělo má z kmínku o průměru 18–20 cm, vhodné je barevnější dřevo z ovocného stromu. Zdeněk Helcl použil švestku. Ovál hlavy vznikne šikmým seříznutím kmínku. Na uši uřízneme ze slabšího kmínku hodně šikmý plát. Čím je řez šikmější, tím budou uši delší. Pokud chceme mít zalomené ouško, kus oválku odřízneme, složíme na sebe a spojíme krátkými vruty. K hlavě připevníme uši vruty nebo hřebíky. Nohy uděláme z větví, přiříznutých podle potřeby. S tělem je spojíme vruty nebo přilepíme lepidlem do vlhka. Oči, čumáček, zuby a vousky namalujeme akrylovou barvou.
Pštros
Nápad vytvořit malého pštrosa Zdeněk Helcl dostal, když zpracovával kmínek vrby. Inspirovala ho hlavně špička s větvením. Stačilo větvičky do kulata ostříhat a hned tu byl rozčepýřený pštros. Výšku zvolil tvůrce asi 1,2 m. Zbytek kmínku lze opracovat pilou, vyhladit rotační rašplí nebo vybrousit a vyhladit smirkem. Křídla jsou z rozpůleného kmene – zakulacený výřez je na konci zašpičatělý. U těla se jejich tloušťka pohybuje mezi 5–7 cm. Jsou přilepena tavnou pistolí.
Jako nohy slouží vidlicovitě rozdělená větev a na hlavě jsou přidělány oči a zobák. Oči jsou placičky síly 2–3 cm z kousku vrby, na hlavu jsou přišroubovány vrutem, ale můžeme je přiklepnout i hřebíkem. Zobák lze z větvičky vyřezat nožem, pilkou nebo rotační rašplí s rozbrušovačkou.
Pokud nemáte vrbu s vhodným větvením, můžete v hlavičce vyvrtat dírky o průměru asi 10 mm a do nich vlepit kousky větviček.
Tenhle ježek nemá oči namalované, ale z koleček dřeva a čepiček žaludů
Ježek
Kmínek, který použil řezbář na tělíčko ježka, má průměr 15–20 cm. Čumák zašpičatěl řetězovou pilou a na koneček přidělal vrutem knoflík. Čumák vyhladil smirkovým papírem a pilou zakulatit zadeček. Nožky jsou ze čtyř větviček délky 5–7 cm. Místo bodlin jsou do tělíčka napíchané malé borové šišky, vybírejte co nejtvrdší. Autor na korpus přibil malé hřebíčky, asi půl cm je nedoklepl – a šišky vlepil mezi ně. Oči jsou namalované.
Kočka
Kočka se ráda dívá na svět z výšky, položíme ji proto na vyšší dřevěný sloupek, na kamennou zídku nebo na venkovní okenní parapet.
Postup
1 Na tělo s hlavou potřebujeme poleno nejlépe z listnáče asi 40 cm dlouhé o průměru 25 cm. Ze slabší větve uřízneme tři kotoučky na oči a nos
2 Pro tlapky uřízneme kolečko ze silnější větve a rozpůlíme ho
3 Oči a tlapky přibijeme na čelo polena hřebíčky. Před zatloukáním hrot hřebíků sklepneme, aby se kotoučky neštípaly
4 Na uši odřízneme šikmé špalíky
5 Uši přibijeme
6 Něž přitlučeme nos, vložíme pod dřevěný kotouček několik tenkých březových větviček nebo kořínků jako vousky. Dozadu připevníme zahnutou větvičku jako ocásek.
Čuník
Zvíře, na které se většinou díváme trochu s despektem, může být v našem podání docela milým zvířátkem. V zahradě nám bude dělat veselého společníka.
Postup
1 Na čuníka potřebujeme silnější poleno asi 40 cm dlouhé o průměru 35 cm. Z větví nařežeme oči a nos, nožky vytvoříme ze šikmo seříznutého špalíku
2 Na uši odštípneme kraj špalíku a seřízneme je do špičky
3 Do polene vyvrtáme dva otvory nahoře pro uši a čtyři dole pro nohy
4 Do noh a uší vyvrtáme otvory a zatlučeme do nich asi 8 cm dlouhé kolíčky (např. z praporkové tyčky)
5 Nohy i uši vsadíme do vyvrtaných otvorů
6 Na přední stranu polene přibijeme oči, čumák a usmívající se tlamičku. Ta je z odštípnutého kraje kuláče.
Připravila: Marie Rubešová, Iva Tvrzová a Johanka Brožová
Foto: Zdeněk Helcl, Iva Tvrzová a Johanka Brožová
Oživlá polena
